zviratkaa

Saturday, March 31, 2007

Hranostaj

Charakteristika: D‚l-
ka tŘla 24-31 cm,
'', ocas 9,5-14 cm.
Hmotnost 140 a§
350 g. Samiźka je
oproti samci mençˇ
a lehźˇ v pr…mŘru
213 g sameźek
321 g. TŘlo je çtˇhl‚ a prot hl‚. Podle źern‚
çpiźky ocasu ho lze v§dy rozeznat od podstat-
nŘ mençˇ kolźavy. Ostatnˇ druhy tohoto rodu
jsou vŘtçˇ a ani ve vzhledu ani v chov nˇ je
nelze s hranostajem zamŘnit. BŘhem l‚ta m
hranostaj kr tkou srst s hnŘdou nebo źerve-
navŘ hnŘdou hýbetnˇ stranou a zýetelnŘ oddŘ-
lenou §lutobˇlou stranou býiçnˇ. Zaź tkem zi-
my se srst zmŘnˇ na jasnŘ bˇlou, pouze çpiźka
ocasu z…st v źern . V zimnŘ je ko§ich mno-
hem hustçˇ a delçˇ. ZmŘna srsti probˇh po-
mŘrnŘ velmi rychle. Na jaýe naproti tomu se
mŘnˇ srst pomaleji a źasto se lze setkat
s exempl ýi s hnŘdobˇlěmi skvrnami. V oblas-
tech, v nich§ nedoch zˇ ke zmŘnŘ na zimnˇ
çat, z…st vajˇ zvˇýata obecnŘ ponŘkud svŘtlej-
çˇ. Hranostaj se pohybuje velmi rychle v dlou-
hěch typickěch skocˇch. ¬asto se houfuje
a sleduje okolˇ (pan źkuje.)
Věskyt: Hranostaj se vyskytuje v cel‚m mˇr-
n‚m a chladn‚m p smu Eurasie a Severnˇ
Ameriky, od pobýe§ˇ Severnˇho ledov‚ho oce -
nu a§ po Pyreneje, zasahuje na Balk n, na vě-
chod a§ do Japonska. V Severnˇ Americe sah
na jih a§ do Kalifornie a Virginie. Byl dovezen
a rozçˇýil se na Nov‚m Z‚landŘ. Naproti tomu
chybˇ t‚mŘý v cel‚m Stýedomoýˇ. V are lu sv‚-
ho rozçˇýenˇ se vyhěb pouze hustěm les…m, ji-
nak se vyskytuje t‚mŘý vçude.
Zp…sob §ivota: Hranostaj lovˇ hlavnŘ naveźer
a v noci, nŘkdy ale i bŘhem dne.
Jeho çtˇhl‚ tŘlo a rychlě pohyb vy§adujˇ źastě
pýˇjem potravy a nesnese delçˇ obdobˇ hladu.
Z toho d…vodu nem…§e ani pýezimovat ve
sp nku. Je t‚mŘý st le na lovu. Navˇc je hra-
nostaj neobyźejnŘ zvˇdavě a jemněm zapˇsk -
nˇm ho lze pýil kat a§ na vzd lenost nŘkolika
metr…, nŘkdy a§ k noze. Lovˇ samostatnŘ, s vě-
jimkou pýˇpad…, kdy sameźek pom h sh nŘt
potravu pro ml Ôata.
Hranostaj se pohybuje skoky, pýi kterěch se ýˇ-
dˇ źichem, a proto se zvˇýata dr§ˇ źenichem po-
mŘrnŘ nˇzko pýi zemi. Jednotliv‚ skoky dosa-
hujˇ 50 cm u sameźk…, 30 cm u samiźek.
Potrava: Jsou jˇ malˇ savci a§ do velikosti za-
jˇźka, hlavnŘ vçak hraboçi a hryzci, kteýˇ jsou
dokonce honŘni i ve svěch chodbiźk ch. Po-
dle oblasti mohou bět kr lˇci nejhojnŘjçˇ po-
travou, avçak t‚mŘý vçude jsou souź stˇ po-
travy i pt ci.
Rozmno§ov nˇ: K p ýenˇ doch zˇ v l‚tŘ, ale vě-
voj embrya nast v a§ po pomŘrnŘ dlouh‚m
obdobˇ klidu v pozdnˇ zimŘ, tak§e 3-13 ml -
Ôat se rodˇ a§ na jaýe. Majˇ bˇlou srst a jsou
slep . V 5-6 tědnech zaźˇnajˇ vidŘt a po 3-4
mŘsˇcˇch se pohybujˇ zcela samostatnŘ. NadŘ-
je na pýe§itˇ z visˇ velmi věraznŘ na dostatku
potravy.

Wednesday, March 28, 2007

zaverem

jedno ze starých zvířat již po roce prodáno do Vídně, ostatní se také nemnožila,
poněvadž jediná samice za krátko pošla. Ač sem dán r. 1876 bobr na Nežárce chycený a ač za krátko
až z Hamburku dopravena samice, chov bobrů již se nedařil; zahynuliť kromě dvou, již byli vystaveni
na odiv ve Vídni r. 1873 (o světové výstavě) a po té se do Schönbrunnu dostali, všickni do jednoho.
Poslední vzal za své r. 1882 a jím vymřeli [Bobři] v již. Čechách na dobro (srov. Vojt. Prince článek
»Bobři v jižČechách« ve výr. zprávě c. k. reál. gymnasia v Třeboni za r. 1887). Z jiných končin
Čech ještě z prvé poloviny tohoto století máme jen vzácné a nad to často nespolehlivé zprávy o tom,
že tu a tam nějaký bobr byl zabit nebo polapen.

Labels:

Tuesday, March 27, 2007

Dařilo se jim dobře;

za krátko pronikli odtud k Nové řece, k Lužnici, k Nežárce a jiným vodám kolem
Jindřichova Hradce, Bechyně a j. Že však počali býti škodlivi, majetník panství třeboňského dal
r. 1833 rozkaz, aby zase byli stříleni; mimo to horlivě i do želez jsou chytáni. Není divu, že se
za krátko počet jich ztenčil; přece však ještě v létech šedesátých žilo na Staré a Nové řece pět
rodin, a poslední bobr z této družiny polapen teprve roku 1871. Na Nežárce udrželi se trochu déle;
poslední vykopán z lože u Hamru r. 1876. Tím vyhynuli [Bobři] na Třeboňsku, pokud tu žili na svobodě.
Aby se tu déle udrželi, rozkázal kn. Schwarzenberg, aby i zde chováni byli v uzavřených domcích
jako jindy na Krumlovsku. R. 1866 dáno do bobrovny u bašty rybníka Rožmberského pět bobrů, tři dospělí
se dvěma mláďaty;

Labels:

Monday, March 26, 2007

Maso

se jídá; zejména ocas býval pokládán za vzácnou lahůdku. Zajímavé jsou osudy bobrů v Čechách. Není
pochyby, že tu žili jindy počtem hojným, a to zvláště v jižních končinách vlasti naší, zejména v
poříčí Lužnice a Nežárky. V listinách archivu třeboňského se již od r. 1522 činí zmínka o bobru;
patrno z nich, že [Bobři] žili na Třeboňsku a kolem obou jmenovaných řek až do prvé poloviny XVIII.
stol., kdy na dobro jsou vyhubeni. Ve 2. polovici téhož stol. (1773) kn. Josef Adam ze Schwarzenberka
dal dopraviti 2 bobry z Polska do Červeného dvora u Krumlova, kdež chováni jsou ve zděných domcích
(bobrovnách); r. 1789 bylo jich tam 14, za 2 léta na to 17, r. 1800 již 21. Ale po r. 1835 počalo
jich ubývati a r. 1844 zbyl tu bobr jediný; po dvou létech přibyl k němu ještě jeden z Třeboně,
ale roku 1848 bobrovny byly zničeny průtrží mračen, oba [Bobři] uprchli, jeden se vůbec ztratil
a druhý po roce zahynul. Z této krumlovské osady bobří roku 1804 dva páry dány do ohrady při rybníce
Belovém na Třeboňsku; ale ještě t. r. dostali se na svobodu a jeden zastřelen u Třeboně, druhý u
Kardašovy Řečice, kdežto druzí dva se ztratili beze stopy. Dodáni sem tedy po roce z Krumlova dva
a r. 1809 opět dva páry bobrů, již puštěni na svobodu mezi Rožmberským rybníkem a Starou řekou.

Labels:

Sunday, March 25, 2007

obziva

Živí se listím, kořeny a korou stromův a rostlin zvláště vodních, zejména mladou
korou vrb, pak bříz, jasanův a topolův. Ohryzujíce větev, drží si ji jako veverky předníma nohama,
rychle jí otáčejí a tak mžikem slupují kůru řezacími zuby. V zajetí berou za vděk chlebem, řepou,
mrkví a nejraději ovocem. Za nedlouho zkrotnou. Na suchu [Bobři] jsou málo obratni; za to ve vodě
hbitě umějí plovati a dobře se potápěti. Hlas jejich podoben slabému stenání. V dubnu až i v červnu
mívá párek bobrů 2-3 slepá mláďata, jež v 8. dni prohlédnou; od rodičův odlučují se teprve ve třetím
roce věku svého, aby počala žíti život samostatný. Že [Bobři] hráze rybníkův a břehy vod podrývají,
na louky svými hrázemi zase vodu svádějí a je zaplavují, stromy ohryzují a kácejí, jsou vlastně
škodlivi; za to však prospívají zejména kožkou, jež dává oblíbenou kožešinu (jen z Ameriky prý se
vyváží do Evropy 150.000 kožek ročně) a chlupy na »kastorové« klobouky. Jindy bývalo mnoho bobrů
zabito i jen pro bobrový stroj, jenž z jediného zvířete stál ještě v první pol. t. stol. 100 až
200 zl., ale nyní cena jeho klesla, ježto se ho již neužívá tou měrou, jako jindy.

Labels:

stavba

Je-li pohromadě několik těchto bud, není jedna s druhou spojena jinak, než že
mívají někdy jen střechu společnou. [Bobři] je robí (v noci, po slunce západu) tím způsobem, že
ohryzují kmeny vrb, topolů, jasanů, bříz a j. (i 2/3 m silné) dole kolem do kola, a to nejčastěji
po jedné straně, tak aby strom konečně do vody spadl; po té ohryžou větve, překoušou kmen na kusy,
jež jako jehly do vody zarážejí, mezi ně napletou tenčích větví, klestků, proutí, rákosí, napěchují
kamení, písku a bahna. Mění-li se často výška vody, v níž boudy stojí, [Bobři] zřizují si podobným
způsobem a z téhož staviva nad nimi obloukovitou hráz 1-3 m vysokou a dole tlustší než nahoře. Zajatí
[Bobři] uvykli i kamennému vězení (také na př. u Krumlova bývali v něm chováni). V zimě [Bobři]
z obydlí nevycházejí, leda aby se ohlédli po potravě, ačkoli si na podzim do bud snášejí větve a
klestky do zásoby.

Labels:

Saturday, March 24, 2007

uhyn

Nad to však ubývá jich možno říci denně, i není pochyby, že jsou vyhubeni
již i na takových místech, jež do nedávna bývala uváděna mezi jejich domovinami, tak že jest opravdu
s nemalou obtíží uvésti přesně kraje a místa, kde posud žijí. V Němcích prý posud žijí zejména na
středním Labi, ve Vestfálsku, v Bavorsku při hranicích rakouských; z ostatních zemí evropských i
Francie, Švýcary, Norsko, Švédsko, ano také Italie a Španěly podnes bývají počítány k vlastem bobrů.
Největší počet bobrů ve Starém světě posud hostí některé končiny Rusi a severní i střední Sibiře.
Pro zvláštní způsob života [Bobři] poutali od pradávna k sobě obecnou pozornost; důkazem toho přečetné
zprávy o nich, ve kterýchž zase ovšem mnoho báchorek. Jsou to ssavci velmi pracovití (zvláště samice)
a vytrvalí, řídící se u všech svých podnicích nepopíratelnou rozvahou a bystrým vtipem. Žijí po
párech a nejraději u větších společnostech (osadách bobřích) kolem tichých vod. Ve krajinách zalidněných
hrabou si buď jen pouhé chodby pod břehy se vchodem pod vodou, buď prostrannější nory: několik chodeb
zdélí 2-6 m ústí v ložnici (někdy složen brloh z loží několika), jež položena výše, než hladina
vodní a pilinami bývá vystlána. Otvory chodeb nalézají se vždy pod vodou; mimo ně opatřeno lože
často ještě zvláštním východem s ústím od vody na 20-30 kroků vzdáleným. V takových norách žijí
[Bobři] samotáři nebo po párech. Kde jim však lidé nepřekážejí, větší společnosti bobrů zřizují
si podivuhodné stavby, boudy (pevnosti) kupám podobné, jež mívají dole až 12 m v objemu. Uvnitř
jest jediná komora o silných stěnách a s jediným východem pod vodou; komora bývá obydlím 4 i více
bobrům i s mláďaty.

Labels:

Thursday, March 22, 2007

Od
tohoto druhu evropského liší se hojnější bobr americký (Castor f. canadensis), obývající v sev.
Americe (Labrador, Kanada, Nový Foundland a j.), jen tím, že má tmavší kožich, hlavu užší a na čenichu
výše vyklenutou; jak již shora naznačeno, někteří přírodozpytci mají jej jen za varietu druhu výše
popsaného. Co se tkne rozšíření po světě, osudův a způsobu života, bobr evrop. náleží k ssavcům
nejzajímavějším. Za dávných dob bývalo zajisté bobrů plno po všech končinách Starého světa, v Evropě,
v Asii, ano i v sev. Africe; ustupujíce člověku, jenž je buď přímo pronásledoval nebo, vzdělávaje
pusté po tu chvíli končiny, ubíral jim míst pro bydla příhodných, znenáhla v některých krajinách
mizeti počínali, tak že nyní osady bobrů jsou jen po několika zemích evropských a asijských, a to
velmi řídce roztroušeny.

Labels:

Wednesday, March 21, 2007

bobri

Boltce jsou vně i uvnitř chloupky porostlé a z části v srsti hlavy ukryty; potápěje
se bobr umí je k hlavě tak přitisknouti, že voda do zvukovodu nevnikne. Srsť má nahoře barvu tmavohnědou, dole světlejší; podsada bývá spíše našedivělá, pesíky u kořene šedé, výše černé nebo hnědé, ano i zažloutlé a bělavé. Odtud také má srsť u různých bobrů barvu rozmanitou; skvrnití nebo docela bílí [Bobři] jsou však velmi vzácni. Lysá, černošedá a trochu zamodralá čásť ocasu vypadá jako šupinatá; viděti na ní totiž malé, skoro šestiboké jamky, mezi nimiž roztroušeno něco řídkých chlupův.

Labels:

Monday, March 19, 2007

Tělo

Tělo tohoto hlodavce dorůstá délky až 80 cm a váhy 20-30 kg; ocas má délku až i 30, šířku
13 - 20 cm. Hlavu má ku předu užší, na temeni sploštělou; mezi velikými chřípěmi, jež zvíře pod
vodou dovede dokonale uzavříti, přední konec čenichu jest lysý. Malá ústa mají hořejší pysk široký,
na předu rozdvojený; přední zuby jsou silné, na předu hladké, na průřezu téměř trojhranné a barvy
šafránové, stoličky jsou jednoduché a hořejší mají vně po třech. uvnitř po jednom záhybu (šnorku),
dolejší naopak vně po jednom, uvnitř po třech záhybech. Oko má duhovku tmavomodrou a zřítelnici
podlouhlou.

Labels:

Sunday, March 18, 2007

Po obou stranách řiti

uloženy
(kromě dvou žlaz tuk vyměšujících) dvě žlázy zvící až husího vejce (u samců větší), vylučující bobrový
stroj (v. t.). Jediný rod bobrů (Castor L.), o němž se tu zmiňujeme, má srsť dvojí; v husté a hebké
podsadě jsou řidší, dlouhé, tuhé a lesklé pesíky zdélí až 5 cm, na hlavě a na zadku nejkratší. Na
hořejším rtu jsou dlouhé kníry v několika řadách. Kromě jednoho druhu fossilního rod bobrů má jen
dva druhy nyní žijící, avšak i z těch jeden jest asi jen odrůdou našeho bobra evropského (Castor
fiber L.).

Labels:

Friday, March 16, 2007

Bobři

Bobři (Castoridae), čeleď ssavců z řádu hlodavců, náležející k největším živočichům této soustavné
skupiny. Statné jejich tělo jest zvláště v zadku zavalité, široká hlava na čele mírně klenuta, čenich
tupý, na předním konci lysý, oči malé, boltce krátké. V obou polovinách chrupu jsou: i (řezáky)
1/12 c (kly) %, m (stoličky) 4/4. Nohy jsou krátké, ale silné a přední kratší zadních; mají vesměs
po pěti prstech, ozbrojených silnými drápy, ano druhý prst na zadních nohách (vedlé palce) má nehet
dvojitý, totiž pod normálním drápem na vnitřní straně ještě rohovitou, skoro čtyřhrannou destičku.
Ocas má úpravu podivnou; jest jen u těla oblý, jinak všude shora sploštělý, podoby vejčité a po
většině ne srstí porostlý, nýbrž téměř docela lysý a jako šupinatý.

Labels:

Wednesday, March 14, 2007

Rozmnožovací chování

Rozmnožovací chování jsem u něj neshlédl, jelikož je to kastrát.
Jenom to obhajování teritorií.Náš kocour je silně teritoriální tvor.Tady v okolí je spousta kocourů, takže v noci jsou tu tvrdé bitky o území.Kolikrát se člověk ani nevyspí, jaký je to řev.Na to že je náš
kocour vykastrovaný, tak je to pořádný rváč.Pár zápasů jsem v noci pozoroval z okna.Mikeš není moc velký, ale odvaha mu nechybí.Troufne si i na mnohem většího kocoura, než je on sám.
Většinou odchází jako vítěz.K boji moc často nedochází, většinou se jen předvádí a straší, ale občas se do sebe pustí.Jednou přišel Mikeš s prokouslou přední packou v kloubu.Doktor mu to musel dát dohromady.Mohl také o ní přijít.Z bojů mu také chybí kus pravého ucha a přední tesák.Jinak je v pohodě.
Dorozumívání našeho kocoura s námi je prostřednictvím kňárání, kručení a různými pazvuky.Tento kocour nevydává zvuky jako obyčejná kočka, vydává takové zvláštní zvuky, ale to by někdo musel vydět a slyšet, takle se to nedá vykládat.Ale k mluvení to nemá daleko.To by bylo tak asi vše, co bych vám tak mohl říct o našem Mikešovi ve směru chování.

Labels:

Tuesday, March 13, 2007

Když se jede s kocourem k veterináři,

už to tuší a když se ho snažíme chytit, tak je zde taková vzdálenost, na kterou si vás pustí než zdrhne.Říká se tomu překročení útěkové vzdálenosti.Je to asi metr a půl.Jakmile tuto vzdálenost překročíte, tak uteče.Když se nám ho podaří zahnat do rohu odkud není úniku, tak začíná varování v podobě zvukového projevu- velmi hlasité vrčení a syčení.
Dále změna postoje, váhu přenese na zadní nohy aby mohl předníma rychleji vystartovat a ůplně sklopí uši do zadu, cení zuby a syčí.Když se pokusíte na něj sáhnout, zaručeně vás pěkně podrápe.
Komfortní chování je u kocoura hodně zřetelné.Kočka je snad nejčastěji viděné zvíře při mytí.Myje se totiž velmi často.Kam si došáhne jazykem tam se olizuje.Na místa, kam si jazykem nedošáhne, má takovou vychytanou metodu.Nasliní si packu a omyje se nasliněnou packou.Když jsem loni dělal herbář a lepil exempláře izolepou, kocour se tam motal a nalepila se mu izolepa na hlavu.Naslinil si packu a už jel.Izolepu si tam ještě více připlácnul.Musel jsem jí z něj odstranit sám.Na tohle mu sliny nestačily.Musím taky říct, že náš Mikeš je velmi čistotný ve směru chození na záchod.Když se mu chce, postaví se ke dveřím a začne nesnesitelně kňárat.To už každý ví, že chce na záchod.Nikdy to neudělá doma!

Labels:

Monday, March 12, 2007

ochranné a obranné chování

Tak třeba strnutí.To snad každý ví, co to je.Podle mne to není moc dobrá ochrana třeba při překvapením autem.Když jsem byl malý a jezdil jsem ještě na kole, frčel jsem si to po zahradě, no a zrovna po cestičce si to valil náš kocour, zacinkal jsem na něj aby uhnul, jenže on se vylekal a použil v můj i jeho neprospěch strnutí.Kapku jsem o něho škrtnul a oba jsme letěli. Nějaký čas pak kulhal.V této situaci měl použít spíše útěk.Útěk používá často, když je třeba venku, stačí zatleskat, nebo zašustit novinami a kocour utíká jak střelený.

Labels:

Sunday, March 11, 2007

Tihle dva kocouři

byli velcí přátele, všude spolu chodily, hráli si spolu a taky oba zmizeli.Bylo to neobvyklé, aby se dva kocouři takhle milovali.Sousedovic kocour byl o pár let starší a vykastrovaný, možná proto se takhle dobře snášeli.To byl ale starý kocour.Nový kocour jménem Mikeš je pravý opak našeho starého kocoura.Má siamské předky a po nich má svojí povahu.Je to tedy obyčejný, celý černý vesnický kocour, aby jste si nemysleli, že je to nějaká bytová fifinka, když jsem použil to slovo siamské.Ale jak jsem řekl, jeho povaha, to je hrůza.Je velmi vzteklý, protivný a občas zlý.Ale někdy je také milý, když má náladu.Nevrní!To je obrovský problém.Člověku je příjemné, když si vezme kočku, začne ji hladit a ona zpustí hlasité vrnění.Ale náš kocour prostě nevrní.Místo toho naprosto mlčí.Další problém je tzv. ukňáranost.Když něco chce, třeba jídlo, vydrží neúnavně za vámi běhat a strašně protivně kňárat.Pořád se vám plete pod nohama, až na něj šlápnete, nebo o něj zakopnete.Ale někdy se také přijde pomazlit.Žije polodivokým životem, takže se přijde najíst a hned pospíchá ven.Teď v zimě se spíš drží doma na opěradle křesla, ale v létě ho skoro nepotkávám, jen na zahradě.Venku se na něm dá krásně pozorovat

Labels:

Chování zvířat

Jako zvíře, o kterém budu psát, jsem si vybral kocoura.Vlastně to už není kocour, protože je vykastrovaný kvůli životnosti.Nevykastrovaný kocour se totiž toulá a z 95% ho dřív nebo později někdo zabije, nebo ho přejede auto.Náš kocour se netoulá a drží se kolem domu a okolních zahrad a proto ho už máme šest let.Ale upřímně řečeno, tento kocour je hrozný.Náš první kocour byl mnohem lepší.Nedožil se sice ani roku, ale byl jednou takový, než je náš nynější.Také vrněl a byl hodný.Ale bohužel nebyl vykastrovaný.V té době se tu hodně stavělo a bylo tu hodně dělníků všech možných národností, no a během týdne tu vymizely všechny kočky, včetně našeho milého kocoura a jeho kamaráda sousedovic vykastrovaného kocoura.

Labels:

Thursday, March 08, 2007

Zatímco pes vašim slovům rozumí, ale neposlouchá je, kočka nejen že rozumí všemu, ale bedlivě naslouchá tomu, co říkáte, zejména mluvíte-li o syrovém mase nebo o ní. Psovi můžete milým a vlídným hlasem nadávat do kreténů. Kočce ne. Rozhodně ne beztrestně. Kočka je velice hrdá a na své pověsti si zakládá. Pravda, pohrdá vámi, ale to ještě neznamená, že si o ní budete moci říkat, co vám slina na jazyk přinese.

Wednesday, March 07, 2007

ad b)

Dráždění syrovým masem je mimořádně nebezpečné. Kočka považuje veškeré syrové maso ve vaší domácnosti za své výhradní vlastnictví. Skrývání masa je neúčinné; kočka je cítí i tehdy, je-li do bytu přenášeno v tlustostěnné kovové schránce. Chcete-li do svého bytu přinést syrové maso, musíte nejprve odnést kočku.

ad c)
O tahání za ocas je zbytečné hovořit. Prostě to nedělejte.

ad d)
Pokud jde o hluk, je kočka velmi nekompromisní: všechno, co není TICHO, je hluk a hluk kočka nesnáší. Nachází-li se kdekoli ve vašem bytě spící kočka, je rozumné byt opustit a vrátit se teprve ve chvíli, kdy z jeho nitra slyšíte mňoukání, upozorňující na citelné nedostatky v plynulém přísunu potravy.

Labels:

Tuesday, March 06, 2007

Pár rad pro chovatele koček

Kočku nikdy ničím nedrážděte! (Ani z legrace ne!)
Kočku lze k útoku vydráždit:

a) transportem do koupelny
b) syrovým masem a vnitřnostmi, které jí nedáte
c) taháním za ocas
d) hlukem, který jí budí
e) hloupým vtipkováním na její účet

ad a)
Uvědomte si, že kočka má zuby a především DRÁPY. Jistě, pes je vybaven stejně, ale není zdaleka tak mrštný; kromě toho psa lze umýt. Kočku umýt nejde. Kočka, násilím zavlečená do vodního živlu, stává se okamžitě po vstupu do koupelny živou útočnou zbraní. Výsledný souboj kočka versus vy se sprchou v ruce dopadne vždy tak, že kočka odchází z koupelny suchá a nezraněná, zatímco vy jste mokrý, zalitý vlastní krví, nemáte jedno či více očí a vaše mobilita je značně snížená.

Labels:

Sunday, March 04, 2007

3 Stopkovýtrusé houby
Používá se pro sněti, pro rez, pro prášilku, pro liška, pro ryzec, pro holubinka, pro čirůvka, pro špička, pro pečárka=žampion, pro bedla, pro václavka, pro slizák, pro pavučnice,pro muchomůrka, pro závojenka, pro hřib, pro choroš,pro dřevomorka, pro lošák, pro kuřátka, pro pýchavka, pro prášivka,pro hvězdovka, pro pestřec,pro hnízdovka, pro hadovka, pro rosolovku, pro ucho, pro kropilku, pro krásnorůžek, pro stroček, pro plesňák, pro lošák, pro ohňovec, pro troudnatec, pro síťkovec, pro lesklokorka, pro choroš, pro klano¬lístka, pro hlíva, pro čirůvka, pro strmlka, pro muchomůrka, pro štítovka, pro lysohlálvka, pro hnojník, pro pavučinec, pro šupinovka, pro pýchavka, pro vatovec, pro palečka, pro číšenka, pro hlubinka, pro ryzec, pro hřib, pro pestřec, pro hadovka, pro hvězdovka,pro kyj, pro kuřátka
18.Lišejníky (Lichenes)
Používá se pro terčovka, pro hávnatka, pro lišejník, pro šalečka, pro provazovka, pro vousatec, pro puk¬léřka, pro dutohlávka, pro větvičník, pro skalačka, pro malohubka, pro vousatec, pro jamkatec, pro terčov¬ník, pro pupkovka, pro provazovka, pro terčník,
19. Mechorosty (Bryophyta) a příbuzní
Používá se pro játrovky, pro porostnice, pro rašeliníky, pro ploníky, pro bělomechy, pro měříky, pro zkrutky, pro trhlozuby, pro mechy, pro rokyty, pro rokytníky, pro zdrojovky, pro plavuně, pro vranečky, pro šídlatky, pro přesličky, pro osladiče, pro kapraď, pro papratky, pro hasivky, pro jelení jazyky, pro sleziníky, pro ne¬tíky, pro travník, pro pokryvnatce, pro bělomech, pro vrance, pro plavuňky, pro plavuníky, pro cídivky, pro hadilky, pro vratičky, pro vratičkovce, pro podezřeně, pro blánatce, pro jinařadce, pro netíky, pro podmrvky, pro hasivky, pro pérnatce, pro kapradiníky, pro bukovince, pro paprtky, pro puchýřníky, pro kapridinky, pro pérovníky, pro kapraď, pro kapradinu, pro bukovník , pro žebriovnice, pro osladič, pro míčovky, pro mar¬silky, pro nepukalky, pro azoly
20. Prvoci (Protozoa)
Používá se pro bičíkovce, pro kořenonožce, pro výtrusovce, pro rybomorky, pro hmyzomorky, pro nálev¬níky, pro bičivky, pro trubénky, pro trypanosomy, pro boda, pro panoženky, pro bičenky, pro měňavky, pro krytenky, pro štítovky, pro křeménky, pro rozlitky, pro slunivky, pro dírkonošce, pro mřížovce, pro kokci¬die, pro krvinkovky, pro zimničky, pro babésie, pro piroplasmy, pro klíštěnky, pro hromadinky, pro rybo¬morky, pro svalovky, pro opalinky, pro vpíjenky, pro oválovky, pro chobotěnky, pro štěrbenky, pro přilbovky, pro čepelenky, pro trepky, pro ledvinovky, pro jádrovky, pro vakovky, pro vakovinky, pro plazi¬venky, pro ušatky, pro mrskavky, pro vířitky, pro vztaženky, pro plísenky, pro vířenky, pro brousilky, pro rournatky
21. Morulovci (Mesozoa)
Používá se pro morulovce
22. Vločkovci (Placozoa)
Používá se pro vločkovce
23. Ploštěnci (Plathelminthes)
Používá se pro ploštěnky, pro motolice, pro tasemnice, pro řetěznatky, pro maloústky, pro žábrohlísty, pro motoličky, pro jazyčnatky, pro krevničky, pro tasemničky, pro jeseterovky, pro květovce, pro škulovce
24. Pásnice (Nemertini)
Používá se pro pásnice, pro pásmovky, pro chobotnatky
25. Mechovnatci (Entoprocta, Kamptozoa)
Používá se pro mechovnatky.
26. Hlísti (Aschelminthes)
Používá se pro hlístice, pro strunovce, pro rypečky, pro břichobrvky, pro vířníky, pro háďátka, pro háďata, pro zubovky, pro měchovce, pro srostlice, pro vlasovky, pro plícnivky, pro škrkavky, pro škrkavičky, pro roupy, pro spirury, pro vlasovce, pro filárie, pro kamalány, pro ledvinovce, pro tenkohlavce, pro kapilárie, pro svalovce, pro strunice, pro hrotenky, pro krunýřenky, pro myšenky, pro proalidky, pro vakovenky, pro ušatky, pro ušenky, pro laločenky, pro krytovířníky, pro pavéznatky, pro válivky, pro paválivky, pro kolo¬vratky, pro pakolovratky, pro pijavenky, pro vidlenky
28. Mechovky (Bryozoa)
Používá se pro mechovce, pro keřnatenky
29. Ramenonožci (Brachiopoda)
Používá se pro
30. Chapadlovky (Phoronida)
Používá se pro
31. Kroužkovci (Annelida)
31.1 Mnohoštětinatci
Používá se pro nereidky, pro afroditky, pro palola, pro sylidky, pro pískovníky, pro žížaly, pro rournatce
31.2 Máloštětinatci
Používá se pro žížalice, pro naidky, pro nítěnky, pro roupice, pro potočnice, pro
31.3 Pijavky
Používá se pro pijavice, pro hltanovky, pro čelistnatky, pro
32. Drápkovci (Onychophora)
Používá se pro
33. Želvušky (Tardigrada)
Používá se pro
34. Jazyčnatky (Pentasotmida)
Používá se pro
35. Členovci (Arthropoda)
35.1 Mnohonožky
Používá se pro
35.2 Drobnušky
Používá se pro
35.3 Stonoženky
Používá se pro
35.4 Stonožky
Používá se pro
35.5 Hrotnatci
Používá se pro
35.6 Nohatky
Používá se pro
35.7 Pavoukovci
Používá se pro
35.8 Trojlaločnatci
Používá se pro
37. Sumýšovci (Sipunculida)
Používá se pro sumýšovce, pro rypohlavce, pro hlavatce
38. Bradatice (Pogonophora)
Používá se pro
39. Ostnokožci (Echinodermata)
Používá se pro lilijice, pro ježovky, pro hvězdice,pro hadice, pro sumýše
40. Ploutvenky (Chaetognatha)
Používá se pro
41. Polostrunatci (Hemichordata)
Používá se pro žaudovce, pro křídložábré
42. Pláštěnci (Urochordata)
Používá se pro vršenky, pro salpy, pro sumky
43. Vrtejši (Acanthocephala)
Používá se pro vrtejše

Saturday, March 03, 2007

Žebernatky (Ctenophora)
Používá se pro žebernatky, pro pásovnice, pro plošenky, pro přisedlice, pro žebrovky
15 Řasy
Používá se pro vřetenovky, pro zdobenky, pro šroubatky, pro jařmatky, pro zrněnky, pro pandorinky, pro váleče, pro nadmutky,pro kadeřnatky, pro žabí vlasy, pro posypanky, pro porost, pro chaluhy, pro čepelatky, pro hroznovice, pro bobuláky, pro parožnatky
16.Sinice + Ruduchy + Obrněnky +
Používá se pro nostok, pro drkalka, pro sinice, pro jednořadky, pro srostlomíšek, pro sinokokusek, pro šnůrkovlasec, pro sinoměchýř, pro slizovlásky, pro vytáhličky, pro drkatku, pro drkaličku, pro ruduchy, pro žabí símě, pro nitrosedky, pro puchratky, pro hnědenky,
17. Houby
17.1 Nižší houby
Používá se pro plíseň, pro padlí, pro
17.2 Vřeckaté houby
Používá se pro kvasinky, pro kropidláky, pro bouchlatce, pro lanýž, pro paličkovice, pro hlívenka, pro ku¬střebka, pro smrž, pro chřapáč, pro svraštělka, pro palcatka, pro kadeřavky, pro štětičkovce, pro jelenky, pro dřevatky, pro dřevomor, pro rážovky, pro paličkovici, pro červenatky, pro padlí, pro jazourek, pro čapulka, pro klihatka, pro svraštělka, pro řasnatlka, pro ohnivce, pro kačenky, pro ucháče, pro chřapáč, pro bělola¬nýž, pro skvrnatička, pro

Thursday, March 01, 2007

.48 Tykvotvaré (Cucurbitales)
Používá se pro posed, loubenka, tykvice, lubenice, kolokvint, meloun, okurka, tykev, štětinovka, libenka
11.49 Prvosenkotvaré (Primulales)
Používá se pro prvosenka, pochybek, kruhatka, dřípatka, žebratka, brambořík, vrbina, bazanovec, sedmikvítek, sivěnka, so¬lenka, drobýšek, drchnička, theoprastaceae
11.50 Mořenotvaré (Rubiales)
Používá se pro bračka, mařinka, svízel, svízelka, mořena, bez, kalina, pámelník, zimozel, zimolez, veigélie, zanice, piž¬movka,kozlík, kozlíče, mavuň, štětka, štětička, hlavatka, čertkus, čertkusek, chrastavec, hlaváč
11.51 Olivovníkotvaré (Oleales)
Používá se pro jasan, ptačí zob, zlatice, fontanézie, šeřík, bělas
11.52 Hořcotvaré (Gentianales)
Používá se pro vachta, plavín, zeměžluč, hořec, hořepník, prostřelenec, modrohořec, hořepníček, hořkavka, trličník, hořeček, kropenáč, žlutnice, barvínek, oleandr, tolita, klejicha
Family Loganiaceae (Loganias)
Family Retziaceae
Family Gentianaceae (Gentians)
Family Saccifoliaceae
Family Apocynaceae (Dogbanes)
Family Asclepiadaceae (Milkweeds)
11.53 Svlačcotvaré (Convolvulales)
Používá se pro svlačec, opletník, povijník, kokotice, otáčka, užerka, jirnice, plamenka, slizatka, proměnka
11.54 Brutnákotvaré (Boraginales)
Používá se pro svazenka, pomíjivka, hajnička, otočník, kamejka, kamejnička, kamejnice, ruměnice, voskovka, ka¬mejník, hadinec, plicník, plícněnka, pipla, kostival, pomněnkovec, pilát, prlina, brutnák, ostrolist, šetina, po¬mněnka, strošek, lopuštík, pupkovec, užanka
11.55 Hvězdošotvaré (Callitrichales)
Používá se pro hvězdoš
Family Hippuridaceae
Family Callitrichaceae (Water Starworts)
Aquatic, very small

Family Hydrostachyaceae

11.56 Hluchavkotvaré (Lamiales)
Používá se pro sporýš, zběhovec, zběhoveček, ožanek, ožanka, šisák, jablečník, hojník, medovník, sápa, konopička, konopice, hluchavka, pitulník, srdečník, buřina, měrnice, čistec, bukvice, šanta, popenec, včelník, černohlávek, meduňka, saturejka, pamětník, marulka , klinopád, yzop, dobromysl, majoránka, mateřídouška, karbinec, polej, máta, rozmarýna, levandule, šalvěj, klasnatka, bazalka
Family Lennoaceae (Lennoas)
Subfamily Ehretioideae
Subfamily Boraginoideae
Subfamily Heliotropioideae
Family Verbenaceae (Vervains)
Family Lamiaceae (Labiatae) (Mints)
11.57 Lilkotvaré (Solanales,Polemoniales)
Používá se pro kustovnice, rulík, pablen, blín, mochyně, paprika, lilek, rajče, durman, tabák, petúnie, lilík, jazylka, komule
Family Duckeodendraceae
Family Nolanaceae (Nolana)
Family Solanaceae (Potatos, tomato, peppers)
Family Cuscutaceae (Dodders)
Family Menyanthaceae
Family Polemoniaceae (Phlox)
Family Hydrophyllaceae (Waterleafs)

11.58 Krtičníkotvaré (Scrophulariales)
Používá se pro katalpa, křivouš, pavlovnie, divizna , konitrud, puštička, blatěnka, kejklířka, krtičník, hledík, šklebi¬vec, hledíček, lnice, zvětšinec, úporek, náprstník, rozrazil, úložník, černýš, hornice, světlík, zdravínek, zaho¬řanka, lepnice, světličník, všivec, kokrhel, podbílek, mordovka, záraza, koulenka, tučnice, bublinatka
11.59 Jitrocelotvaré (Plantaginales)
Používá se pro jitrocel, chmelík, pobřežnice
11.60 Zvonkotvaré (Campanulales)
Používá se pro zvonek, zvonovec, zrcadlovka, klasovec, zvonečník, pavinec, lobelka
Family Pentaphragmataceae
Family Sphenocleaceae
Family Campanulaceae (Bellflowers)
Family Stylidiaceae
Family Donatiaceae
Family Brunoniaceae
Family Goodeniaceae
Subfamily Campanuloideae
Subfamily Lobelioideae (Lobeliaceae)

11.61 Hvězdnicotvaré (Asterales,Compositales)
Používá se pro nestařec, sadec, zlatobýl, zaplevanka, všelicha, sedmikráska, stokroč, hvězdnička, hvězdnice, slanice, zlatovlásek, astra, turan, turanka, hvězdovnice, bělolist, bělolístka, protěžka, protěžec, protěženka, protnice, smil, plesnivka, časovka, slaměnka, kociánek, protěž, oman, bleřník, rusohlav, volovec, kolotoč¬ník, ramtila, dvouzubec, třapatka, janeba, záplevák, slunečnice, krásenka, ostálka, krásnoočko, jiřinka, mu¬žák, pouva, ambrózie, řepeň, pěťour, kruženka, mádie, kokarda, aksamitník, rmen, marunek, svatolina, řeb¬říček, rmenec, heřmánkovec, heřmánek, trahok, zlateň, listopadka, vratič, řimbaba, luhovnice, maří list, kopretinka, korunkovník, kopretina, mechovec, pelyněk, podběl, devětsil, devětsilec, podbělice, havez, prha, kamzičník, starčkovec, stařinec, starček, popelivka, měsíček, oruňka, pupava, suchokvět, suchokvětka, bě¬lotrn, lopuch, chrpovník, sinokvět, bodlák, pcháč, ostropes, ostropestřec, artyčok, srpice, srpovník, budělník, hispanka, chrpec, čekánek, čekanice, sikavice, chrpina, chrpa, chrpinec, velechrpa, chrpinka, benedikt, světlice, čekanka, škardovka, písečnatka, kosatka, razilka, prasetník, náholník, podzimka, máchelka, pupa¬vík, hořčík, draslavec, hadí mord, hadí mordec, kozí brada, mléč, locika, locikovník, mléčivec, věsenka, mléčka, pampeliška, radyk, pleška, kapustka, škarda, jestřábník, chlupáček
11.62 Kaktusotvaré (Cactales)
Používá se pro kaktus, pro opunice, pro nopál, pro sloupovec, pro cecuň
11.63 Vavřínotvaré (Laurales)
Používá se pro vavřín, cylacnthac
11.64 Pepřovníkotvaré (Piperales)
Používá se pro pepřovník, sauraceae
11.65 (lliciales)
Používá se pro Illicialceae, schisandra
11.66 (Podostemales)
Používá se pro podostemaceae
11.68 (Rhizoporales)
Používá se pro
Rhizophoraceae
11.69 Lnotvaré (Linales)
Používá se pro Family Erythroxylaceae
Family Humiriaceae
Family Ixonanthaceae
Family Hugoniaceae
Family Linaceae (Flaxes)
11.70 (Scrophylariales)
Family Buddlejaceae
Family Oleaceae (Olives)
Family Scrophulariaceae (Figworts)
Family Globulariaceae (Globularias)
Family Myoporaceae (Myoporums)
Family Orobancaceae (Broomrapes)
Family Gesneriaceae (Gesnerias)
Family Acanthaceae (Acanthusą)
Family Pedaliaceae
Family Martyniaceae (Unicorn Plants)
Family Bignoniaceae (Bignonias)
Family Mendonciaceae
Family Lentibulariaceae (Bladderworts)
insectivorous, Lentibularia, Utricularia
11.71 Štětkotvaré (Dispsacales)
Caprifoliaceae (Honeysuckles)
Family Adoxaceae
Family Valerianaceae (Valerians)
Family Dipsacaceae (Teasels)
11.71 (Calycerales)
Calyceraceae
11.72 Lecythidales
Používá se pro
11.73 Batales
Používá se pro gyrostemonaceae, bataceae
11.74 Diapensiales
11.75 Ebenales
Sapotaceae (Sapodillas)
Family Ebenaceae (Ebonys, Persimmon)
Family Styracaceae (Storaxes)
Family Lissocarpaceae
Family Symplocaceae (Sweetleafs)


13. jednoděložné (Liliopsida)
13.1 Alismatidae
13.1.1 Šmelotvaré+žabníkotvaré (Alismatales)
Používá se pro šmel, pro šípatka, žabníček, žabník, vzplývalka
13.1.2 Voďankotvaré (Hydrocharitales)
Používá se pro voďanka, řezan, vodní mor, blatnice
13.1.3 Řečankotvaré (Najadales)
Používá se pro bařička, rdestice, rdest, rdestík, táhlice, šejdračka, řečanka, řečanečka
13.1.4 (Triuridales)
13.2 Arecidae
13.2.1 Palmotvaré
13.2.2 Pandánotvaré (Cyclanthales)
13.2.3 Árónotvaré (Arales)
13.3 Commelinidae
13.3.1 Křížatkotvaré (Commelinidales)

13.3 Kosatcotvaré
Používá se pro kosatec, pro šafrán
13.5 Liliotvaré
Používá se pro kohátka, liliovec, kýchavice, bělozářka, bohyška, denivka, ocún, křivatec, lilijka, kandík, tuli¬pán, řebčík, ko¬monka, lilie, ladoňka, snědek, snědovec, snědovka, ladonička, puškinie, hyacint, modřenec, modravec, konva¬linka, pstroček, čípek, kokořík, mnohokvět, česnek, vraní oko, chřest, listnatec, juka, sn쬞enka , bledule, narcis, lužanka, šafrán, badil, křešina, mečík, kosatec, agáve
13.6 Commelinales, křížatkotvaré
Používá se pro křížatka, poděnka
13.7 Juncales, sítinotvaré
Používá se pro sítina, bika
13.8 Cyperales, šáchorotvaré
Používá se pro mařice, šášina, hrotnosemenka, šáchor, šáchorek, šáchoreček, trojřadka, zelenošáchor, su¬cho¬pýr, suchopýrek, bahnička, plochosetka, skřípinec, kamyšník, kamýšek, skřípina, skřípinka , bahnička, ostřice
13.9 Vstavačotvaré
Používá se pro vstavač, pro bradáček, pro hlavinka, pro hlístník, pro kruštík, pro okorotice, pro pětiprstka, pro prstnatec, pro střevíčník, pro vemeníček, pro vemeník