Řád: Kytovci

(Cetacea)
 mají společné předky se sudokopytníky
 nemají klíční kost ani potní a slinné žlázy, zakrnělý čich, zvukovody zarostlé kůží
 zvuk je veden kostmi, 4 vdechy za minutu, složitý mozek
 ozubení-homodontní chrup, jeden nosní otvor, delfín obecný, d. skákavý, kosatka dravá, vorvaň tuponosý, narval jednorohý-pouze jediný zub-levý řezák-u samců-spirálovitý kel
 kosticovci-místo zubů rohovité listy (kostice), plejtvák obrovský, velryba grónská

přežvýkavci

-4 části žaludku-bachor, čepec, kniha, slez, dlouhé tenké střevo, jelenovití-kostěné parohy vyrůstající z pučnic, v době růstu kryty lýčím, jelen evropský, daněk skvrnitý, srnec obecný, sob polární, los evropský, žirafovití-žirafa mramorovaná, okapi pruhovaná, turovití-rohy pokožkovitého původu, antilopa losí, buvolec stepní, gazela Thompsonova, kudu velký, přímorožec arabský, pakůň žíhaný, voduška velká, sajga tatarská, kamzík horský, koza domácí, k. bezoárová, k. šrouborohá, kozorožec horský, ovce domácí, ovce muflon, buvol indický, pratur, jak divoký, pratur indický, zubr evropský, zubr bizon

Řád: Sudokopytníci

(Artiodactyla)
 3. a 4. Prst velký a zakončený kopytem, býložraví, nejsou příbuzní lichokopytníkům
 nemají klíční kost a první prst, kosti končetin často srůstají
 nepřežvýkavci-úplný chrup, špičáky tvoří kly, jednoduchý žaludek, prasatovití-všežraví, prase divoké, prase bradavičnaté, babirussa celebeská, pekari páskovaný, hrochovití-hroch obojživelný
 mozolnatci-býložraví, složený žaludek, velké červené krvinky, velbloud dvouhrbý (drabař), velbloud jednohrbý (dromedár), lama vikuňa, lama guanaco

Řád: Ochechule

(Sirenia)
 příbuzní damanům a chobotnatcům
 korun bezzubý, moroň indický, kapustňák širokonosý

Řád: Lichokopytníci (Perissodactyla)
 váha většinou na třetím prstu-poslední článek rozšířen a kryt rohovinovým kopytem
 kosti končetin často srůstají, nemají klíční kost a palec, podle opotřebení řezáků-věk
 mimořádně dlouhá trávící soustava, jednoduchý žaludek, dlouhé slepé střevo
 u hřebců-dobře vyvinut Jacobsonův orgán-flémování (vnímání říjných klisen)
 tapírovití-tapír jihoamerický
 nosorožcovití-rohovité výrůstky na nosních kostech-vlasová struktura, nosorožec dvourohý, nosorožec indický, nosorožec bílý
 koňovití-kůň Převalského, tarpan, starokladrubský kůň, osel africký, zebra stepní

Řád: Ochechule

(Sirenia)
 příbuzní damanům a chobotnatcům
 korun bezzubý, moroň indický, kapustňák širokonosý

Řád: Lichokopytníci (Perissodactyla)
 váha většinou na třetím prstu-poslední článek rozšířen a kryt rohovinovým kopytem
 kosti končetin často srůstají, nemají klíční kost a palec, podle opotřebení řezáků-věk
 mimořádně dlouhá trávící soustava, jednoduchý žaludek, dlouhé slepé střevo
 u hřebců-dobře vyvinut Jacobsonův orgán-flémování (vnímání říjných klisen)
 tapírovití-tapír jihoamerický
 nosorožcovití-rohovité výrůstky na nosních kostech-vlasová struktura, nosorožec dvourohý, nosorožec indický, nosorožec bílý
 koňovití-kůň Převalského, tarpan, starokladrubský kůň, osel africký, zebra stepní

Zajícovci

Řád: (Lagomorpha)
 mají společné předky s kopytníky, atypické uložení šourku před penisem
 cekotrofie-požírání a opětné trávení kašovitých výkalů za vzniku typických bobků
 pišťuchovití-pišťucha horská
 zajícovití-zajíc polní, zajíc bělák, králík divoký

Řád: Damani (Hyracoidea)
 mají společné předky s kopytníky, nejbližší příbuzní chobotnatců, daman kapský

Řád: Chobotnatci (Proboscidea)
 řezáky přeměněny v kly, v každé polovině čelistí jedna stolička-po opotřebení se vymění
 mamut, mastodont, slon africký, slon indický

Řád: Šelmy

(Carnivora)
 loví, mohutný dravý chrup, dokonalé smysly a pohybové schopnosti
 rozvinuté duševní schopnosti, nemají klíční kost a slepé střevo
 čelist se pohybuje pouze v jedné rovině, vyvinuli se z hmyzožravců
 šelmy pozemní-poslední třenový zub horní čelisti a první stolička dolní čelisti přeměněna v trháky, jednoduchý žaludek, krátké střevo, vynikající čich, medvědovití-medvěd hnědý, medvěd lední, medvídek mýval, panda velká, lasicovití (kunovití)-lasice kolčava, lasice hranostaj, kuna skalní (synantropizace), kuna lesní, tchoř tmavý, fretka (tchoř světlý), sobol asijský, norek americký (mink), skunk smradlavý, rosomák, jezevec lesní, vydra říční, cibetkovití-cibetka africká, ženetka evropská, promyka ichneumon, promyka mungo, hyeny-hyena skvrnitá, kočkovití-kočka divoká, rys ostrovid, kočka domácí (kočka plavá), lev pustinný, tygr džunglový, levhart skvrnitý, jaguár americký, puma americká, irbis horský, gepard štíhlý, psovití-liška obecná, liška polární, fenek berberský, psík mývalovitý (mývalovec kuní), vlk, šakal obecný, kojot prériový, pes dingo, pes domácí
 šelmy vodní (ploutvonožci)-lachtanovití (lvouni)lachtan ušatý, tuleňovití-tuleň obecný, mrožovití-mrož lední

Řád: Luskouni (Pholidota)
 příbuzní mravenečníků, žaludek s rohovitými stěnami, bezzubá ústa, mohutné slinné žlázy, lepkavý jazyk, malý mozek, Jacobsonův orgán, zbytek mžurky, šupiny pokožkového původu, podkožní svalstvo, luskoun dlouhoocasý

Řád: Hlodavci (Rodentia)
 nejpočetnější savčí řád s rychlým rozmnožováním, býložraví, příp.všežraví
 trvale dorůstající hlodavé řezáky, místo špičáků mezera (diastema)
 veverka obecná, svišť horský, sysel obecný, poletuška slovanská (konvergence s řádem letuch), bobr evropský, křeček polní, křeček zlatý, lumík norský, hraboš polní, norník rudý, hryzec vodní, pískomil, nutrie říční, ondatra pižmová, myšice křovinná, myšice lesní, myšice temnopásá, myška drobná, myš domácí, potkan, krysa obecná, plch lesní, plch velký, plšík lískový, tarbík egyptský, slepcovití, dikobraz evropský, morče divoké, kapybara, činčila vlnatá

Řád: Chudozubí

(Edentata)
 redukce skloviny nebo chrupu vůbec, pomalý pohyb, zmenšení mozku
 lenochodovití-zavěšeni v korunách stromů hlavou dolů, různý počet krčních obratlů (6-9), srst roste opačně, pomalá frekvence dýchání, povrch mozku hladký, lenochod tříprstý
 mravenečníkovití-bezzubí, mohutně svalnatý žaludek, jazyk umožňuje živit se termity a mravenci, mohutné slinné žlázy, našlapují na hřbety prstů, mravenečník velký
pásovcovití-krunýř-kostěné pásy škárového původu s rohovitým povrchem, podkožní sval, mají i přes 100 nerozlišených zubů, polyembrioničtí (1 zygota se rozdělí až na 12)v jednom vrhu mláďata stejného pohlaví, pásovec devítipásý

Řád: Tany

(Tupaioidea, Scandentia)
 vývojový stupeň mezi hmyzožravci a poloopicemi, tana obecná

Řád: Primáti (nehetnatci, Primates)
 nejvyvinutější mozek, mohutné zbrázdění mozkové kůry
 stromový způsob života, denní aktivita, redukce čichu, zdokonalení oka-prostorové vidění
 noha bez drápů k šplhání (s protistojným postavením palce)
 samice mají dvě prsní bradavky a samci varlata v šourku
 poloopice-nehet pouze na palci, noční aktivita, uchopovací ovíjivý ocas, lemurovití-lemur kata, ksukol, outloň váhavý, komba ušatá, nártoun celebeský
 opice-ploskochodci, nehty na všech prstech, aktivní ve dne, rostlinná potrava, ploskonosí-kosman bělovousý, malpa kapucínská, vřešťan rezavý, chápan, úzkonosí-pavián pláštíkový, kočkodan zelený, makak rhesus, gueréza, hulman posvátný, magot bezocasý
 lidoopi a lidé (Hominoidea)-společný základ s úzkonosými, velcí, předozadně zploštělý hrudník, brachiace, gibboni-stromovití, gibbon lar, šimpanz učenlivý, gorila, orangutan, čeleď lidé-člověk moudrý, Ramapithekus, Australopithekus, Paranthropus

Řád: Letouni

(chiroptera)
 jediní savci přizpůsobeni letu (mezi 2.a 5. prstem letová blána až k zadním končetinám)
 živí se hmyzem, palec na přední končetiny má drápek, zadní nohy zakloubeny obráceně
 orientují se oraženými ultrazvukovými signály (40-90kHz), které tvoří v hrtanu
 zimní spánek, samice rodí v zavěšené poloze do jamky vytvořené létací blánou, mládě je vyvinuté a osrstěné
 kaloni-řídí se hlavně zrakem, kaloň malajský
 vrápencovití-vrápenec malý, vampýr dlouhojazyčný, upír obecný
netopýrovití-netopýr velký, netopýr hvízdavý, netopýr rezavý, netopýr večerní, n. ušatý

Řád: Hmyzožravci

(Insectivora)
 z nich vyvinuti ostatní řády placentálů
 úplný, nerozlišený chrup, ploskochodci, živí se bezobratlými, aktivní za šera a v noci
 mláďata holá a nevidomá, počet bradavek souhlasí s počtem mláďat
 u nás 3 čeledi: ježkovití-pesíky na bocích a hřbetě přeměněny v ostny, podkožní vak, upadají do zimního spánku, ježek evropský (dva poddruhy-východní a západní), rejskovití-silně vyvinuté pachové žlázy, aktivní i v zimě, bělozubka nejmenší, rejsek malý, rejsek obecný, rejsec vodní, bělozubka šedá, krtkovití-podzemní život, krtek obecný

Řád: Letuchy (Dermoptera)
vývojově blízké hmyzožravcům, kožní blánaklouzavý let, letucha filipínská

Nadřád:

Placentálové (Placentalia, Eutheria)
 mláďata se rodí po dlouhém nitroděložním vývoji, během něhož je metabolismus zárodku zajišťován placentou
 placenta vzniká prorůstáním klků plodových obalů zárodku (allantochorion) do zduřelé a prokrvené děložní sliznice
 krevní oběh plodu a matky není propojen (jsou protisměrnéúčinná látková výměna)
 mláďata jsou po porodu dokonale vyvinutá a aktivně sají mléko
 vajíčka jsou mikroskopická a chudá na žloutek (oligolecitální)
 samci mají jednoduchý penis, samice jednu pochvu
 třenové zuby vždy dvougenerační (mléčné a trvalé)
 polokoule mozku propojeny kalózním tělesem, dokonale vyvinut i druhotný strop mozku (neopallium)

Podtřída:Živorodí

(Theria)
 Mláďata se rodí

Nadřád: Vačnatí (Metatheria)
 mláďata se rodí po krátkém nitroděložním vývoji značně nedokonalá
 obě pohlaví mají párové vakové kosti
 mláďata dokončují svůj vývoj v břišním vaku samice-náhražka dělohy
 samice mají dvě dělohy i dvě pochvy a samci k tomu uzpůsobený rozeklaný penis
 mozek málo rýhován, chybí kalózní těleso spojující hemisféry mozku
 vyskytují se v Jižní Americe a Austrálii (zde jediní původní savci)
 mnohozubí-vačice opossum, vakovlk, ďábel medvědovitý, málozubí-vakoveverka, koala, vombat, klokan obrovský, klokan rudokrký

Podtřída:Vejcorodí (prototheria)

 starobylá skupina, znaky plazů
 snáší až 3cm velká, na žloutek bohatá vejce v pergamonové bláně
 vývoj zárodku probíhá u ježury v břišním kožním vaku
 u ptakopyska v hnízdě-2 vajíčka-samice je zahřívá, mláďata nemohou sátmatka leží na břiše, mléko volně odtéká z mléčných políček a mláďata ho olizují
Řád: Ptakořitní (Monotremata)
 plazí znaky- stavba močopohlavního ústrojí, vejce, kloaka, časný srůst lebečních kostí, kolísavá tělesná teplota, funkční pouze levý vaječník jako u ptáků)
 savčí znaky-srst, mléčné žlázy, 3 sluchové kůstky, 7 krčních obratlů, bránice, úplně rozdělené srdce
 vlastní znaky-čelisti změněné v rohovité lišty, ostruhy na zadních končetinách, vakové kosti
 Austrálie, Tasmánie, Nová Guinea
 Ježura australská, ptakopysk podivný

pohlavní soustava

• -samice-vaječníky, samci-varlata, vnitřní oplození, u samců varlata v době říje vkleslá do šourku (pro zrání spermií nutná teplota o 4 C nižší než teplota v dutině břišní), placenta zprostředkovává výživu, dýchání a vylučování, při porodu odchází placenta z těla krátce po mláděti, samice překousne pupeční šňůru a placentu pozře kvůli maskování pachu před nepřítelem, doba páření závisí na délce březosti tak, aby se mládě narodilo v příznivém klimatickém období (většinou jarní slunovrat)

dýchací soustava

-nozdry, nosní dutina, nosohltan, chrupavčitý hrtan (záklopka-epiglottis, mezi chrupavkami-slizniční řasy-hlasivky), průdušnice, průdušky, plíce, průdušinky, plicní sklípky, vlásečnice, klidová dechová frekvence je u člověka 16/min, u králíka 55/min

• cévní soustava-nejmenší červené krvinkynejvětší povrch, bezjadernévíce hemoglobinu (králík-v 1mm3 5 miliónů červených krvinek), mají bílé krvinky, cévní soustava se podílí na vyrovnávání tělesné teploty, tělesná teplota-kolem 36 C

• vylučovací soustava-párové pravé ledviny (metanefridie)-v bederní krajině, nestejně vysoko, všichni savci mají močový měchýř)

• nervová soustava-u savců končí mícha v křížové části páteře, nesahá do ocasu, důležitým smyslem je čich (není vyvinut u kytovců), hmyzožravci, šelmy a kopytníci mají Jacobsonův orgán-vnímání pachu říjných samic), rozvojem vnějšího ucha je boltec (nejlepší sluch-letouni a kytovci), zrak-většina savců vidí barevně a dobře, pohyblivé kulovité komorové oko schopné zaostřování (šelmy a sudokopytníci-v cévnatce odrazová vrstva-lepší zrak ve tměsvětélkování), mrkají horním víčkem, mžurka zredukovaná ve vnitřním koutku oka

trávící soustava

začíná ústy, díky sání mléka vývin svalnatých tváří, které se někdy přeměnily na lícní torby, strop ústní dutiny tvoří měkké a tvrdé patro, pohyblivý jazyk, slinné žlázy (trávící enzym ptyalin není u přežvýkavců)-až 50 l slin, řezáky (incisivy), špičáky (canini), třenové zuby (premorales) a stoličky (molares)-nejsou vyvinuty v mléčném chrupu, někteří savci-neúplný chrupzubní vzorec, krátký hltan (křížení dýchacích cest a vývod Eustachovy trubice), dlouhý jícen (prostupuje bránicí), vakovitý žaludek (napříč břišní dutinou, svalnaté stěny, ochranný hlen, kyselina solná-kyselé prostředí měnící pepsinogen na pepsin), dvanáctník (ústí sem játra a slinivka břišní), tenké střevo (vstřebávání živin), slepé střevo (u býložravců bakterie rozkládající buničinu), tlusté střevo (zpětné vstřebávání vody), konečník (hromadění nestrávených zbytků), otvor řitním