Zp…sob §ivota: Aktivnˇ pýev §nŘ za soumraku
a v noci, v zimŘ omezuje źinnost, ale neukl -
d se k zimnˇmu sp nku. Pýi hled nˇ potravy
hraje velkou roli hmat. Pýednˇ konźetiny jsou
velmi çikovn‚ a vçechny pýedmŘty jimi velmi
peźlivŘ ohmat v . Pokud to dŘl v mŘlk‚ vo- --- ,
dŘ, kde měvalov‚ s oblibou hledajˇ potravu'
vypad to, jako by si je "myli", co§ ale zýejmŘ
dŘlajˇ jen vějimeźnŘ. Je to velmi inteligentnˇ
a uźenlivě tvor.
Potrava: Hlavnˇ souź st potravy tvoýˇ rostlinn '
strava: §aludy a bukvice, lesnˇ plody a polnˇ
plodiny (kukuýice, brambory) tvoýˇ na sklonku
l‚ta a na podzim pýev §nou ź st toho, z źeho
si měval vytv ýˇ vrstvu tuku na zimu. V l‚tŘ
a pýedevçˇm na jaýe hled larvy hmyzu, deç-
śovky a hlemě§dŘ, v mŘlk‚ vodŘ lovˇ raky, vod-
nˇ çneky nebo § by jeçtŘ ztuhl‚ po pýezimov -
nˇ. Vybˇr i ptaźˇ hnˇzda, pokud v nich jsou
vajˇźka nebo pt źata, rychlejçˇ nebo pohybli-
vŘjçˇ koýist vçak nechytˇ. Nˇzk‚ divok‚ zvŘýi te-
dy nehrozˇ § dn‚ nebezpeźˇ, i kdy§ se z ýad
myslivc… ozěvajˇ opaźn tvrzenˇ. Měval nalezl
ve stýedoevropsk‚ krajinŘ prostor mˇstnˇ fao-
nou neobsazeně a dok zal ho vyu§ˇt. NemŘl
by bět zatracov n jenom proto, §e zde zdo-
m cnŘl teprve pýed relativnŘ kr tkou dobou.
Rozmno§ov nˇ Od ledna do býezna je obdobˇ
p ýenˇ. Po 63 dnech býezosti pýich zejˇ na
svŘt vŘtçinou 4 ml Ôata. 7 tědn… sajˇ mateý-
sk‚ ml‚ko, po 3 tědnech otevˇrajˇ oźi a v 6 mŘ-
sˇcˇch §ivota se osamostatĺujˇ. V ka§d‚m roce
dojde jenom k jednomu vrhu. Měval se do§ˇv
obvykle 6 a§ 8 let.
Dalçˇ zajˇmavosti: Měval byl zvl çtŘ na pýelo-
mu stoletˇ vysoce cenŘn jako ko§eçinov‚ zvˇ-
ýe. To byl tak‚ d…vod pro jeho vysazenˇ ve
stýednˇ EvropŘ. Dnes se vçak měvalˇ ko§eçina
ji§ pýˇliç nevyu§ˇv .

Měval severnˇ. -.- Piocyon loro.-.-.-.-.-

Věskyt: Listnat‚ a smˇçen‚ lesy se starěmi
stromy, s podrostem a mo§nostmi Łkrytu; d -
v pýednost §ivotu poblˇ§ vody. Měval poch zˇ
ze Severnˇ Ameriky, kde oběv pýedevçˇm ob-
lasti p su listnatěch les….
Zdom cnŘnv EvropŘ: V oblasti severohesen-
skěch jezer byly v roce 1934 vysazeny dva p -
ry, kter‚ si na nov‚ §ivotnˇ prostýedˇ rychle
zvykly a zaźaly se rozmno§ovat. BŘhem druh‚
svŘtov‚ v lky k nim pýibyla dalçˇ zvˇýata po-
ch zejˇcˇ z farem, ve kterěch byla chov na ko-
§eçinov zvŘý. Měval se brzy rozçˇýil za hrani-
ce oblasti ve kter‚ byl p…vodnŘ vysazen.
V roce 1960 se odhadovalo, §e v Hesensku u§
§ije 5000 měval… ve voln‚ pýˇrodŘ. Odtud se
zaźali rozçiýovat vçemi smŘry. V roce 1980 §i-
li měvalov‚ na vŘtçinŘ Łzemˇ běval‚ho z pad-
nˇho NŘmecka s vějimkou pobýe§ˇ, kter‚ je
chud‚ na lesy, Alp a Łzemˇ ji§nˇho Bavorska.
V l‚tech 1974/75 tam bylo uloveno vˇce ne§
2000 kus… tŘchto zvˇýat. Vysazen i v BŘlorus-
ku a Pobaltˇ, kde se ŁspŘçnŘ çˇýˇ. U n s nŘko-
likr t pozorov n na ćumavŘ.

myval

Charakteristika. Hla-
va s tŘlem 50 a§
68 cm, ocas 20 a§
25 cm, v ha 5 a§
15 kg (ve vějimeź-
něch pýˇpadech i tا-
çˇ. Pro měvala je
charakteristick źer-
n maska t hnoucˇ se pýes bˇlě obliźej a hu-
ĺatě, źernŘ pruhovaně ocas. Měval severnˇ
patýˇ k źeledi medvˇdkovitěch, stejnŘ jako na-
pýˇklad nos l. StejnŘ jako velcˇ medvŘdi na-
çlapuje i on na cel chodidla. Dosahuje sice
I velikosti liçky, avçak vypad zcela jinak a ji-
nak se i pohybuje. Velmi r d çplh a pýes svou
v hu se velmi çikovnŘ pohybuje v korun ch
strom…. Na zemi by ho bylo mo§n‚ nejspˇçe
zamŘnit s psˇkem měvalovitěm, kterě m
podobnou masku na obliźeji, avçak stavbou
a dr§enˇm tŘla je zcela odliçně.

pýi źem§
se jim daýˇ oddŘlit mŘkk‚ ź sti potravy od sko-
ý pek a lastur.
Potrava: MŘkkěçi moýsk‚ho dna v plochěch
pobýe§nˇch oblastech arktickěch moýˇ, obźas
i ryby, kdy§ se jim podaýˇ dostat se do hustěch
hejn tresek. Obźas usmrśujˇ a po§ˇrajˇ i ml -
Ôata tuleĺ….
Rozmno§ov nˇ: P ýenˇ probˇh ve vodŘ od
dubna do źervna. Býezost trv 12 mŘsˇc…. Po
narozenˇ peźuje matka o ml dŘ 18 mŘsˇc…,
tak§e m…§e znovu zabýeznout nejdýˇve po
dvou letech. Ml dŘ je pýi narozenˇ asi 1 m
dlouh‚ a dˇky vě§ivn‚mu ml‚ku vyroste bŘ-
hem roku na 1,5 m. Na zaź tku druh‚ho roku
nabude ml dŘ samostatnost, ale z…st v jeç-
tŘ dlouho ve st du.

U dospŘlěch mro§… nehraje srst § dnou Łlohu,
ale u ml Ôat pokrěv hust jemn srst stejno-
mŘrnŘ celě povrch tŘla. ¬ˇm je zvˇýe starçˇ, tˇm
m‚nŘ m srsti, a§ je tŘlo prakticky zcela hol‚.
K…§e je neobvykle tlust , u starěch běk… a§
2,6 cm. Tlust vrstva tuku udr§uje tŘlesnou
teplotu i v ledov‚ moýsk‚ vodŘ. K…§e vytv ýˇ
věrazn‚ z hyby. Hmatov‚ fousy na hornˇm pys-
ku jsou neobyźejnŘ siln‚ a dlouh‚ a§ 30 cm.
Věskyt: Ploch pobýe§ˇ severnˇch moýˇ. Lze
rozliçit severoatlantskou a severopacifickou
skupinu. Jejich stavy se věraznŘ zmençily bŘ-
hem minul‚ho stoletˇ, kdy byli loveni jak pro
maso, tak i pro kly - mro§ovinu.
Zp…sob §ivota: Mro§ je vysoce specializova-
něm z stupcem ploutvono§c…. ¦ije vŘtçinou
ve skupin ch nebo st dech, pýiźem§ si staýˇ
běci dr§ˇ har‚m krav, kterě br nˇ proti soupe-
ý…m. Boje běvajˇ urputn‚ a mnohdy si samci
zp…sobˇ v §n poranŘnˇ. Mladˇ běci se źasto
uzavˇrajˇ do samostatněch skupin, kter‚ proni-
kajˇ d le do ledov‚ho moýe ne§ źinˇ skupiny
krav. Za potravou se zvˇýata pot pŘjˇ a§ na
10 min. do hloubky kolem 30-40 m a tam
p trajˇ po çkeblˇch a moýskěch pl§ˇch. UvolnŘ-
n‚ mŘkkěçe nasajˇ jako vysavaźem.

Mro§

-.- Odobenus rosmarus.

Na Łvod je nutno
poznamenat, §e n -
sledujˇcˇ pýedstavite-
l‚ çelem jsou źasto
vyźleĺov ni do sa-
mostatn‚ho ý du
ploutvono§c… (Piäni-
pedi ), jejich§
spoleźněm znakem je pýemŘna ź sti konźeti-
ny v jakousi ploutev. Z stupce ý du (źi podý -
du) ploutvono§c… dŘlˇme do týech źeledˇ: mro-
§ovitˇ, tuleĺovitˇ a lachtanovitˇ. Z lachtano-
vitěch se vçak § dně druh v evropskěch mo-
ýˇch nevyskytuje. ¬eleÔ mro§ovitěch m jedi-
ně druh s dvŘma poddruhy źi rasami.
Charakteristika: D‚lka tŘla 2,5-3 m u samic
a 3-5 m u vzrostlěch samc…, ocas chybˇ.
Hmotnost 800 kg u samic a 1500 kg u sam-
c…, vějimeźnŘ a§ 2500 kg. Pýednˇ "ploutve"
jsou 65 cm dlouh‚ a 37 cm çirok‚, zadnˇ jsou
o nŘco kratçˇ. Mro§ je nejvŘtçˇ ze vçech plout-
vono§c… s vějimkou rypouçe slonˇho. Nelze jej
zamŘnit s § dněm jiněm druhem, pýiźem§
zvl çtŘ charakteristick‚ jsou pro nŘho obrov-
sk‚ hornˇ çpiź ky, kter‚ zaźnou vyźnˇvat z tla-
my ve st ýˇ 4-5 mŘsˇc… a dorostou do mohut-
něch kl…. Nemajˇ koýen a rostou po celě §ivot
a§ do d‚lky 45-50 cm a a§ 75 cm u samc….
Samci (běci/ majˇ silnŘjçˇ zuby o obvodu
16-20 cm, samice /kr vy/ pouze 11-13 cm.
Kly jsou buÔ rovn‚ nebo se mˇrnŘ ohěbajˇ do-
vnitý dol…, aby se s nimi sn ze trhala potrava
z moýsk‚ho dna. Pýi tom se na koncˇch st le
opotýebov vajˇ a neust le dor…stajˇ. Stupeĺ
obrouçenˇ z visˇ na tvrdosti moýsk‚ho dna.

Potrava: U n s pýedstavujˇ hraboçi a myçi
85 % kolźavˇ koýisti, 5 % jde na vrub pt k…,
4 % tvoýˇ oboj§ivelnˇci a plazi a zbytek pýipad
na hmyz a vŘtçˇ savce. V zimŘ se m…§e nŘkdy
§ivit věluźnŘ hraboçi. Poźet loveněch druh… je
u kolźavy mnohem ni§çˇ ne§ u hranostaje.
Rozmno§ov nˇ: Býezˇ samiźky se vyskytujˇ me-
zi býeznem a srpnem. Ve vrhu běv 4-6 ml -
Ôat a pýi dobr‚m zdroji potravy mohou bět vr-
hy dva do roka a§ s 12 ml Ôaty, a to i bŘhem
zimy. Nabˇdka hraboç… tak do znaźn‚ mˇry
ovlivĺuje stav kolźavy.
Nepý tel‚: Dravci, liçka a hranostaj. Dýˇve po-
va§ov na za çkodnou a źasto pron sledov -
na. Nynˇ je celoroźnŘ h jena.

Věskyt:

Eurasie s vějimkou subtropickěch
a tropickěch oblastˇ ji§nŘ od Him laje, severnˇ
Afrika a Severnˇ Amerika. Chybˇ v Irsku, na Is-
landŘ a arktickěch ostrovech, stejnŘ jako na
Łzemˇch nad 3000 m. Jinak se s kolźavou
setk v me vçude. zvl çtŘ pak v zemŘdŘlskěch
oblastech a na okrajˇch lidskěch sˇdel. Je to
naçe nejmençˇ a z roveĺ nejhojnŘjçˇ çelma.
Zp…sob §ivota: V chov nˇ a n vycˇch se velice
podob hranostaji, ale je vˇce specializov na
na lov myçˇ. Kolźava m…§e bez nesn zˇ pron -
sledovat myçi do jejich nor a tam je uchv tit.
Tato schopnost, kter je spojena s tvarem tŘ-
la, vy§aduje ovçem vysokou dod vku energie
z potravy, proto§e zvˇýata jednak ztr cejˇ mno-
ho tepla dˇky vysok‚mu pomŘru povrchu tŘla
k jeho hmotnosti, jednak si nemohou vytv ýet
tukov‚ rezervy, kter‚ by jejich çtˇhlost ohrozi-
ly. Velk‚ ztr ty energie musˇ kolźava vynahra-
dit neust lěm lovem. Slˇdˇ v zahrad ch, źasto
i v noci, prohled v hromady odpadk…, senˇky
a k…lny, sna§ˇ se dokonce ulovit kr lˇka, co§ se
jˇ daýˇ daleko m‚nŘ źasto ne§ hranostajovi,
proto§e je mnohem mençˇ. Sk źe kr tkěmi
(12-30 cm) skoky, źasto pan źkuje a d se
"myçˇm" zapiçtŘnˇm pýil kat. ¬asto se pohy-
buje po osvŘdźeněch cestiźk ch a je vŘrn
k sv‚mu revˇru. Revˇry sameźk… jsou oddŘleny
od revˇr… samiźek. Jestli§e je hojnŘ hraboç…
(100-500 kus… na hektar), omezujˇ se jejich
lovn‚ revˇry na 1-5 ha, pýi mençˇ populaci
hraboç… 20-40 na hektar) se m…§e rozçˇýit re-
vˇr a§ na 15 ha. Lovn‚ revˇry samiźek jsou
v§dy mençˇ. BŘhem noci m…§e kolźava urazit
a§ 2 km. Nezn zimnˇ sp nek.

Lasice -.- kolčava

Charakteristika: D‚l-
ka tŘla 17-26 cm,
ocas 3-7 cm, hmot-
nost 35-200 g. Sa-
meźci v §ˇ v pr…mŘ-
ru 120 g, samiźky
60 g. U nŘkterěch
populacˇ byly věraz-
nŘ mençˇ samiźky mylnŘ pova§ov ny za sa-
mostatně druh. Jejˇ çtˇhl stavba tŘla umo§-
ĺuje kolźavŘ pron sledovat myçi do jejich dŘr
a chodeb. Na rozdˇl od hranostaje nem jejˇ
kratçˇ ocas źernou çpiźku, ale m…§e bět na
konci ponŘkud tmavçˇ. ZmŘna srsti na zimnˇ
çat probˇh jen v nejsevernŘjçˇch oblastech je-
jˇho rozçˇýenˇ nebo ve vysokěch hor ch. Svrch-
nˇ strana tŘla m podobn‚ zbarvenˇ jako u hra-
nostaje, ale pýech zˇ pozvolna do svŘtl‚ ź sti
býiçnˇ. NŘkdy se vyskytujˇ i na býiçe hnŘd‚
skvrny a tmavě obrys Łstnˇho koutku.

Kuna skalni

Zato na zemi je rychlejçˇ
ne§ kuna lesnˇ, vyslˇdˇ Łkryt myçˇ ve stodo-
l ch, probˇh skuliny v kamenněch zˇdk ch,
r…zn‚ vاe a stýechy kostel… i obytněch dom…,
pýiźem§ dŘl ohromně hluk. DŘlat hlomoz ji
patrnŘ bavˇ a stejnŘ tak r da koulˇ na p…d ch
dom… r…zn‚ pýedmŘty. Obyvatel‚ si pak źasto
myslˇ, §e na p…dŘ "straçˇ", źi §e tam chodˇ zlo-
dŘj. Velmi dobýe çplh i po kolměch stŘn ch.
Jako zvl çtnost zaznamenanou v osmdes -
těch letech v NŘmecku lze uv‚st çkody na gu-
mov‚m oblo§enˇ a brzdověch hadiźk ch za-
parkovaněch aut, jejich§ prohryz nˇ p…sobilo
kun m z dosud nezn měch d…vod… velkou ra-..
dost. Jejich źinnost se omezuje vŘtçinou na
noźnˇ hodiny, tak§e si m lokdo vçimne, §e
i mŘstsk centra jsou oběv na skalnˇmi kuna-
mi.
Potrava: Zcela nevybˇravŘ §ere kuna skalnˇ
vçechna mal zvˇýata do velikosti kuýat a kr -
lˇk…. Myçi tvoýˇ hlavnˇ slo§ku jejˇ potravy, po§ˇ-
r vçak i krysy a potkany; i deçśovky mohou
tvoýit věznamnou ź st jejˇ koýisti. Miluje vej-
ce, kter dok §e velice zruźnŘ vyn‚st z hnˇzda
nebo kurnˇku, ani§ by je rozbila. Pr vŘ v kurnˇ-
cˇch a holubnˇcˇch m…§e kuna zp…sobit vŘtçˇ
çkody, proto§e je ohromena nabˇdkou koýisti,
kter nem…§e uniknout a źasto vçechny pt ky
zakousne.
Rozmno§ov nˇ: Jako u kuny skalnˇ probˇh p -
ýenˇ ve vrcholn‚m l‚tŘ, ale ml Ôata pýich zejˇ
na svŘt dˇky dlouh‚ nitrodŘlo§nˇ latenci teprve
v dubnu nebo kvŘtnu. Po 35 dnech otvˇrajˇ
oźi, jsou 7-8 tědn… kojena a ve týech mŘsˇcˇch
jsou natolik samostatn , §e n sledujˇ matku
pýi lovu. Reprodukźnˇ schopnosti naběvajˇ ve
2-3 letech a dosahujˇ vŘku a§ 10 let. Dˇky snˇ-
§en‚mu z jmu o kunˇ ko§ˇçky se stavy kuny
skalnˇ v poslednˇch letech ponŘkud zvěçily.

Kuna skalni

Charakteristika: D‚l-
ka tŘla 30-50 cm,
ocas 11-22 cm
' hmotnost 0,8-2 kg.
V tŘlesn‚ stavbŘ
i pohybověch vlast- .
nostech velmi po-
dobn kunŘ lesnˇ,
kterou nepýedstihuje v d‚lce, něbr§ ve hmot-
nosti. Nejd…le§itŘjçˇ vnŘjçˇ rozdˇly jsou v tom,
§e kuna skalnˇ m bˇlou a§ §lutavŘ bˇlou skvr-
nu na krku a hrudi, kter vybˇh a§ na pýednˇ
nohy, tak§e se ve sta§en‚ ko§eçinŘ jevˇjako
vidlice; d le okraje uçˇ, kter‚ nejsou nikdy §lu-
t‚, a svŘtlejçˇ, masovŘ zabarveně źenich ten
je u kuny lesnˇ źerně. Chodidla jsou jen m lo
ochlupen . Celkov barva ko§ˇçku je svŘtlejçˇ.
Zimnˇ srst nedosahuje kvalit kuny lesnˇ, kter‚
se na trhu nŘkdy ýˇk "uçlechtil kuna".
Věskyt: Kuna lesnˇ a kuna skalnˇ se do znaźn‚
mˇry jedna druh‚ vyhěbajˇ. Tam, kde jsou lesy
osˇdleny kunou lesnˇ, oběvajˇ skalnˇ kuny ves-
nice i mŘsta, okraje vodnˇch n dr§ˇ nebo ote-
výen‚ oblasti s §ivěmi ploty, zˇdkami a senˇky
nebo stodoly v polˇch. Jejich rozçˇýenˇ se v Ev-
ropŘ pýekrěv , ale jeho tاiçtŘ je u kuny skal-
nˇ posunuto spˇçe na jih a sah pýes stýednˇ
Asii a§ do severověchodnˇ ¬ˇny. Je to pŘkně
pýˇklad toho, jak se dva druhy podobn‚ veli-
kosti i zp…sobu lovu rozdŘlˇ o §ivotnˇ prostor,
ani§ by si pýek §ely. U n s bاně druh, a to
i v bezprostýednˇm okolˇ lidskěch sˇdliçś a m…-
§eme se s nˇ setkat i v centru velkěch mŘst.
Zp…sob §ivota: Kuna skalnˇ nikterak nezaost -
v za kunou lesnˇ co do loveckěch schopnostˇ,
pohyblivosti a rychlosti. Nedovede se vçak tak
hbitŘ pohybovat na stromech, proto§e je po-
nŘkud kratçˇ a tاçˇ.

Kuna lesni

Potrava: Veverky, myçi a dalçˇ malˇ hlodavci,
pt ci do velikosti tetýˇvka, ml Ôata vçech pt -
k…, lesnˇ plody a ovoce. T‚§ vŘtçˇ druhy hmyzu
se objevˇ na jejˇm jˇdelnˇźku. Skladba potravy
se ýˇdˇ zýetelnŘ podle mˇstnˇ nabˇdky. VŘtçinou
vçak jsou jejˇ hlavnˇ slo§kou veverky a malˇ
pt ci.
Rozmno§ov nˇ: P ýenˇ probˇh v l‚tŘ, býezost
se m…§e věraznŘ prodlou§it dˇky latentnˇmu
obdobˇ pýed vlastnˇm věvojem z rodku, tak§e
ml Ôata se rodˇ obvykle v dubnu. Věvoj je po-
dobně jako u kuny skalnˇ.
KunŘ lesnˇ se velice podob nynˇ v EvropŘ vy-
hubeně sobol Marteszibellina. Zastupuje ku-
nu lesnˇ v sibiýskěch lesˇch, ale dýˇve se vy-
skytoval t‚§ v severnˇ EvropŘ. Poskytuje
nejcennŘjçˇ ze vçech uçlechtilěch ko§eçin. So-
bol m pouze slabŘ svŘtlejçˇ hruÔ,. Dˇky sv‚
hust‚ ko§eçinŘ vydr§ˇ i nejkrutŘjçˇ mrazy. Je-
diněm mo§něm věskytem v EvropŘ je oblast
Severnˇho Uralu.

Kuna lesni

Charakteristika: D‚l-
ka tŘla 43 a§ 51 cm,
sameźek trochu vŘt-
çˇ ne§ samiźka, vŘt-
çinou okolo 50 cm,
ocas 20 a§ 26 cm,
hmotnost 1,8 kg.
Krk a hruÔ, jsou §lu-
tav‚, zbytek tŘla hnŘdě a nikdy nezasahuje na
pýednˇ nohy. Ocas je dlouhě a huĺatě. Spodnˇ
hrana kresby na krku běv nŘkdy skvrnit , ale
na rozdˇl od kuny skalnˇ netvoýˇ vidlici. Okraje
věrazněch uçˇ jsou t‚§ §lutav‚. Nohy jsou kr t-
k‚, s ochlupeněmi chodidly. Zimnˇ srst se ob-
jevuje na podzim a je mnohem hustçˇ ne§ srst
letnˇ. Mohutn‚ dr py dovolujˇ kunŘ věbornŘ
çplhat, pýiźem§ ocas slou§ˇ k udr§ov nˇ rovno-
v hy.
Věskyt: Od z padnˇ Evropy po Sibiý osidluje
kuna lesnˇ vçechny druhy listnatěch les…, lze ji
najˇt i ve velkěch parcˇch. Na hor ch vystupu-
je a§ k hranici lesa. U n s bاně druh.
Zp…sob §ivota: Kuna lesnˇ je nesmˇrnŘ obrat-
něm çplhaźem a v tomto ohledu pýedźˇ asi
vçechny evropsk‚ savce. Sk źe a§ 4 m daleko
v korun ch strom…, vybŘhne do vrcholku
a opŘt zpŘt hlavou dol… v nŘkolika sekund ch,
stejnŘ rychle, jako by se pohybovala na zemi.
Pru§n‚ vŘtve jˇ nikterak nebr nˇ v pohybu, na-
opak se zd , §e jejich kěv nˇ je schopna d le
vyu§ˇt. Vyçplh se do vrcholku stromu a se-
skoźˇ v okam§iku, kdy se zd , §e tenk‚ vŘtve
ve çpiźce stromu jejˇ v hu u§ neudr§ˇ. Dok §e
honit i veverky, kter‚ tak v nŘkterěch oblas-
tech tvoýˇ podstatnou ź st jejˇ ob§ivy. K odpo-
źinku se kuna st hne do nŘjak‚ dutiny stro-
mu, do hnˇzd nebo hnˇzdnˇch çtŘrbin pt k…
a veverek. Kuna je aktivnˇ ve dne i v noci, pýi
źem§ zejm‚na po tmŘ vyu§ˇv sv‚ho mimo-
ý dn‚ho źichu. Sna§ˇ se vyt hnout pt ky
z hnˇzda, najˇt a pýekvapit dˇky sv‚mu źichu
a dobr‚mu sluchu ukryt‚ myçi. Neodd v se
zimnˇmu sp nku. Ochlupen chodidla ji chr nˇ
nejen pýed chladem, ale dovolujˇ jˇ i rychle bŘ-
hat na snŘhu. Na zemi sk źe kuna lesnˇ dlou-
hěmi skoky, podobnŘ jako jejˇ pýˇbuzn kuna
skalnˇ. Znaźkuje sv…j revˇr sekrety ýitnˇch §l z.
Revˇr m…§e bět podle bohatosti koýisti 5 a§
23 km velkě. Pýi vŘtçˇ hustotŘ nepý tel, na-
pýˇklad ve Finsku, kde po nich slˇdˇ skalnˇ orli;
odkl d kuna lesnˇ svoji źinnost vŘtçinou na
noc, kdy vçak źasto pad za obŘś neslyçnŘ lo-
vˇcˇmu věru.