Význam bizona v kultuře Indiánů Plání

Protože měli bizoni jen málo nepřátel – kromě člověka to byli medvěd grizzly, puma a vlk – je jejich počet v době před příchodem bělochů odhadován na 30-70 milionů. Pro kočovné indiánské kmeny, které obývaly Velké pláně, se stali nepostradatelnými zvířaty. Indiáni z nich dokázali zužitkovat skoro všechno – od rohů až po paznehty. Následuje stručný výčet:
• jedlé části – maso, jazyk, oči, vnitřnosti, tuk, morek, krev
• srst – čelenky, ozdoby, vycpávky, těsnění, lana, ohlávky
• kůže – oblečení, ozdoby, pláště na týpí, přikrývky, polštáře, nosítka na děti, tašky, vaky, pouzdra, nádoby, toulce, štíty, sedla, uzdy, řemeny, lasa, saně, sněžnice, bubny, chřestidla, masky, hračky, obchodní zboží
• kosti – nože, hroty šípů, palice, škrabky, šídla, jehly, lopatky, motyky, rukojeti nástrojů, kostra sedla, saně, štětce, hrací kostky, obřadní předměty
• rohy – hrnky, lžíce, naběračky, prachovnice, hračky, čelenky, chřestidla
• močový měchýř a bachor – nádoby na vaření a na vodu, vědra, mísy, hrnky, váčky

Rozšíření

Prérijní bizon se původně vyskytoval na Velkých pláních od kanadské Alberty až po Mexiko, ale žil i daleko na východ od řeky Mississippi. Do poloviny 19. století však všichni bizoni vyskytující se východně od Mississippi vyhynuli. Méně početní lesní bizoni obývali lesnaté horské oblasti na západě Severní Ameriky.
Potrava
Bizoni jsou přežvýkavci. Spásají traviny, zejména tzv. bizoní trávu .Lesní bizoni se navíc živí výhonky dřevin, žaludy a bobulemi.

Popis

Rozměry
Výška v kohoutku:
• samci – 170-190 cm
• samice – 125-150 cm
Délka:
• samci – 370 cm
• samice – 250-310 cm
Hmotnost:
• samci – 900-1 500 kg
• samice – 500-750 kg

Tělo je pokryto krátkou hnědou srstí, jež v přední části trupu přechází v delší chlupy, které mají na hlavě tmavou barvu. Poslední krční a první hrudní obratle mají velmi dlouhé trnové výběžky, jež tak společně s mohutným svalstvem vytvářejí charakteristický hrb. Vzdálenost mezi rohy je téměř 50 cm. Bizoni mají 32 zubů – 24 stoliček a 8 řezáků. 50 cm dlouhá oháňka slouží k odhánění hmyzu.
Bizon lesní je oproti prérijnímu celkově větší. Širší paznehty zabraňují boření v měkké lesní půdě. Srst je tmavší, hustší a delší. Rohy dosahují až dvojnásobné délky.
Zrak je slabý, bizoni rozeznávají pouze pohyb. Naproti tomu mají výborný čich – dokážou větřit až na vzdálenost dvou kilometrů, ucítí trávu pod třiceticentimetrovou pokrývkou sněhu. Ačkoli vypadají těžkopádně, v cvalu dosahují rychlosti 50 km/hod. Tímto tempem jsou schopni běžet půl hodiny i více. Délka života je 15 až 20 let.

Bizon americký

Bizon americký je statné zvíře, největší savec amerického kontinentu. Existují dva poddruhy: bizon prérijní a bizon lesní
Původ
Předchůdci dnešních bizonů se do Ameriky dostali z Asie přechodem přes pevninský most v místě nynějšího Beringova průlivu. Bizon americký se vyvinul z bizona širokočelého, který byl mnohem mohutnější a který vyhynul před 6 000 lety.

Zp…sob §ivota: Aktivnˇ pýev §nŘ za soumraku
a v noci, v zimŘ omezuje źinnost, ale neukl -
d se k zimnˇmu sp nku. Pýi hled nˇ potravy
hraje velkou roli hmat. Pýednˇ konźetiny jsou
velmi çikovn‚ a vçechny pýedmŘty jimi velmi
peźlivŘ ohmat v . Pokud to dŘl v mŘlk‚ vo- --- ,
dŘ, kde měvalov‚ s oblibou hledajˇ potravu'
vypad to, jako by si je "myli", co§ ale zýejmŘ
dŘlajˇ jen vějimeźnŘ. Je to velmi inteligentnˇ
a uźenlivě tvor.
Potrava: Hlavnˇ souź st potravy tvoýˇ rostlinn '
strava: §aludy a bukvice, lesnˇ plody a polnˇ
plodiny (kukuýice, brambory) tvoýˇ na sklonku
l‚ta a na podzim pýev §nou ź st toho, z źeho
si měval vytv ýˇ vrstvu tuku na zimu. V l‚tŘ
a pýedevçˇm na jaýe hled larvy hmyzu, deç-
śovky a hlemě§dŘ, v mŘlk‚ vodŘ lovˇ raky, vod-
nˇ çneky nebo § by jeçtŘ ztuhl‚ po pýezimov -
nˇ. Vybˇr i ptaźˇ hnˇzda, pokud v nich jsou
vajˇźka nebo pt źata, rychlejçˇ nebo pohybli-
vŘjçˇ koýist vçak nechytˇ. Nˇzk‚ divok‚ zvŘýi te-
dy nehrozˇ § dn‚ nebezpeźˇ, i kdy§ se z ýad
myslivc… ozěvajˇ opaźn tvrzenˇ. Měval nalezl
ve stýedoevropsk‚ krajinŘ prostor mˇstnˇ fao-
nou neobsazeně a dok zal ho vyu§ˇt. NemŘl
by bět zatracov n jenom proto, §e zde zdo-
m cnŘl teprve pýed relativnŘ kr tkou dobou.
Rozmno§ov nˇ Od ledna do býezna je obdobˇ
p ýenˇ. Po 63 dnech býezosti pýich zejˇ na
svŘt vŘtçinou 4 ml Ôata. 7 tědn… sajˇ mateý-
sk‚ ml‚ko, po 3 tědnech otevˇrajˇ oźi a v 6 mŘ-
sˇcˇch §ivota se osamostatĺujˇ. V ka§d‚m roce
dojde jenom k jednomu vrhu. Měval se do§ˇv
obvykle 6 a§ 8 let.
Dalçˇ zajˇmavosti: Měval byl zvl çtŘ na pýelo-
mu stoletˇ vysoce cenŘn jako ko§eçinov‚ zvˇ-
ýe. To byl tak‚ d…vod pro jeho vysazenˇ ve
stýednˇ EvropŘ. Dnes se vçak měvalˇ ko§eçina
ji§ pýˇliç nevyu§ˇv .

Tam, kde se vyskytujˇ spolu s kuĺkami
obecněmi, nach zˇme kuĺku §lutobýichou
spˇçe v ploçnŘ malěch vod ch pahorka-
tin nebo hor a§ do nadmoýsk‚ věçe
1500-2000 m. S věskytem obou druh…
v t‚§e vodŘ se setk v me jen velice zýˇd-
ka.
Zp…sob §ivota: Kuĺka §lutobýich je velmi
věrazněm obyvatelem malěch vodnˇch n -
dr§ˇ. Zdr§uje se ve vodŘ po vŘtçinu doby,
kterou tr vˇ mimo sv‚ zimoviçtŘ. Obvykle
z…st v bŘhem dne ukryta a aktivnˇ je a§
veźer. V zastˇnŘněch pˇskovn ch a lesnˇch
t…ĺk ch ji vçak m…§eme pozorovat i za
dne. Kuĺky pak le§ˇ s çikmo rozta§eněma
zadnˇma no§kama ve vodŘ, jakoby "vise-
ly" na hladinŘ, nebo odpoźˇvajˇ v mŘlźinŘ
u býehu. Plavou kr tkěmi tempy, źasto se
pot pŘjˇ a pýi vyruçenˇ se ukrěvajˇ v bah-
nŘ. Jejich hýbetnˇ strana tŘla, zbarven ja-
ko bl to, pýitom pŁsobˇ jako maskov nˇ.
Jsou-li kuĺky na souçi obtاov ny nebo
hrozˇ-li jim nebezpeźˇ, zaujˇmajˇ pravidelnŘ
věstra§ně postoj. Zdvihnou pýednˇ a zadnˇ
no§ky, prohnou se ve hýbetŘ a nastavujˇ
sv‚ §lutoźern‚ zbarvenˇ. Slou§ˇ jako varo-
v nˇ a signalizuje, §e jde o nejedl‚ho §ivo-
źicha. Vyluźovaně ko§nˇ sekret je §ˇravě
a m…§e zp…sobit u citlivěch lidˇ mˇstnˇ aler-
gickou reakci. Věstra§ně postoj ŁźinnŘ od-
radˇ mençˇ nepý tele, neboś vyluźovan‚
l tky dr §dˇ Łstnˇ sliznici a p…sobˇ odpor-
nŘ. Kuĺky §lutobýich‚ pýezimujˇ od ýˇjna
do býezna/dubna v bahnŘ na dnŘ vod ne-
bo zahrab ny v zemi. Kdy§ opustˇ zimnˇ
Łkryt, vyhled vajˇ si vhodnou, pokud mo§-
no jiněmi druhy oboj§ivelnˇk… neobsaze-
nou vodu. Pak zaźˇnajˇ samci vyd vat sv‚
charakteristick‚ vol nˇ, je§ lidsk‚ ucho ob-
tˇ§nŘ zamŘýˇ. Udr§ujˇ pýitom vz jemně, asi
30-50 centimetrově odstup. Kdy§ se blˇ§ˇ
jině sameźek, pokouçˇ se jej "majitel okr-
sku" odstrźit zadnˇma no§kama. Zvonkovi-
t‚ sborov‚ vol nˇ sameźkŁ naznaźuje sa-
miźk m mˇsto pro rozmno§ov nˇ. Pýi
kuĺk nˇ kopajˇ sameźkov‚ v źastěch źi
m‚nŘ źastěch intervalech zadnˇma noha-
ma, tak§e na hladinŘ vznik n padn‚ kru-
hov‚ vlnŘnˇ, je§ pravdŘpodobnŘ d v sa-
miźk m dodateźně sign l.
Kdy§ se pak samiźka, pýipraven k roz-
mno§ov nˇ, pýiblˇ§ˇ ke kuĺkajˇcˇmu sameź-
kovi, samec ji pomocˇ hrbolk… na prstech
a pýedloktˇ pevnŘ obejme v oblasti beder.
Sameźek pak oplozuje a§ 100 vajˇźek, je§
samiźka klade jednotlivŘ nebo v malěch
shlucˇch na vodnˇ rostlinstvo, kousky po-
noýeněch vŘtvˇ nebo na potopen‚ kameny.
Asi po 8 dnech se lˇhnou pulci. Norm lnŘ
se vyvˇjejˇ a§ do pozdnˇho l‚ta, kdy se mŘ-
nˇ v mal‚ kuĺky, mohou vçak pýezimovat
v larv lnˇm stadiu. K promŘnŘ pulc… v §ab-
ky doch zˇ pýi d‚lce tŘla 3-5 cm.
Samiźky kuĺky §lutobýich‚ se mohou roz-
mno§ovat bŘhem l‚ta vˇcekr t. Tento zp…-
sob rozmno§ov nˇ, kterě se neomezuje jen
na Łzk‚ źasov‚ obdobˇ, zvyçuje nadŘji va-
jˇźek i pulc… na pýe§itˇ v malěch n dr§ˇch
s nest lěm stavem vody. Pýi tomto zp…so-
bu rozmno§ov nˇ ne§ije souźasnŘ ve vodŘ
pýˇliç mnoho larev, a proto si nekonkurujˇ
v potravŘ. Mimoto samiźka nepýijde na-
jednou bŘhem roku o cel‚ potomstvo
v pýˇpadŘ, §e voda v kalu§i źi t…ĺce vy-
schne. Tak pýedstavuje tento zp…sob roz-
mno§ov nˇ pýizp…sobenˇ k nepýˇznivěm
podmˇnk m §ivota v omezen‚m §ivotnˇm
prostýedˇ malěch vod.
Potrava: ¬ervi a jinˇ drobnˇ §ivoźichov‚.
VćeobecnŘ: V kulturnˇ krajinŘ §ijˇ kuĺky
§lutobýich‚ v źasto skuteźnŘ nepatrněch
vodnˇch n dr§ˇch, je§ lze stاˇ pokl dat za
věznamn‚ chr nŘn‚ mˇsto. Proto bychom
mŘli db t o zachov nˇ i takověch vod, jako
jsou vybagrovan‚ j my, vodou naplnŘn‚
vyje§dŘn‚ koleje v lesˇch nebo prohlubnŘ
a kalu§e, je§ se jen obźas zaplĺujˇ vodou.

Pro-
to§e vçak zbarvenˇ býiçnˇ strany nenˇ v§dy
jistěm urźovacˇm rozliçovacˇm znakem
mezi obŘma druhy, je źasto nutno vçˇmat
si i drobnŘjçˇch rozdˇlŁ. Tak jsou napý. kon-
ce prst… kuĺky §lutobýich‚ obvykle §lut‚
nebo oran§ov‚ stejnŘ jako býiçnˇ strana,
konce prst… kuĺky obecn‚ jsou naproti to-
mu tmav‚ nebo svŘtlejçˇ, nikoli vçak svˇti-
vŘ zbarven‚. Kuĺka §lutobýich m…§e mˇt
navˇc na zadnˇ stranŘ hornˇ ź sti stehna
§lutou skvrnu. Zorniźky jsou srdźit‚ho tva-
ru (co§ je znak, jˇm§ se oba druhy kunŘk
vyznaźujˇ.)
Le§ˇ-li kuĺky nehybnŘ v zakalen‚ kalu§i,
jen stاˇ zahl‚dneme jejich oźi vystupujˇcˇ
nad hladinu.
"ZpŘv", pýˇjemnŘ znŘjˇcˇ, ale pomŘrnŘ ti-
ch‚ "ung..." nebo "uh...", je o jeden źi dva
zvuky za sekundu jasnŘjçˇ a rychlejçˇ ne§
zvuky, vyd van‚ kuĺkou obecnou. Obvyk-
le se ke sborov‚mu zpŘvu sdru§uje vŘtçˇ
poźet sameźk…, udr§ujˇcˇch mezi sebou ur-
źitě odstup. Zvl çtŘ za chladn‚ho poźasˇ
se m…§e obdobˇ, kdy se ozěvajˇ, prot h-
nout a§ dlouho do l‚ta. Jejich vol nˇ m…-
§eme slyçet źasto za dne, nejźastŘji ale
veźer a v źasněch noźnˇch hodin ch. Sa-
meźk…m chybˇ zvukově mŘchěýek. V dobŘ
rozmno§ov nˇ se od samiźek liçˇ tmavěmi
rohovitěmi vyvěçeninami na vnitýnˇ stranŘ
pýedloktˇ a silnŘjçˇm nadloktˇm. Podobn‚
zbytnŘnˇ se jim tvoýˇ i na prvnˇm, druh‚m
a týetˇm prstu pýednˇch a na druh‚m, týe-
tˇm a źtvrt‚m prstu zadnˇch konźetin.
Rozçˇýenˇ Stýednˇ a ji§nˇ Evropa, na z pa-
dŘ od Francie, na věchodŘ po ¬ern‚ moýe,
na jihu po ji§nˇ It lii a üecko. Chybˇ v jiho-
z padnˇ a severnˇ EvropŘ. Na tomto are -
lu tvoýˇ źtyýi poddruhy: B.vari‚gata se vy-
skytuje ve Francii, v oblastech Beneluxu
vzd lenŘjçˇch od moýe, v z padnˇm a ji§-
nˇm NŘmecku, v oblasti Alp (zde ji nazě-
vajˇ kuĺkou horskou), v ¬esk‚ a Slovensk‚
republice a v severnˇ ź sti Balk nu. Zaujˇ-
m tedy vŘtçinu are lu rozçˇýenˇ druhu.
V It lii na jih od P du §ije poddruh B. v
paclypos. K balk nsk‚mu poddruhu zaýa-
zovan B v scabra m věraznŘjçˇ trni-
t‚ ko§nˇ bradavky a na býiçe vˇce §luti
ne§ typickě poddruh. Populace rozçˇýen‚
v Dalm cii jsou oznaźov ny jako poddruh
B. v. ko%mbatovi†i: Podobajˇ se poddruhu
B. v. scabra, majˇ vçak jeçtŘ věraznŘjçˇ, t‚-
mŘý źistŘ §lut‚, neskvrnit‚ býˇçko.
Prostýedˇ: Kuĺky patýˇ do mal‚ a na druhy
nepoźetn‚, skuteźnŘ primitivnˇ źeledi Di˜-
cogloss˘ae. Nemajˇ § dn‚ zvl çtnˇ n roky
na prostýedˇ. Spokojˇ se s malěmi vodnˇmi
n dr§kami vçeho druhu. NejźastŘji se
s nimi setk v me v jak‚koli t…ĺce a rybnˇ-
ce, kde se nevyskytujˇ § dn‚ jin‚ § by. Vy-
hovujˇ jim i kalu§e zaplnŘn‚ na nŘkolik
tědn… deçśovou vodou. R dy osˇdlujˇ drob-
n‚ a mŘlk‚ lesnˇ t…ĺky s mnoha ostr…vky
a rybnˇźky źi strouhy v luk ch. ¦ijˇ i v ky-
selěch vod ch, jako jsou raçelinn jezˇrka
a strouhy. Vyhěbajˇ se jen tekoucˇm vo-
d m.

Kuĺka §lutobýich

,., Bombina variegata.

Znaky: DospŘl
" kuĺka je mnohem
mençˇ ne§ ropucha
obecn , je dlouh
jen 4 a§ necelěch
5 cm. TŘlo je shora
zploçtŘl‚, nohy
jsou posazeny
po jeho stran ch. Poko§ka nen padnŘ
hnŘdav‚ho, çed‚ho nebo olivovŘ zelena-
v‚ho hýbetu je bradavźit . Ka§d bradav-
ka m jeden p˘r a zvl çtŘ u sameźka ma-
lě osten. Proto se kuĺky §lutobýich‚ zdajˇ
na omak velmi drsn‚. K…§e býicha je na-
proti tomu t‚mŘý hladk , n padnŘ §lut a§
§lutooran§ov s velkěmi çeděmi, çedo-
modrěmi a§ źerněmi skvrnami. Býicho ku-
nŘk vypad jako mramorovan‚. Ve §lutěch
skvrn ch jsou drobouźk‚ źern‚ teźky.

Zp…sob §ivota: Aktivnˇ pýev §nŘ za soumraku
a v noci, v zimŘ omezuje źinnost, ale neukl -
d se k zimnˇmu sp nku. Pýi hled nˇ potravy
hraje velkou roli hmat. Pýednˇ konźetiny jsou
velmi çikovn‚ a vçechny pýedmŘty jimi velmi
peźlivŘ ohmat v . Pokud to dŘl v mŘlk‚ vo- --- ,
dŘ, kde měvalov‚ s oblibou hledajˇ potravu'
vypad to, jako by si je "myli", co§ ale zýejmŘ
dŘlajˇ jen vějimeźnŘ. Je to velmi inteligentnˇ
a uźenlivě tvor.
Potrava: Hlavnˇ souź st potravy tvoýˇ rostlinn '
strava: §aludy a bukvice, lesnˇ plody a polnˇ
plodiny (kukuýice, brambory) tvoýˇ na sklonku
l‚ta a na podzim pýev §nou ź st toho, z źeho
si měval vytv ýˇ vrstvu tuku na zimu. V l‚tŘ
a pýedevçˇm na jaýe hled larvy hmyzu, deç-
śovky a hlemě§dŘ, v mŘlk‚ vodŘ lovˇ raky, vod-
nˇ çneky nebo § by jeçtŘ ztuhl‚ po pýezimov -
nˇ. Vybˇr i ptaźˇ hnˇzda, pokud v nich jsou
vajˇźka nebo pt źata, rychlejçˇ nebo pohybli-
vŘjçˇ koýist vçak nechytˇ. Nˇzk‚ divok‚ zvŘýi te-
dy nehrozˇ § dn‚ nebezpeźˇ, i kdy§ se z ýad
myslivc… ozěvajˇ opaźn tvrzenˇ. Měval nalezl
ve stýedoevropsk‚ krajinŘ prostor mˇstnˇ fao-
nou neobsazeně a dok zal ho vyu§ˇt. NemŘl
by bět zatracov n jenom proto, §e zde zdo-
m cnŘl teprve pýed relativnŘ kr tkou dobou.
Rozmno§ov nˇ Od ledna do býezna je obdobˇ
p ýenˇ. Po 63 dnech býezosti pýich zejˇ na
svŘt vŘtçinou 4 ml Ôata. 7 tědn… sajˇ mateý-
sk‚ ml‚ko, po 3 tědnech otevˇrajˇ oźi a v 6 mŘ-
sˇcˇch §ivota se osamostatĺujˇ. V ka§d‚m roce
dojde jenom k jednomu vrhu. Měval se do§ˇv
obvykle 6 a§ 8 let.
Dalçˇ zajˇmavosti: Měval byl zvl çtŘ na pýelo-
mu stoletˇ vysoce cenŘn jako ko§eçinov‚ zvˇ-
ýe. To byl tak‚ d…vod pro jeho vysazenˇ ve
stýednˇ EvropŘ. Dnes se vçak měvalˇ ko§eçina
ji§ pýˇliç nevyu§ˇv .

Měval severnˇ. -.- Piocyon loro.-.-.-.-.-


Věskyt: Listnat‚ a smˇçen‚ lesy se starěmi
stromy, s podrostem a mo§nostmi Łkrytu; d -
v pýednost §ivotu poblˇ§ vody. Měval poch zˇ
ze Severnˇ Ameriky, kde oběv pýedevçˇm ob-
lasti p su listnatěch les….
Zdom cnŘnv EvropŘ: V oblasti severohesen-
skěch jezer byly v roce 1934 vysazeny dva p -
ry, kter‚ si na nov‚ §ivotnˇ prostýedˇ rychle
zvykly a zaźaly se rozmno§ovat. BŘhem druh‚
svŘtov‚ v lky k nim pýibyla dalçˇ zvˇýata po-
ch zejˇcˇ z farem, ve kterěch byla chov na ko-
§eçinov zvŘý. Měval se brzy rozçˇýil za hrani-
ce oblasti ve kter‚ byl p…vodnŘ vysazen.
V roce 1960 se odhadovalo, §e v Hesensku u§
§ije 5000 měval… ve voln‚ pýˇrodŘ. Odtud se
zaźali rozçiýovat vçemi smŘry. V roce 1980 §i-
li měvalov‚ na vŘtçinŘ Łzemˇ běval‚ho z pad-
nˇho NŘmecka s vějimkou pobýe§ˇ, kter‚ je
chud‚ na lesy, Alp a Łzemˇ ji§nˇho Bavorska.
V l‚tech 1974/75 tam bylo uloveno vˇce ne§
2000 kus… tŘchto zvˇýat. Vysazen i v BŘlorus-
ku a Pobaltˇ, kde se ŁspŘçnŘ çˇýˇ. U n s nŘko-
likr t pozorov n na ćumavŘ.