obziva

Živí se listím, kořeny a korou stromův a rostlin zvláště vodních, zejména mladou
korou vrb, pak bříz, jasanův a topolův. Ohryzujíce větev, drží si ji jako veverky předníma nohama,
rychle jí otáčejí a tak mžikem slupují kůru řezacími zuby. V zajetí berou za vděk chlebem, řepou,
mrkví a nejraději ovocem. Za nedlouho zkrotnou. Na suchu [Bobři] jsou málo obratni; za to ve vodě
hbitě umějí plovati a dobře se potápěti. Hlas jejich podoben slabému stenání. V dubnu až i v červnu
mívá párek bobrů 2-3 slepá mláďata, jež v 8. dni prohlédnou; od rodičův odlučují se teprve ve třetím
roce věku svého, aby počala žíti život samostatný. Že [Bobři] hráze rybníkův a břehy vod podrývají,
na louky svými hrázemi zase vodu svádějí a je zaplavují, stromy ohryzují a kácejí, jsou vlastně
škodlivi; za to však prospívají zejména kožkou, jež dává oblíbenou kožešinu (jen z Ameriky prý se
vyváží do Evropy 150.000 kožek ročně) a chlupy na »kastorové« klobouky. Jindy bývalo mnoho bobrů
zabito i jen pro bobrový stroj, jenž z jediného zvířete stál ještě v první pol. t. stol. 100 až
200 zl., ale nyní cena jeho klesla, ježto se ho již neužívá tou měrou, jako jindy.