zviratkaa

Tuesday, June 15, 2010

Ježek

(Erinaceus L.), jméno rodu hmyzožravců (Insectivora), zástupce čeledi ježků (Erinacei), kteří
mají tělo nahoře (již od čela) i po stranách pokryto tuhými a pružnými ostny; mezi těmi jest na
hřbetě srst hebká, jinde po těle dosti hrubá. Jen vzácnou náhodou bývají nalezeni ježkové bez ostnů,
toliko hrubými a tuhými štětinami pokrytí. Na hřbetě mají silný sval podkožní, jímž se u ježka schouleného
bodlinatá kůže na vše strany roztáhne. Neveliká hlava jest prodloužena v rypáček, zavalité a krátké
tělo spočívá na krátkých nohách, jež mají po pěti prstech (zadní zřídka po 4); ježkové jsou ploskochodci.
Krátký ocas jest všecek srstí porostlý. Chrup jest složen ze 36 zubů; máť předních zubů (i) 3/2,
špičáky (c) 1/1, mezerních zubů (p) 3/2, stoliček (m) 3/3 (Leche). V hořejší čelisti jest za předními
třemi zuby jednohrotý špičák (o 2 kořenech, což jest u této čeledi charakteristickým), za ním pak
6 zubů jednohrotých (p) i mnohohrotých (m); v dolejší čelisti jest za předními dvěma zuby nepatrný
špičák, za ním 4 zuby mnohohroté a poslední nepatrný jednohrotý. Ale u starších zvířat bývají hroty
k nerozeznání otřelé. Ježkové žijí ve všech zemích starého světa. přebývají v hájích a zahradách,
na polích a na lukách, a to v houštinách, v dutinách stromů a ve skulinách skalních. Jsou ssavci
masožraví i býložraví; živí se jak drobnými ssavci, ptáčaty, obojživelníky, hmyzem, slimáky a červy,
tak i drobnými kořínky, hlízami a plody rostlin. U nás zimu prospí. Ze 14 druhů nejznámějším jest
náš [Ježek] obecný (Erinaceus europaeus L.); má čenich pohyblivý, lysý, na předu přímo uťatý a tato
přední ploška jest jako obroubena stlustlým okrajem; oči jsou malé, boltce široké, ale kratší než
polovina hlavy. Tělo dorůstá délky 25-30 cm (v tom délka ocásku as 4,5 cm). Srst má v lících barvu
žlutavou, jinde po stranách hlavy tmavší, až hnědou, kníry jsou černé a za okem jest skvrna bělavá;
vezpod jest srst tmavošedá, někdy do hněda zbarvená, jindy naopak světlejší, nažloutlá nebo našedivělá,
a za přední nožkou jest podélný pruh světlejší. Ostny jsou oblé, podél ryhované, barvy žlutavé,
uprostřed a na špici černohnědé. Samice bývá větší, barev světlejších a má také štíhlejší čenich.
[Ježek] obecný žije v Evropě kromě končin studenějších i v severní Asii, přebývá v rovinách i na
horách (až do výše 2000 m), nejraději v listnatých. lesích a houštinách, ukrývá se v dutých pařezech,
hustých plotech, v děrách a hromadách listí nebo chrastí. Spává ve hnízdě zrobeném z lupení, mechu
i slámy. Pobíhaje za kořistí mívá čenich k zemi skloněný; živí se po přednosti hmyzem, pak žížalami,
slimáky, ale popadá i myši a menší ptáčata; jest rozhodně ssavcem velice užitečným. Mívá půtky i
s hady, ano jed zmijí prý mu neublíží. V nebezpečí schoulí tělo v ježaté klubko, maje hlavu, nožky
a ocas přímo pohromadě. Dobou páření jest duben a květen; po 7 nedělích mívá samice 6-8 mláďat s
bodlinami v kůži již pohotovými, jež také záhy ven vyrůstají. U nás jsou ježkové pohříženi v zimní
spánek od prvních mrazů podzimních až asi do března. Lidé je mívají v domácnostech zajaté, aby šváby
a j. hmyzy lapali; masa ježčího cikáni požívají.-V Asii žije menší E. auritus Pall. se zrnitými
bodlinami, v severní Africe E. Pruneri, jen se 4 prsty na zadní nožce.

Labels:

Monday, June 07, 2010

Hranostaj

Hranostaj. -.- Mustela emiirea.-.-.-.-.-.-

Charakteristika: D‚l-
ka tŘla 24-31 cm,
'', ocas 9,5-14 cm.
Hmotnost 140 a§
350 g. Samiźka je
oproti samci mençˇ
a lehźˇ v pr…mŘru
213 g sameźek
321 g. TŘlo je çtˇhl‚ a prot hl‚. Podle źern‚
çpiźky ocasu ho lze v§dy rozeznat od podstat-
nŘ mençˇ kolźavy. Ostatnˇ druhy tohoto rodu
jsou vŘtçˇ a ani ve vzhledu ani v chov nˇ je
nelze s hranostajem zamŘnit. BŘhem l‚ta m 
hranostaj kr tkou srst s hnŘdou nebo źerve-
navŘ hnŘdou hýbetnˇ stranou a zýetelnŘ oddŘ-
lenou §lutobˇlou stranou býiçnˇ. Zaź tkem zi-
my se srst zmŘnˇ na jasnŘ bˇlou, pouze çpiźka
ocasu z…st v  źern . V zimnŘ je ko§ich mno-
hem hustçˇ a delçˇ. ZmŘna srsti probˇh  po-
mŘrnŘ velmi rychle. Na jaýe naproti tomu se
mŘnˇ srst pomaleji a źasto se lze setkat
s exempl ýi s hnŘdobˇlěmi skvrnami. V oblas-
tech, v nich§ nedoch zˇ ke zmŘnŘ na zimnˇ
çat, z…st vajˇ zvˇýata obecnŘ ponŘkud svŘtlej-
çˇ. Hranostaj se pohybuje velmi rychle v dlou-
hěch typickěch skocˇch. ¬asto se houfuje
a sleduje okolˇ (pan źkuje.)
Věskyt: Hranostaj se vyskytuje v cel‚m mˇr-
n‚m a chladn‚m p smu Eurasie a Severnˇ
Ameriky, od pobýe§ˇ Severnˇho ledov‚ho oce -
nu a§ po Pyreneje, zasahuje na Balk n, na vě-
chod a§ do Japonska. V Severnˇ Americe sah 
na jih a§ do Kalifornie a Virginie. Byl dovezen
a rozçˇýil se na Nov‚m Z‚landŘ. Naproti tomu
chybˇ t‚mŘý v cel‚m Stýedomoýˇ. V are lu sv‚-
ho rozçˇýenˇ se vyhěb  pouze hustěm les…m, ji-
nak se vyskytuje t‚mŘý vçude.
Zp…sob §ivota: Hranostaj lovˇ hlavnŘ naveźer
a v noci, nŘkdy ale i bŘhem dne.
Jeho çtˇhl‚ tŘlo a rychlě pohyb vy§adujˇ źastě
pýˇjem potravy a nesnese delçˇ obdobˇ hladu.
Z toho d…vodu nem…§e ani pýezimovat ve
sp nku. Je t‚mŘý st le na lovu. Navˇc je hra-
nostaj neobyźejnŘ zvˇdavě a jemněm zapˇsk -
nˇm ho lze pýil kat a§ na vzd lenost nŘkolika
metr…, nŘkdy a§ k noze. Lovˇ samostatnŘ, s vě-
jimkou pýˇpad…, kdy sameźek pom h  sh nŘt
potravu pro ml Ôata.
Hranostaj se pohybuje skoky, pýi kterěch se ýˇ-
dˇ źichem, a proto se zvˇýata dr§ˇ źenichem po-
mŘrnŘ nˇzko pýi zemi. Jednotliv‚ skoky dosa-
hujˇ 50 cm u sameźk…, 30 cm u samiźek.
Potrava: Jsou jˇ malˇ savci a§ do velikosti za-
jˇźka, hlavnŘ vçak hraboçi a hryzci, kteýˇ jsou
dokonce honŘni i ve svěch chodbiźk ch. Po-
dle oblasti mohou bět kr lˇci nejhojnŘjçˇ po-
travou, avçak t‚mŘý vçude jsou souź stˇ po-
travy i pt ci.
Rozmno§ov nˇ: K p ýenˇ doch zˇ v l‚tŘ, ale vě-
voj embrya nast v  a§ po pomŘrnŘ dlouh‚m
obdobˇ klidu v pozdnˇ zimŘ, tak§e 3-13 ml -
Ôat se rodˇ a§ na jaýe. Majˇ bˇlou srst a jsou
slep . V 5-6 tědnech zaźˇnajˇ vidŘt a po 3-4
mŘsˇcˇch se pohybujˇ zcela samostatnŘ. NadŘ-
je na pýe§itˇ z visˇ velmi věraznŘ na dostatku
potravy.

Labels: