Bobři (Castoridae)

Bobři (Castoridae), čeleď ssavců z řádu hlodavců, náležející k největším živočichům této soustavné
skupiny. Statné jejich tělo jest zvláště v zadku zavalité, široká hlava na čele mírně klenuta, čenich
tupý, na předním konci lysý, oči malé, boltce krátké. V obou polovinách chrupu jsou: i (řezáky)
1/12 c (kly) %, m (stoličky) 4/4. Nohy jsou krátké, ale silné a přední kratší zadních; mají vesměs
po pěti prstech, ozbrojených silnými drápy, ano druhý prst na zadních nohách (vedlé palce) má nehet
dvojitý, totiž pod normálním drápem na vnitřní straně ještě rohovitou, skoro čtyřhrannou destičku.
Ocas má úpravu podivnou; jest jen u těla oblý, jinak všude shora sploštělý, podoby vejčité a po
většině ne srstí porostlý, nýbrž téměř docela lysý a jako šupinatý. Po obou stranách řiti uloženy
(kromě dvou žlaz tuk vyměšujících) dvě žlázy zvící až husího vejce (u samců větší), vylučující bobrový
stroj (v. t.). Jediný rod bobrů (Castor L.), o němž se tu zmiňujeme, má srsť dvojí; v husté a hebké
podsadě jsou řidší, dlouhé, tuhé a lesklé pesíky zdélí až 5 cm, na hlavě a na zadku nejkratší. Na
hořejším rtu jsou dlouhé kníry v několika řadách. Kromě jednoho druhu fossilního rod bobrů má jen
dva druhy nyní žijící, avšak i z těch jeden jest asi jen odrůdou našeho bobra evropského (Castor
fiber L.). Tělo tohoto hlodavce dorůstá délky až 80 cm a váhy 20-30 kg; ocas má délku až i 30, šířku
13 - 20 cm. Hlavu má ku předu užší, na temeni sploštělou; mezi velikými chřípěmi, jež zvíře pod
vodou dovede dokonale uzavříti, přední konec čenichu jest lysý. Malá ústa mají hořejší pysk široký,
na předu rozdvojený; přední zuby jsou silné, na předu hladké, na průřezu téměř trojhranné a barvy
šafránové, stoličky jsou jednoduché a hořejší mají vně po třech. uvnitř po jednom záhybu (šnorku),
dolejší naopak vně po jednom, uvnitř po třech záhybech. Oko má duhovku tmavomodrou a zřítelnici
podlouhlou.