Když se jede s kocourem k veterináři,

už to tuší a když se ho snažíme chytit, tak je zde taková vzdálenost, na kterou si vás pustí než zdrhne.Říká se tomu překročení útěkové vzdálenosti.Je to asi metr a půl.Jakmile tuto vzdálenost překročíte, tak uteče.Když se nám ho podaří zahnat do rohu odkud není úniku, tak začíná varování v podobě zvukového projevu- velmi hlasité vrčení a syčení.
Dále změna postoje, váhu přenese na zadní nohy aby mohl předníma rychleji vystartovat a ůplně sklopí uši do zadu, cení zuby a syčí.Když se pokusíte na něj sáhnout, zaručeně vás pěkně podrápe.
Komfortní chování je u kocoura hodně zřetelné.Kočka je snad nejčastěji viděné zvíře při mytí.Myje se totiž velmi často.Kam si došáhne jazykem tam se olizuje.Na místa, kam si jazykem nedošáhne, má takovou vychytanou metodu.Nasliní si packu a omyje se nasliněnou packou.Když jsem loni dělal herbář a lepil exempláře izolepou, kocour se tam motal a nalepila se mu izolepa na hlavu.Naslinil si packu a už jel.Izolepu si tam ještě více připlácnul.Musel jsem jí z něj odstranit sám.Na tohle mu sliny nestačily.Musím taky říct, že náš Mikeš je velmi čistotný ve směru chození na záchod.Když se mu chce, postaví se ke dveřím a začne nesnesitelně kňárat.To už každý ví, že chce na záchod.Nikdy to neudělá doma!