Existujˇ no‡nˇ m–ry, kter‚ rafinovanˆ zvl ¨tnˇm zvukem signalizujˇ: "J nejsem k jˇdlu, nem m ‘ dnou chuź!" A proto‘e netop˜©i vˆdˇ, ‘e to je pravda, nechajˇ je na pokoji.

Kolik druh– netop˜r– existuje?

Na cel‚m svˆtˆ skoro 1000 druh–. St le jsou objevov ny nov‚ druhy, hlavnˆ v tropech. Ve st©ednˇ Evropˆ jich ‘ije vˇce ne‘ dvacet druh– a k nejzn mˆj¨ˇm pat©ˇ netop˜©i sp©ˇzvisky vousat˜, ©asnat˜, u¨at˜ ‡i velkouch˜.

Jsou netop˜©i opravdu u‘ite‡nˇ?

Jsou to ti nejlep¨ˇ chyta‡i hmyzu na svˆtˆ. Jeden jedin˜ netop˜r pochyt za jedno l‚to asi 60 000 kom r–.

Chytajˇ v¨echny druhy hmyzu?

Ne. Mnoho druh– netop˜r– se ‘ivˇ pouze nektarem. Putujˇ jako v‡ely zkvˆtu na kvˆt, sbˇrajˇ pyl a tˇm napom hajˇ k opylov nˇ kvˆt–. Nˆkter‚ rostliny uzavˇrajˇ s netop˜ry nˆco jako "man‘elstvˇ z nutnosti". Kvˆty vypou¨tˆjˇ nektar pouze v noci, kdy p©il‚tajˇ netop˜©i. A netop˜©i jsou tak jejich jedin˜mi n v¨tˆvnˇky.

Pro‡ jsou netop˜©i tak velcˇ jedlˇci?

Proto‘e jejich zvl ¨tnˇ technika lovu spot©ebuje mnoho energie. Bez dostatku potravy by netop˜©i po nˆkolika dnech zem©eli hlady. U nˆkter˜ch druh– je l tkov v˜mˆna tak zna‡n , ‘e jim srdce tlu‡e 700kr t za minutu.

Jak zvl d jejich mini‘aludek tak velk‚ mno‘stvˇ stravy?

netopiry navadi ultrazvuk

* Majˇ radˆji ¨ź vu ne‘ krev * Jejich srdce tlu‡ou 700 kr t za minutu * L‚tajˇ zcela nesly¨nˆ

Netop˜r je vskutku z zra‡n‚ zvˇ©e!

Technika lovu tˆchto savc– je vp©ˇrodˆ jedine‡n . Dˇky ultrazvukov˜m vln m mohou objevit kom ra a‘ ve vzd lenosti nˆkolika desˇtek metr– a chytit jej. U nˆkter˜ch druh– hmyzu se to v¨ak nemusˇ poda©it hned napoprv‚. Nap©ˇklad no‡nˇ m–ry mohou ultrazvukov‚ sign ly netop˜ra zachytit a pokusit se uniknout. Zbyte‡nˆ! V tomto p©ˇpadˆ toti‘ netop˜r jednodu¨e p©eladˇ na jinou vlnovou frekvenci. A kdy‘ ani tento man‚vr nepom–‘e, "p©epne" na viditeln˜ nebo sly¨iteln˜ let. Jeho o‡i rozpoznajˇ ve tmˆ ko©ist i ve vzd lenosti deseti metr–. Netop˜©ˇ u¨i sly¨ˇ stono‘ku, kter si to ¨ine 25 metr– od nˆj.

Doopravdy mu nikdo neunikne?

myval

Charakteristika. Hla-
va s tŘlem 50 a§
68 cm, ocas 20 a§
25 cm, v ha 5 a§
15 kg (ve vějimeź-
něch pýˇpadech i tا-
çˇ. Pro měvala je
charakteristick źer-
n maska t hnoucˇ se pýes bˇlě obliźej a hu-
ĺatě, źernŘ pruhovaně ocas. Měval severnˇ
patýˇ k źeledi medvˇdkovitěch, stejnŘ jako na-
pýˇklad nos l. StejnŘ jako velcˇ medvŘdi na-
çlapuje i on na cel chodidla. Dosahuje sice
I velikosti liçky, avçak vypad zcela jinak a ji-
nak se i pohybuje. Velmi r d çplh a pýes svou
v hu se velmi çikovnŘ pohybuje v korun ch
strom…. Na zemi by ho bylo mo§n‚ nejspˇçe
zamŘnit s psˇkem měvalovitěm, kterě m
podobnou masku na obliźeji, avçak stavbou
a dr§enˇm tŘla je zcela odliçně.
Věskyt: Listnat‚ a smˇçen‚ lesy se starěmi
stromy, s podrostem a mo§nostmi Łkrytu; d -
v pýednost §ivotu poblˇ§ vody. Měval poch zˇ
ze Severnˇ Ameriky, kde oběv pýedevçˇm ob-
lasti p su listnatěch les….
Zdom cnŘnv EvropŘ: V oblasti severohesen-
skěch jezer byly v roce 1934 vysazeny dva p -
ry, kter‚ si na nov‚ §ivotnˇ prostýedˇ rychle
zvykly a zaźaly se rozmno§ovat. BŘhem druh‚
svŘtov‚ v lky k nim pýibyla dalçˇ zvˇýata po-
ch zejˇcˇ z farem, ve kterěch byla chov na ko-
§eçinov zvŘý. Měval se brzy rozçˇýil za hrani-
ce oblasti ve kter‚ byl p…vodnŘ vysazen.
V roce 1960 se odhadovalo, §e v Hesensku u§
§ije 5000 měval… ve voln‚ pýˇrodŘ. Odtud se
zaźali rozçiýovat vçemi smŘry. V roce 1980 §i-
li měvalov‚ na vŘtçinŘ Łzemˇ běval‚ho z pad-
nˇho NŘmecka s vějimkou pobýe§ˇ, kter‚ je
chud‚ na lesy, Alp a Łzemˇ ji§nˇho Bavorska.
V l‚tech 1974/75 tam bylo uloveno vˇce ne§
2000 kus… tŘchto zvˇýat. Vysazen i v BŘlorus-
ku a Pobaltˇ, kde se ŁspŘçnŘ çˇýˇ. U n s nŘko-
likr t pozorov n na ćumavŘ.
Zp…sob §ivota: Aktivnˇ pýev §nŘ za soumraku
a v noci, v zimŘ omezuje źinnost, ale neukl -
d se k zimnˇmu sp nku. Pýi hled nˇ potravy
hraje velkou roli hmat. Pýednˇ konźetiny jsou
velmi çikovn‚ a vçechny pýedmŘty jimi velmi
peźlivŘ ohmat v . Pokud to dŘl v mŘlk‚ vo- --- ,
dŘ, kde měvalov‚ s oblibou hledajˇ potravu'
vypad to, jako by si je "myli", co§ ale zýejmŘ
dŘlajˇ jen vějimeźnŘ. Je to velmi inteligentnˇ
a uźenlivě tvor.
Potrava: Hlavnˇ souź st potravy tvoýˇ rostlinn '
strava: §aludy a bukvice, lesnˇ plody a polnˇ
plodiny (kukuýice, brambory) tvoýˇ na sklonku
l‚ta a na podzim pýev §nou ź st toho, z źeho
si měval vytv ýˇ vrstvu tuku na zimu. V l‚tŘ
a pýedevçˇm na jaýe hled larvy hmyzu, deç-
śovky a hlemě§dŘ, v mŘlk‚ vodŘ lovˇ raky, vod-
nˇ çneky nebo § by jeçtŘ ztuhl‚ po pýezimov -
nˇ. Vybˇr i ptaźˇ hnˇzda, pokud v nich jsou
vajˇźka nebo pt źata, rychlejçˇ nebo pohybli-
vŘjçˇ koýist vçak nechytˇ. Nˇzk‚ divok‚ zvŘýi te-
dy nehrozˇ § dn‚ nebezpeźˇ, i kdy§ se z ýad
myslivc… ozěvajˇ opaźn tvrzenˇ. Měval nalezl
ve stýedoevropsk‚ krajinŘ prostor mˇstnˇ fao-
nou neobsazeně a dok zal ho vyu§ˇt. NemŘl
by bět zatracov n jenom proto, §e zde zdo-
m cnŘl teprve pýed relativnŘ kr tkou dobou.
Rozmno§ov nˇ Od ledna do býezna je obdobˇ
p ýenˇ. Po 63 dnech býezosti pýich zejˇ na
svŘt vŘtçinou 4 ml Ôata. 7 tědn… sajˇ mateý-
sk‚ ml‚ko, po 3 tědnech otevˇrajˇ oźi a v 6 mŘ-
sˇcˇch §ivota se osamostatĺujˇ. V ka§d‚m roce
dojde jenom k jednomu vrhu. Měval se do§ˇv
obvykle 6 a§ 8 let.
Dalçˇ zajˇmavosti: Měval byl zvl çtŘ na pýelo-
mu stoletˇ vysoce cenŘn jako ko§eçinov‚ zvˇ-
ýe. To byl tak‚ d…vod pro jeho vysazenˇ ve
stýednˇ EvropŘ. Dnes se vçak měvalˇ ko§eçina
ji§ pýˇliç nevyu§ˇv .

mroz

Na Łvod je nutno
poznamenat, §e n -
sledujˇcˇ pýedstavite-
l‚ çelem jsou źasto
vyźleĺov ni do sa-
mostatn‚ho ý du
ploutvono§c… (Piäni-
pedi ), jejich§
spoleźněm znakem je pýemŘna ź sti konźeti-
ny v jakousi ploutev. Z stupce ý du (źi podý -
du) ploutvono§c… dŘlˇme do týech źeledˇ: mro-
§ovitˇ, tuleĺovitˇ a lachtanovitˇ. Z lachtano-
vitěch se vçak § dně druh v evropskěch mo-
ýˇch nevyskytuje. ¬eleÔ mro§ovitěch m jedi-
ně druh s dvŘma poddruhy źi rasami.
Charakteristika: D‚lka tŘla 2,5-3 m u samic
a 3-5 m u vzrostlěch samc…, ocas chybˇ.
Hmotnost 800 kg u samic a 1500 kg u sam-
c…, vějimeźnŘ a§ 2500 kg. Pýednˇ "ploutve"
jsou 65 cm dlouh‚ a 37 cm çirok‚, zadnˇ jsou
o nŘco kratçˇ. Mro§ je nejvŘtçˇ ze vçech plout-
vono§c… s vějimkou rypouçe slonˇho. Nelze jej
zamŘnit s § dněm jiněm druhem, pýiźem§
zvl çtŘ charakteristick‚ jsou pro nŘho obrov-
sk‚ hornˇ çpiź ky, kter‚ zaźnou vyźnˇvat z tla-
my ve st ýˇ 4-5 mŘsˇc… a dorostou do mohut-
něch kl…. Nemajˇ koýen a rostou po celě §ivot
a§ do d‚lky 45-50 cm a a§ 75 cm u samc….
Samci (běci/ majˇ silnŘjçˇ zuby o obvodu
16-20 cm, samice /kr vy/ pouze 11-13 cm.
Kly jsou buÔ rovn‚ nebo se mˇrnŘ ohěbajˇ do-
vnitý dol…, aby se s nimi sn ze trhala potrava
z moýsk‚ho dna. Pýi tom se na koncˇch st le
opotýebov vajˇ a neust le dor…stajˇ. Stupeĺ
obrouçenˇ z visˇ na tvrdosti moýsk‚ho dna.
U dospŘlěch mro§… nehraje srst § dnou Łlohu,
ale u ml Ôat pokrěv hust jemn srst stejno-
mŘrnŘ celě povrch tŘla. ¬ˇm je zvˇýe starçˇ, tˇm
m‚nŘ m srsti, a§ je tŘlo prakticky zcela hol‚.
K…§e je neobvykle tlust , u starěch běk… a§
2,6 cm. Tlust vrstva tuku udr§uje tŘlesnou
teplotu i v ledov‚ moýsk‚ vodŘ. K…§e vytv ýˇ
věrazn‚ z hyby. Hmatov‚ fousy na hornˇm pys-
ku jsou neobyźejnŘ siln‚ a dlouh‚ a§ 30 cm.
Věskyt: Ploch pobýe§ˇ severnˇch moýˇ. Lze
rozliçit severoatlantskou a severopacifickou
skupinu. Jejich stavy se věraznŘ zmençily bŘ-
hem minul‚ho stoletˇ, kdy byli loveni jak pro
maso, tak i pro kly - mro§ovinu.
Zp…sob §ivota: Mro§ je vysoce specializova-
něm z stupcem ploutvono§c…. ¦ije vŘtçinou
ve skupin ch nebo st dech, pýiźem§ si staýˇ
běci dr§ˇ har‚m krav, kterě br nˇ proti soupe-
ý…m. Boje běvajˇ urputn‚ a mnohdy si samci
zp…sobˇ v §n poranŘnˇ. Mladˇ běci se źasto
uzavˇrajˇ do samostatněch skupin, kter‚ proni-
kajˇ d le do ledov‚ho moýe ne§ źinˇ skupiny
krav. Za potravou se zvˇýata pot pŘjˇ a§ na
10 min. do hloubky kolem 30-40 m a tam
p trajˇ po çkeblˇch a moýskěch pl§ˇch. UvolnŘ-
n‚ mŘkkěçe nasajˇ jako vysavaźem. pýi źem§
se jim daýˇ oddŘlit mŘkk‚ ź sti potravy od sko-
ý pek a lastur.
Potrava: MŘkkěçi moýsk‚ho dna v plochěch
pobýe§nˇch oblastech arktickěch moýˇ, obźas
i ryby, kdy§ se jim podaýˇ dostat se do hustěch
hejn tresek. Obźas usmrśujˇ a po§ˇrajˇ i ml -
Ôata tuleĺ….
Rozmno§ov nˇ: P ýenˇ probˇh ve vodŘ od
dubna do źervna. Býezost trv 12 mŘsˇc…. Po
narozenˇ peźuje matka o ml dŘ 18 mŘsˇc…,
tak§e m…§e znovu zabýeznout nejdýˇve po
dvou letech. Ml dŘ je pýi narozenˇ asi 1 m
dlouh‚ a dˇky vě§ivn‚mu ml‚ku vyroste bŘ-
hem roku na 1,5 m. Na zaź tku druh‚ho roku
nabude ml dŘ samostatnost, ale z…st v jeç-
tŘ dlouho ve st du.

liska

ravidla vçak §ijˇ jednotliv‚ p ry oddŘlenŘ od
tatnˇch. Liçka pol rnˇ si hled potravu po-
bněm zp…sobem jako psi a lid‚ ji pro jejˇ dr-
st, s jakou si poźˇn v lidskěch sˇdliçtˇch, ne-
ajˇ źasto pýˇliç v l sce. ¬asto toti§ dok §e
skurychle popadnout a odn‚st vŘci, kter‚
va§uje za potravu, i kdy§ je nenˇ schopn
zýˇt.
trava: Ve volbŘ potravy nenˇ liçka pol rnˇ ni-
vybˇrav . U arktick‚ pustinŘ, ve kter‚ §ije
om m lo zvˇýat, musˇ vyu§ˇt ka§dou mo§-
st, kter se jˇ naskytne. D…le§itou souź st
ˇ potravy pýedstavujˇ malˇ savci jako napýˇ-
d lumˇci, źasto lovˇ zajˇce bŘl ky. ¦ivˇ se ta-
r…zněmi zdechlinami, vajˇźky a ml d'aty
'k…, tˇm, co vyvrhne moýe a nŘkdy t‚§ tru-
m pol rnˇch meduŘd…. Ve sv‚ nehostinn‚
movinŘ nepohrdne niźˇm.
zmno§ov nˇ: Liçka pol rnˇ se p ýˇ v býeznu
bo dubnu. Po pades ti dnech býezosti pýi-
zˇ na svŘt a§ 8 ml d'at. Pýibli§nŘ mŘsˇc sa-
ateýsk‚ ml‚ko, ve vŘku dvou mŘsˇc… ote-
ajˇ oźi a ve 3-4 mŘsˇcˇch se osamostatĺujˇ.
dosa§enˇ jednoho roku §ivota jsou schopna
mno§ov nˇ. Do§ˇvajˇ se a§ deseti let.
Nepý tel‚: KromŘ źlovŘka § dn‚ věznamn‚
nepý tele nem . Poźet liçek pol rnˇch je regu-
lov n krutou zimou a mno§stvˇm dostupn‚ po-
travy. NejvŘtçˇ pohromou jsou zimy s vysokou
vrstvou snŘhu, v nŘm§ se m…§e liçka jen tاko
pohybovat. Vysokě poźet ml d'at vçak takov‚-
ztr ty znovu vyrovn v , tak§e ani pron sle-
dov nˇ źlovŘkem zatˇm nemŘlo pýˇliç negativ-
nˇ dopad.

Liçka

pol rnˇ nebo t‚§ pesec ţ,4lopexlagopusJ e

Charakteristika: Jeo nŘco mençˇ a ni§çˇ
' ne§ liçka obecn ,
kter‚ je stavbou tŘla liçka pol rnˇ
velmi podobn . Hla-
uçi kr tk‚,
va s tŘlem 50 a§ o ći†ejoţ
t hla y
65 cm, ocas 28 a§
35 cm, věçka v ko-
houtku pýibli§nŘ 28 cm, hmotnost mezi 4 a§
8 kg. Letnˇ srst pýev §nŘ hnŘd se svŘtlou Zp
spodinou; zimnˇ srst zcela bˇl . Takzvan "liç- os
ka modr " je bareun varianta liçky pol rnˇ do
s modroçedou zimnˇ srstˇ a źernoçedou letnˇ zo
srstˇ. R…zn‚ zbarvenˇ srsti se m…§e vyskytnout m
i u ml d'at z jednoho vrhu. Z toho Ize usuzo- ble
vat, §e zimnˇ bˇl barva srsti (a§ na nŘkolik źer- po
něch chlup… na çpiźce ocasu) vznikla relativ- po
nŘ ned vno, v d…sledku pýizp…sobenˇ se Po
§ivotnˇmu prostýedˇ, a §e p…vodnˇ zbarvenˇ srs- jak
ti tŘchto zvˇýat bylo tmav‚. NynŘjçˇ věskyt zvˇ- jen
ýat s bˇlou srstˇ je d…sledkem pýirozen‚ho vě- no
bŘru, proto§e v dlouh‚ arktick‚ zimŘ byli bˇle jej
zbarvenˇ jedinci daleko l‚pe maskov ni. Liçka kla
pol rnˇ umˇ çtŘkat jako pes. ¬asto se sna§ˇ k‚
ŁmyslnŘ n padněm çtŘk nˇm odl kat blˇ§ˇcˇho pta
se źlovŘka od sv‚ho doupŘte nebo od ml d'at. se
Tak‚ pýi lovu je źasto slyçet jejˇ silně pýeruço- do
vaně çtŘkot. Ro
Věskyt: Liçka pol rnˇ §ije v arktickěch oblas- ne
tech severnˇ Skandin vie, severnˇ Sibiýe, AI- ch
jaçky, severnˇ Kanady, v Gr˘nsku a na Islandu jˇ m
a tak‚ na ostrovech Spicberky a Novaja Zem- vˇr
Ija v Severnˇm moýi. Oběv oblasti tundry na Po
hranici vŘźn‚ho ledu, ale vyhled v i lidsk roz
sˇdla (pýi§ivuje se na odpadcˇch/. Liçku pol rnˇ Ne
Ize vidŘt dokonce i na ledověch kr ch. ¦ivot nep
v tŘchto oblastech jˇ umo§ĺuje hust srst, kte- lov
r m dokonal‚ izolaźnˇ ulastnosti. KromŘ nˇ tra
tu §ije jen jeden dalçˇ maso§ravě savec - led- urs
nˇ medvŘd, kterě se ovçem §ivˇ zcela jinou po- poh
travou. to z
Zp…sob ľivota: StejnŘ jako liçka obecn , vy- dov
hrab v si i liçka pol rnˇ na pýˇhodn‚m mˇstŘ nˇ d
noru. Jejˇ doupata Ize nal‚zt tak‚ ve skalnˇch
çtŘrbin ch a pod velkěmi kameny, źasto jich
je hned nŘkolik vedle sebe. VŘtçinou jsou
obydlen‚ jen nŘkter‚ z nich. Jestli§e je obdobˇ
s dostatkem potravy, jsou źasto obydleny i týi
nory vedle sebe. Tak vznikajˇ mal‚ kol

zvl çtŘ pak v zemŘdŘlskěch
oblastech a na okrajˇch lidskěch sˇdel. Je to
naçe nejmençˇ a z roveĺ nejhojnŘjçˇ çelma.
Zp…sob §ivota: V chov nˇ a n vycˇch se velice
podob hranostaji, ale je vˇce specializov na
na lov myçˇ. Kolźava m…§e bez nesn zˇ pron -
sledovat myçi do jejich nor a tam je uchv tit.
Tato schopnost, kter je spojena s tvarem tŘ-
la, vy§aduje ovçem vysokou dod vku energie
z potravy, proto§e zvˇýata jednak ztr cejˇ mno-
ho tepla dˇky vysok‚mu pomŘru povrchu tŘla
k jeho hmotnosti, jednak si nemohou vytv ýet
tukov‚ rezervy, kter‚ by jejich çtˇhlost ohrozi-
ly. Velk‚ ztr ty energie musˇ kolźava vynahra-
dit neust lěm lovem. Slˇdˇ v zahrad ch, źasto
i v noci, prohled v hromady odpadk…, senˇky
a k…lny, sna§ˇ se dokonce ulovit kr lˇka, co§ se
jˇ daýˇ daleko m‚nŘ źasto ne§ hranostajovi,
proto§e je mnohem mençˇ. Sk źe kr tkěmi
(12-30 cm) skoky, źasto pan źkuje a d se
"myçˇm" zapiçtŘnˇm pýil kat. ¬asto se pohy-
buje po osvŘdźeněch cestiźk ch a je vŘrn
k sv‚mu revˇru. Revˇry sameźk… jsou oddŘleny
od revˇr… samiźek. Jestli§e je hojnŘ hraboç…
(100-500 kus… na hektar), omezujˇ se jejich
lovn‚ revˇry na 1-5 ha, pýi mençˇ populaci
hraboç… 20-40 na hektar) se m…§e rozçˇýit re-
vˇr a§ na 15 ha. Lovn‚ revˇry samiźek jsou
v§dy mençˇ. BŘhem noci m…§e kolźava urazit
a§ 2 km. Nezn zimnˇ sp nek.
Potrava: U n s pýedstavujˇ hraboçi a myçi
85 % kolźavˇ koýisti, 5 % jde na vrub pt k…,
4 % tvoýˇ oboj§ivelnˇci a plazi a zbytek pýipad
na hmyz a vŘtçˇ savce. V zimŘ se m…§e nŘkdy
§ivit věluźnŘ hraboçi. Poźet loveněch druh… je
u kolźavy mnohem ni§çˇ ne§ u hranostaje.
Rozmno§ov nˇ: Býezˇ samiźky se vyskytujˇ me-
zi býeznem a srpnem. Ve vrhu běv 4-6 ml -
Ôat a pýi dobr‚m zdroji potravy mohou bět vr-
hy dva do roka a§ s 12 ml Ôaty, a to i bŘhem
zimy. Nabˇdka hraboç… tak do znaźn‚ mˇry
ovlivĺuje stav kolźavy.

Lasice

Charakteristika: D‚l-
ka tŘla 17-26 cm,
ocas 3-7 cm, hmot-
nost 35-200 g. Sa-
meźci v §ˇ v pr…mŘ-
ru 120 g, samiźky
60 g. U nŘkterěch
populacˇ byly věraz-
nŘ mençˇ samiźky mylnŘ pova§ov ny za sa-
mostatně druh. Jejˇ çtˇhl stavba tŘla umo§-
ĺuje kolźavŘ pron sledovat myçi do jejich dŘr
a chodeb. Na rozdˇl od hranostaje nem jejˇ
kratçˇ ocas źernou çpiźku, ale m…§e bět na
konci ponŘkud tmavçˇ. ZmŘna srsti na zimnˇ
çat probˇh jen v nejsevernŘjçˇch oblastech je-
jˇho rozçˇýenˇ nebo ve vysokěch hor ch. Svrch-
nˇ strana tŘla m podobn‚ zbarvenˇ jako u hra-
nostaje, ale pýech zˇ pozvolna do svŘtl‚ ź sti
býiçnˇ. NŘkdy se vyskytujˇ i na býiçe hnŘd‚
skvrny a tmavě obrys Łstnˇho koutku.
Věskyt: Eurasie s vějimkou subtropickěch
a tropickěch oblastˇ ji§nŘ od Him laje, severnˇ
Afrika a Severnˇ Amerika. Chybˇ v Irsku, na Is-
landŘ a arktickěch ostrovech, stejnŘ jako na
Łzemˇch nad 3000 m. Jinak se s kolźavou
setk v me vçude.

dokrm vysokými dávkami

jádra– do 100 dnů věku, přírůstek 200-250 g,hmot. 20-25kg
4)výkrm kůzlat masných plemen (koza burská, nubijská)
pastevní odchov do 8 týdnů s matkami – přírůstek 200-350g
po odstavu výkrm do 100-120 dnů, hmot. 35-40 kg
vysoce kvalitní maso srovnatelné s baby beef
KD –kvalitní seno ad libitum + jádro podle intenzity růstu (asi 0,3 kg na den)

Výživa plemenných kozlů
Cíl: udržet kozla v dobré kondici, nesmí být překrmován
liší se výživa v sezóně připouštění a mimo ni
mimo období připouštění – 3 kg kvalitního sena + 0,5 kg ovsa
část sena lze v létě nahradit zeleným krmivem (5 – 6 kg zeleného + 0,5 – 1 kg sena)
období přípravy na připouštění – 3 kg sena + 1 kg ovsa
období připouštění – 3 kg sena + 2 kg mrkve + 1,5 - 2 kg ovsa
dávka jádra záleží na intenzitě připouštění, denně může krýt 3 – 4 kozy

Výkrm koz

Masná pemena (k. burská) nebo plemena s kombinovanou užitkovostí
1)velikonoční kůzlata
příjem mateřského mléka – 2-14dnů u matky, pak do skupin po 10-20 kůzlatech – podávání kozího mléka 2-3x denně ad libitum
současně neomezený přístup k lučnímu senu, ječnému šrotu a vodě
2)podzimní kastrovaní kozlíci (haberlata)
3) umělý odchov kůzlat + intenzivní výkrm
dnes stále více
na velkých farmách – použití krmných automatů (vyšší přírůstky)
teplota mléka 38 – 40 oC nebo kyselé mléko
od 7. dne – možno mléko nahradit ovčím nebo kravským
od 2. – 3. týdne – přidávat jadrná krmiva a kvalitní luční seno
odstav ve 3. – 4. týdnu – hmotnost 8 – 10 kg

dávky jádra

závisí na produkci mléka – 0,4 – 1,5 kg

Výživa kůzlat
- odchov u matky – přirozený způsob
- umělý odchov – kůzle se nechá napít kolostra a za 1 – 48 hod. se odebere
dál napájení z lahve, vědra s cucákem nebo krmnými automaty
automaty jsou vhodné pro výkrm – zvyšují příjem krmiva
možno použít mléčné KS pro telata
odstav – rozhodující je hmotnost = 2,5 násobek porodní váhy = 8 – 10 kg
4 týdny – časný
v praxi – 6 – 8 týdnů
chovná zvířata – až ve 12 – 14 týdnech, jatečná – ve 3 – 4 týdnech
krmení odstavených kůzlat
kvalitní luční seno – 0,4 kg + jádro (mačkané zrniny, granule) - max. 0,5 kg
navykají se na pevnou stravu už před odstavem – od 2. týdne stáří
od 3-5 měsíců se přidává i zelené krmení, popř. siláže (max. 1 kg/den),
dávka koncentrátů se postupně snižuje

Výživa

koz v období porodu a laktace
6 – 8 týdnů před porodem – nechat kozu zaprahnout
výživa v období před porodem – odpovídá produkci asi 3 kg mléka
kvalitní seno, okopaniny, přídavek jádra
Po porodu se podává vlažný nápoj z pšeničných otrub nebo krmné mouky
Je vhodné podat i odvar z lněného semene
první týden po porodu – nápoj + 0,5 - 1 kg jádra + kvalitní seno
od 7. dne se podává normální KD
má odpovídat vyšší užitkovosti, než je skutečný nádoj (jádro asi 1,5 kg)
zařazují se okopaniny, siláže – laktogenní účinky, pro zpestření se může přidat chvojí nebo sušené kopřivy
Průměrná laktace – 300 dní – průběh obdobný jako u krav, maximum v 50 – 60 dnech laktace

Jádro

dávkuje se podle produkce
Objem stačí na 2,5 – 3 l mléka, nad 3 l mléka – přídavek jádra
Oves, ječmen, pšenice, kukuřice – šrotované, mačkané
Vedlejší produkty
otruby, klíčky, sladový květ, melasa
sušené cukrovarské řízky, sušená mrkev, bramborové řízky – drahé
Bílkovinná krmiva
Luštěniny – hrách, bob, soja
Vikve, lupiny, bob – obsah hořkých glykosidů – zdrav. poruchy
Pokrutiny, extrahované šroty – v KD max. 20% (drahé)

Napájení
v plné laktaci – 10l/den, v horku až 20 l
dobré přizpůsobení krátkodobému nedostatku vody

Konzervovaná krmiva

Siláže a senáže se stále víc uplatňují ve výživě koz – perspektivní jsou ve velkochovech
vyšší dávky negativně ovlivňují kvalitu mléka
dávka asi 1 - 3 kg na den
nekvalitní siláže – riziko acidózy – vyšší nároky na kvalitu než skot a ovce

Okopaniny
celé nebo lépe nastrouhané– významné v zimním období
Krmná řepa – 3 – 5 kg
Polocukrovka, mrkev – 2 – 3 kg
Brambory -1 – 2 kg
tuřín, vodnice, topinambury

Seno - 2 – 3 kg
Sláma – 0,5 – 2 kg
Letnina – typicky kozí krmivo – zimní = listy usušené přímo na výhoncích stromů a keřů – akát, ovocné stromy, vrby, ořešáky, i jedlové a smrkové jehličí
Vážou se do menších svazků a suší se ve stínu

účelová

– spásání plevelů v lesních školkách a kulturních porostech
nutný celodenní dozor – jsou schopny velmi poškodit krajinu
společná – poměr k ovcím 1 : 1, ke skotu 3-10 : 1

Krmiva
Zelená píce
7 – 10 kg – základ KD v letním období – pastva nebo krmení ve stáji
nejkvalitnější – jeteloviny, jetelotrávy, travní porosty, luskovinoobilní směsky
Pastva – adlibitní krmení, dokrmuje se senem a slámou
Riziko pastevní tetanie – prevence – liz s Mg – 5g/kus
Před vyhnáním podávat seno nebo slámu + dostatek vody
Náhradní krmiva – hlavně v malochovech
Kopřivy – zavadlé, sušené – obsah vitamínů, Ca, P, Fe
Odpady zeleniny, krouhané padané ovoce
Žaludy – trpké – nutný návyk
Zelené větévky stromů – javor, akát, bříza, dub, osika
Listy keřů – maliní, ostružiní

1)

stájový –efektivní jen při vysoké užitkovosti stáda nad 1000 l mléka/rok
krmivo se zakládá do žlabu nebo na krmný stůl
nutný celodenní přístup k vodě – 4 – 6 l, zaprahlé 3 l
na první l mléka – 4 l , na každý další + 0,5 l, kozel 2 l, přip. – 4 l
2) pastevní – pastva dočasná
účelová
společná s ovcemi nebo skotem
oplůtková
dávková
dočasná –odchov mladých zvířat a dojných plemen
denní vyhánění zvířat na pastvu po sejítí rosy a po ranním dojení,
přihání se zpět k večernímu dojení
nepást za deště – malá vrstva podkožního tuku - riziko prochladnutí

kozy

Hmotnost koz – 40 – 60 kg
Pohlavní dospělost v 4. – 6. měs.,1.připouštění v 6–8 měs.
rozhodující je hmotnost 35 kg =75% hmotnosti v dospělosti
připouštění – stejně jako u ovcí sezónní – srpen - prosinec
před zapouštěním přídavek zelené vojtěšky nebo 0,2 – 0,3 kg jádra = flushing
kozli připouštějí poprvé v 1 roce, nevhodní pro chov se kastrují
délka březosti – 150 dnů, 1 – 4 kůzlata, hmotnost 2,5 – 5 kg
délka laktace – 6 – 10 měs., dojivost 2 – 8 l/den
roční produkce mléka – 200- 1200 l, mléčná plemena (k.sánská) -až 2000 l

Odchov koz -stájový
-pastevní

Výživa koz

Odlišnosti trávící soustavy – bachor 15 - 20 l
čepec 2 l, kniha 1 l, slez 3 l
Bachor je ve srovnání s ostatními přežvýkavci proporcionálně větší, umožňuje příjem většího objemu krmiva s vyšším podílem hrubé vlákniny, začíná pracovat od 2 – 3 týdnů, vyvíjí se do 8 týdnů stáří. Vyšší stravitelnost objemné píce s vysokým obsahem vlákniny než u skotu i než u ovcí.
Koza využívá živiny efektivněji než skot, má nižší potřebu na záchov, ze stejného množství krmiva vyprodukuje více mléka.
Koza je v příjmu krmiv velmi vybíravá. Ráda okusuje keře, vybírá hodnotnější byliny nebo jejich části, nejsou pro ni vhodné směsné krmné dávky.
Vysoká citlivost na zdravotně závadná krmiva.

3)

polointenzivní pastevní výkrm
realizován na pastvě do 7 – 8 měsíců
podle kvality porostu se přidávají jadrná krmiva nebo komerční směs
po odstavu ve 2 měsících se převedou na pastvu a přikrmují jádrem asi 0,2 kg/ks
přírůstek kolem 200 g
je možný i kombinovaný způsob, kdy po ukončení pastvy se jehňata stájově dokrmují
(seno, šťavnatá objemná krmiva, jádro)

4) dokrm vyřazených ovcí – nad 8 měsíců stáří
- pro zlepšení jatečné kondice – na pastvě (převedení na kvalitnější porosty)
- ve stáji – KD – objem, trochu slámy a sena, asi 0,5 kg jádra

1)mléčný výkrm

výkrm mateřským mlékem - jehně je do 2 měs. s matkou
ukončení většinou v 60 – 70 dnech – hmotnost 18 - 25 kg, přírůstky 200g
od 2. – 3. týdne – seno + jadrná KS
výkrm pomocí komerčních mléčných směsí – jehně se do 3 týdnů odstaví
od matky a postupně (návyk 1-2 dny) se převede na mléčnou KS
přírůstek 250-300g, výkrm do 60 – 70 dnů a hmotnosti 21 – 23 kg

2) intenzivní stájový výkrm odstavených jehňat
zařazována jehňata, která se nehodí do chovu
ukončení v 5 – 6 měs., 25 – 50 kg, přírůstky okolo 320 g
pro jatečné zpracování je nejvhodnější
předpokládá časný odstav – do 35 – 40 dnů, ve 12 – 15 kg
průmyslově vyráběné jadrné směsi (ČOJ)
současně se směsí se podává kvalitní seno

časný odstav

(intenzivní výkrm jehňat):
speciální jadrné směsi + kvalitní seno
ČOJ 1 – odstav 30 – 40 dnů (hmot. 15 kg)
ČOJ 2 – 40 – 100 dnů – 0,5 kg + seno 0,4 kg

Plemenní berani
Potřeba energie na záchov, produkci vlny, semeno
KD mimo sezónu připouštění:
1 – 2 kg sena + 0,5 – 0,7 kg jádra (alespoň ½ ovsa) + 1,5 – 2 kg šťavnatých krmiv
zelená píce (pastva) – 3 – 4 kg
měsíc před připouštěním a období připouštění (trvá 6 týdnů – srpen - září)
– zvýšit jádro na 1 – 1,5 kg
může krýt denně 5 – 6 ovcí (dospělý, mladý 2 – 3)


Výkrm ovcí
4 formy:
mléčný výkrm jehňat
intenzivní výkrm odstavených jehňat
pastevní výkrm mladých zvířat (polointenzivní)
dokrm dospělých ovcí
nejvyšší jatečná výtěžnost – v 6 – 9 měs. (přes 50%)