kostra

• páteř + lebka + kostra končetin + pletence končetin, osou je páteř: krční (7), hrudní (12), bederní (6), křížová (4), ocasní (králík 15, člověk 4), lebka-mozková a obličejová část, přední končetiny jsou s páteří spojeny lopatkovým pletencem (případně klíční kost), zadní končetiny se připojují k k pánevním kostem
• pro svalovou soustavu je typická bránice-dýchání a defekace, mezižeberní svalstvo, žvýkací svaly, podkožní ploché svaly-pohybují částmi kůže, obličejové mimické svalstvo (šelmy, primáti)

žlázy

• v kůži-potní-ochlazování, pach zvířete, mazové-ústí do chlupových váčků a impregnují srst, pachové-sociální, vnitrodruhová, mezidruhová komunikace, mléčné (mamma-prs, prsní žláza)-vyúsťuje žlaznatým políčkem, bradavkou s více vývody nebo strukem s jedním společným vývodem
• pokožka produkuje rohovité útvary-srst-tvořena keratinem, vyrůstá z chlupových papil v chlupovém škárovém váčku-ve spodní části chlupová cibulka-výživa chlupu
• krycí chlupy-pesíky a jemné ochlupení-podsada, zvláštní funkce-žíně, štětiny, hmatové chlupy-vousy, sezónní výměna srsti-línání
• další rohovité útvary-ostny, šupiny, krunýře, drápy, nehty, kopyta, rohy

tvar těla je rozmanitý, tři základní typy:
 suchozemský čtyřnohý savec-končetiny pod trupem, kolenní kloub dopředu, loketní dozadu, tělo členěno na hlavu, krk, trup a ocas, odvozením může být vztyčené tělo
 podzemní savec-trup protáhlý, válcovitý, se zkráceným ocase, končetiny krátké, lopatovité
 vodní savec-vřetenovité tělo, bez zjevně patrného krku a zadních končetin, ploutvovitý ocas a přední končetiny
 zvláštní specializací je rozvoj křídel s kožní blánou a závěsnými zadními končetinami

• kůže je pevná, tvořená mnohovrstevnou pokožkou (epidermis) a mohutnou škárou (corium), pod kůží vrstva podkožního vaziva prostoupená tukem, pokožkové buňky se tvoří ve spodní zárodeční vrstvě a směrem ven z těla se oplošťují a odumírají (lupy)

hmotnost

• hmotnost mozku vůči hmotnosti těla u savců nejvýraznější, mozek je mohutně zbrázděn
• díky rozvoji druhotné kůry mozku (neopallium) jednají savci složitěji a rozmanitěji
• čtyřdílné srdce-dokonalé oddělení žilní a tepenné krve, plicní a tělní oběh
• červené krvinky jsou bezjaderné
• tělní dutina rozdělena bránicí na část hrudní a břišní
• zárodky se většinou vyvíjejí v děloze matky a jsou vyživovány orgánem placentou
• mláďata vyživována mateřským mlékem a v péči rodičů, což zvyšuje pravděpodobnost dožitímálo mláďat

SAVCI

• nejpokročilejší třída strunatců
• dokonalá termoregulace, schopnost přizpůsobit se (metabolismus, mechanismy zabraňující tepelným ztrátám)
• vývojově blízcí plazům, ze kterých se vyvinuli (liší se od nich více než ptáci)
• rozvinuté žlázy, rohovatění pokožky
• tělo kryto srstí, která je pigmentovaná melaniny
• mléčné žlázy kožního původu se specifickou funkcí
• dolní čelist tvořena pouze jednou kostí
• ve středním uchu tři sluchové kůstky: kladívko, kovadlinka a třmínek
chrup rozlišen na řezáky, špičáky, zuby třenové a stoličky (většinou dvougenerační-mléčný a trvalý) a pro každý druh specifická stavba

obsah buňky

Z morfologického hlediska lze obsah buňky (tzv. protoplazma) rozdělit na dva odlišné oddíly nebo-li kompartmenty: na jádro (karyoplazma) a cytoplazmu, obklopenou buněčnou (cytoplazmatickou) membránou (plazmalema).

Komponenty cytoplazmy se dělí na buněčné organely, cytoskelet a buněčné inkluze. Část cytoplazmy, obklopující buněčné organely a inkluze se nazývá základní cytoplazma (hyaloplazma, cytosol). Řada buněčných organel a inkluzí jsou struktury ohraničené membránou. Proto lze podle přítomnosti a nepřítomnosti ohraničující membrány rozdělit buněčné struktury na membránové (buněčná membrána, endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát, mitochondrie, lyzosomy, endosomy, peroxisomy) a bez membrány (mikrotubuly, mikrofilamenta, centriol, ribosomy).

Zaujímají-li buňky jakýkoliv tvar a velikost, není v současné době pomocí moderních zobrazovacích metod problémem kvantifikovat jejich průměrnou plochu a objem. To je důležité například při hodnocení růstu, vývoje a diferenciaci buněk a orgánů. Pro ilustraci lze uvést následující příklad. Jaterní buňky (hepatocyty) potkana mají při narození průměrnou plochu okolo 2 000 µm2 a objem 5 800 µm3, zatímco hepatocyty dospělého potkana zaujímají průměrnou plochu okolo 3 500 µm2 a objem 11 500 µm3.

Stejně jako tvar je rovněž velikost buněk značně rozmanitá a kolísá zpravidla mezi 10 a 20 µm. Velikost buněk je geneticky determinovaná, ale zároveň ovlivněná faktory vnějšího prostředí. Pro ilustraci: na jedné straně existují buňky velmi malé (například některé nervové o velikosti 4 µm) a na druhé straně naopak buňky gigantické, které dosahují velikosti několika centimetrů (ptačí vejce). Zde je však nutno připomenout, že u těchto gigantických buněk je jejich velikost důsledkem zejména nahromadění rezerv. Mezi relativně velké buňky patří rovněž buňky nervové, u kterých je však jejich velikost dána nikoliv rozměrem buněčného těla, nýbrž délkou výběžků (dendritů a neuritů), které jsou mnohdy dlouhé až 1 m.

Tvar buněk

je velmi rozmanitý, což souvisí především s dalekosáhlou tkáňovou a orgánovou specializací, a je geneticky determinovaný. Protože během diferenciace živočišných buněk většinou nedochází ke zvětšování buněk (jako je tomu u buněk rostlinných), ale mění se pouze tvar buněk v souvislosti s jejích funkcí. Proto buňky zaujímají podobu snad všech známých základních geometrických tvarů. Tedy od jednoduchého sférického (kulatého) u volných buněk, až přes tvary krychle, válce, dlaždice, aj. Tvar buněk je podmíněn mimo výše uvedené rovněž některými fyzikálními vlivy jako je například vnitřní tlak (turgor) buněk. Přítomnost pevných struktur (myofibril, neurofibril) se rovněž významnou měrou podílí na tvarové specifitě jednotlivých druhů buněk.

STRUKTURA ŽIVOČIŠNÉ BUŇKY

buňka představuje nejmenší a nejjednodušší stavební jednotku mnohobuněčných organismů. Zároveň je vybavena souborem genetických informací uložených v jádře, které ji zajišťují základní vitální funkce, autoreprodukci a rovněž její samostatnou existenci.
I když buňka představuje základní morfologickou jednotku, neznamená to, že jsou tvarově, velikostně a strukturálně všechny buňky stejné. Naopak, v mnohobuněčném organismu se v závislosti na funkci jednotlivých buněk setkáme s existencí mnoha typů buněk s velmi rozmanitými tvary, velikostmi a strukturami.

Rozmno§ov nˇ: Ze zimnˇch smeźek vznikajˇ
u çakal… vyskytujˇcˇch se na Balk nŘ v lednu
a§ Łnoru p ry. Jsou velmi pevn‚ a velice źas-
to spolu zvˇýata vydr§ˇ po celě §ivot. Po 62
dnech býezosti pýiv dˇ fena na svŘt 3-6, věji-
meźnŘ a§ 8 ml Ôat. Jsou velmi podobn psˇm
çtŘĺat…m a rodiźe o nŘ intenzivnŘ peźujˇ, po-
dobnŘ jako psi o çtŘĺata. Prvnˇ dva tědny §i-
vota tr vˇ ml Ôata v noýe, kter je źasto zcela
pod zemˇ. Tady zpoź tku sajˇ mateýsk‚ ml‚ko
a od druh‚ho tědne §ivota u§ dost vajˇ od
matky vyzvr cenou, ź steźnŘ ji§ natr venou,
potravu. Od tohoto okam§iku se çakalˇ samec
zaźˇn st le intenzivnŘji podˇlet na věchovŘ
ml Ôat. Kdy§ ml Ôata dos hnou vŘku nŘkoli-
ka tědn…, zaźˇnajˇ si hr t pýed norou. Charak-
teristick je pro nŘ mŘkk çediv a§ çedohnŘ-
d srst. Kdy§ dos hnou st ýˇ jednoho mŘsˇce,
pýesrstˇ se a majˇ srst dospŘl‚ho zvˇýete.
Nepý tel‚: KromŘ źlovŘka je nejvŘtçˇm nepýˇ-
telem çakala vlk a orel, pro ml Ôata i jin‚ çel-
my a dravˇ pt ci.
Dalçˇ zajimavosti: ćakal obecně byl pova§o-
v n za vlastnˇho pýedka ps…. Tato domnŘnka
vçak byla v poslednˇ dobŘ znovu vyvr cena,
proto§e věsledky srovn vacˇch vězkum… hovo-
ýˇ ve prospŘch teorie, podle kter‚ je pýedch…d-
cem ps… spˇçe vlk. Je vçak mo§n‚, §e na vzni-
ku psa majˇ z sluhu oba tyto druhy.

Zp…sob §ivota: ćakal je podobnŘ pýizp…sobivě
jako vlk. Lovˇ źasto ve smeźce źi v p ru koýist
do velikosti ovce źi kozy. Za vdŘk ale radçi be-
re mrçinou nebo zbytky po hostinŘ jiněch çe-
lem. Lovˇ drobn‚ obratlovce a vŘtçˇ hmyz.
V Africe çakali źekajˇ, a§ se nasytˇ lvi źi ge-
pardi, a pak z pasˇ se supy o zbytky. Lovˇ i ve
dne, ale pýednost d vajˇ noci, proto§e çakaly
mohou ve dne pomŘrnŘ snadno chytit a zabˇt
velcˇ orli.
Potrava: Malˇ obratlovci do velikosti zajˇce,
obźas i vŘtçˇ, jako mlad‚ kozy a ovce. Vˇt ny
jsou mrçiny zvˇýat, kter z…st vajˇ pýejet na
silnicˇch nebo jsou zranŘn pýi lovu, dokonce
i hmyz a velcˇ źervi, jako§ i rostlinn potrava.
Zp…sob lovu je trochu podobně lovu liçek, jim§
se podobajˇ i tŘlesněm vzr…stem.

sakal

obecně ţCani˜ aureusJ

Charakteristika: ća-
kal obecně m tŘlo
dlouh‚ 80-100 cm,
ocas 20-25 cm a je
věraznŘ mençˇ ne§
vlk. Věçka v kohout-
ku 50 cm (o polovi-
nu mençˇ ne§ vlkţ.
Hmotnost nŘco pýes 10 kg. Zbarvenˇ srsti tro-
chu svŘtlejçˇ a hnŘdçˇ ne§ u vlka, hrdlo a spo-
dina tŘla çedobˇl . Uçi se zdajˇ dˇky kratçˇ srs-
ti vŘtçˇ ne§ u vlka, u nŘho§ obzvl çś v zimŘ,
jen m lo vyźnˇvajˇ ze srsti. ćakal se trochu po-
dob liçce na vysokěch noh ch. Hlas je vytr-
val‚ melodick‚ vytˇ nebo çtŘkav‚ zvuky. Chrup
m mnohem drobnŘjçˇ a slabçˇ ne§ vlk.
Věskyt: Stepi a lesostepi Balk nsk‚ho polo-
ostrova, rozs hl‚ oblasti africk‚ho stepnˇho
p su, Blˇzkě věchod a stýednˇ Asie. V çakalovi
obecn‚m by bylo mo§n‚ spatýovat mençˇ vy-
d nˇ vlka v subtropick‚ a tropick‚ oblasti.
V poslednˇch 10-15 letech se çˇýˇ d l na sever
a poź tkem 90. let byl jeden kus zastýelen jen
nŘkolik kilometr… od hranic ¬R.

Dýˇve oznaźov n jako rys iberskě nebo t‚§ rys
ţpanŘlskě.
Charakteristika: D‚lka tŘla 80-105 cm, ocas
12-13 cm, hmotnost 15-25 kg, věçka v krźku
60-70 cm.
V pr…mŘru jde o çelmu mençˇ a lehźˇ ne§ je rys
ostrovid, jemu§ se do t‚ mˇry podob , §e je nŘ-
kdy pova§ov n za ji§nˇ rasu ostrovida ţL. /
pardiäaJ. Podle nověch vězkum… je to vçak sa-
mostatně druh. Rys pard lově se vyznaźuje
zýetelnŘjçˇ kresbou ne§ rys ostrovid, zvl çtŘ
na hýbetŘ, kde je ýada tmavěch skvrn na źer-
venohnŘd‚m pozadˇ.Tato kresba pokraźuje ve
skvrn ch nebo pruzˇch pýes boky a§ na nohy.
Tak‚ ocas je takto vybaruen a§ po mençˇ źer-
nou çpiźku, kter konźˇ tupŘ jako u ostrovida.
Na nohou kresba chybˇ; na uçˇch jsou ponŘ-
kud kratçˇ çtŘteźky /3 cm dlouh‚/, zato bareu-
ně kontrast s pozadˇm je jeçtŘ věraznŘjçˇ.
Bradka je tmavŘ lemovan , co§ je jednˇm
z rozliçovacˇch znak… tohoto druhu. Velikost
skvrn na srsti m…§e silnŘ kolˇsat, ale u ka§d‚m
pýˇpadŘ je zýetelnŘjçˇ ne§ u ostrovida. ¬asto se
vyskytuje z kladnˇ rudohnŘd barva.
Věskyt: Horsk‚ lesy Ibersk‚ho poloostrova
s kýovinatěm hustěm porostem a źlenitěm re-
li‚fem. V jihoz padnˇm ćpanŘlsku se tito ry-
sov‚ vyskytujˇ i v rozlehlěch oblastech pobýe§-
nˇch dun u Łstˇ Guadalquiviru /Coto Doäanaţ.
Sn çejˇ mnohem sn ze hork‚ podnebˇ, jsou
lepçˇ çplhaźi a oběvajˇ i Łzemˇ s ýˇdkou vege-
tacˇ, pokud jsou k dispozici skalnˇ rozsedliny
a podobn mˇsta k Łkrytu.
Zp…sob §ivota: Rys pard lově m podobn‚
zvyky jako ostrovid, i kdy§ s pýizp…sobenˇm ji-
n‚mu biotopu. Stahuje se radŘji pod stromy,
kde pýes den odpoźˇv , jeçtŘ źastŘji ne§ ost-
rovid pýepad koýist ze z lohy. Proto§e je çtˇh-
lejçˇ, snadnŘji sk źe, nevyhěb se ba§in m
a podle potýeby plave. Jeho srst je ýidçˇ, pro-
to§e ho nemusˇ chr nit pýed tak nˇzkěmi zim-
nˇmi teplotami. ObecnŘ se podob zp…soberrţ
§ivota vˇce svěm africkěm pýˇbuzněm ne§ se:
versk‚mu druhu. Ostrovid se vyvinul tak, abţ
pýe§il v chladn‚m seversk‚m podnebˇ, tak§‚
byl schopen dokonce pýejˇt zamrzlou Beringo-
vu Ł§inu a proniknout do Ameriky. Rys pard -
lově naopak z…stal vŘrně sv‚mu africk‚mu
prostýedˇ a v EvropŘ se vyskytuje jen u okrajo-
v‚ ji§nˇ z˘nŘ.
Potrava: Malˇ sauci do velikosti srnźˇ zvŘýe,
hlavnŘ uçak kr lˇci a myçi, nŘkdy i zajˇci. VŘt-
çˇ koýist pýem…§e mohutněm zakousnutˇm do
çˇje. Proto§e jde o druh pomŘrnŘ uz cně se
skrytěm zp…sobem §ivota, je o jeho potrau-
nˇch n vycˇch a dalçˇch zvycˇch pomŘrnŘ m -
lo zn mo.
Rozmno§ov nˇ: P ýˇ se v Łnoru nebo býeznu,
po 70 dnech býezosti se rodˇ 1-3 ml Ôata
(nejźastŘji dvŘ/. Za 15-17 dnˇ otvˇrajˇ oźi a ve
týech tědnech se potulujˇ kolem pelechu. S pýi-
běvajˇcˇm st ýˇm roste i jejich hravost. Po vy-
ruçenˇ je matka pýen çˇ na jin‚ chr nŘn‚ mˇs-
to.
Dalţˇ zajˇmavosti: Rys pard lově je kriticky
ohro§en a vy§aduje maxim lnˇ ochranu, je
uveden v ¬erven‚ knize IUCN. Nynˇ §ije v pýˇ-
rodŘ volnŘ jen nŘkolik desˇtek a§ stovek p r…
tohoto kr sn‚ho zvˇýete.
Z dalçˇch koźkovitěch çelem se v EvropŘ m…-
§eme setkat s koźkou ba§innou ţFelz;s chausJ,
kter je v z na na stepi v okolˇ Kaspick‚ho
moýe.

Rys slyçˇ věji-
meźnŘ dobýe a sluch mu slou§ˇ jako nejd…le§i-
tŘjçˇ smysl pýi lovu. Uçi jsou opatýeny a§ 4 cm
dlouhou źernou çtŘtiźkou, kter zýetelnŘ kon-
trastuje se svŘtlejçˇm vnitýkem boltce. Lebka
rysa je kr tk jako u vçech koźek a je vybave-
na velmi silněmi çpiź ky, kter‚ jsou opatýeny
jemněmi §l bky. TŘmito vlastnostmi stojˇ rys
mezi malěmi a velkěmi koźkami.
Rozmno§ov nˇ: Doba p ýenˇ nast v v Łnoru
a§ býeznu. OplodnŘnˇ schopn‚ samice zane-
ch vajˇ stopy svou moźˇ, a podle nich je sam-
ci vyhled vajˇ. V t‚ dobŘ lze tak‚ slyçet jak‚si
hrub‚ mĺouk nˇ t‚to jinak t‚mŘý bezhles‚ çel-
my. Po býezosti, kter trv 67-74 dnˇ, pýich -
zejˇ na svŘt 1-4, vŘtçinou vçak 2-3 slep
ml Ôata. Vrhy se odběvajˇ v dobýe chr nŘ-
něch, nepýˇstupněch lesnˇch z koutˇch, kter
jsou slabŘ vystl na. Novorozeně rys v §ˇ 250
a§ 300 g a jeho uçnˇ otvor zakrěv tenk ko-
§ovit blanka. Ve 12 dnech se otvˇrajˇ oźi
a o nŘkolik dnˇ pozdŘji se proýez vajˇ prvnˇ
ml‚źn‚ zuby. V t‚ dobŘ se ml Ôata neohraba-
nŘ pohybujˇ okolo doupŘte. Jestli§e jsou obje-
vena, odt hne je matka do jin‚ho Łkrytu. Ko-
jena jsou 6 mŘsˇc…, ale u§ od druh‚ho mŘsˇce
pýijˇmajˇ tak‚ tuhou potravu. Po prvnˇ zimŘ v -
§ˇ 7 a§ 10 kg.

Rys nikdy nevleźe

býicho po snŘhu! Pýednˇ nohy jsou asi o 20 %
kratçˇ ne§ nohy zadnˇ, tak§e rys vypad ponŘ-
kud nadmŘrnŘ silně v zadnˇ ź sti trupu. Tento
rys ukazuje na schopnost mohutněch skok…
a rychl‚ho bŘhu na kr tkou vzd lenost. Dr py
na zadnˇch nohou jsou kratçˇ ne§ na pýednˇch
(tam jsou a§ 4 cm dlouh‚) a jsou t‚mŘý srpo-
vitŘ zahnut‚ dozadu. Pýi bŘhu z…st vajˇ dr py
zata§eny.
Ko§ich rysa je vybaven velmi hustou hedv b-
nou podsadou s pýibli§nŘ 5-7 cm dlouhěmi
pesˇky. Hýbet je hustŘji ochlupen ne§ býicho,
kter‚ je svŘtlejçˇ ne§ vrch tŘla. Tmav‚ skvrny
na źervenavŘ hnŘd‚m hýbetŘ se velmi liçˇ je-
dinec od jedince, ale v dan‚ oblasti obvykle
pýeva§uje urźitě typ kresby. Kr tkě, jakoby
useknutě ocas je na konci źerně a rys jej m…-
§e zvednout do svisl‚ polohy a toźit jˇm.
Velk‚ oźi nezamŘniteln‚ho rysˇho obliźeje se
dˇvajˇ zýetelnŘ kupýedu a umo§ĺujˇ prostorovŘ
ostr‚ vidŘnˇ na velkou vzd lenost. Dolnˇ ź st
obliźeje je or mov na pomŘrnŘ dlouhou brad-
kou, kter je u rysa nejvěraznŘjçˇ ze vçech ko-
źek. Existuje domnŘnka, §e tato bradka slou§ˇ
jako zvukově reflektor a zvyçuje tak citlivost
rysˇho sluchu, podobnŘ jako je tomu s perna-
těm z vojem kolem sovˇ hlavy.

Potrava:

Rys se §ivˇ rozmanitou potravou, od
malěch savc…, jako jsou myçi, a§ po srnźˇ zvŘý
a kolouchy. D…le§itou slo§ku potravy tvoýˇ za-
jˇc. Zajˇce dostihne rys nŘkolika dlouhěmi sko-
ky a srazˇ jej tlapou. V jihosibiýskěch hor ch je
hlavnˇ potravou rysa srnźˇ zvŘý (a§ 46 %.). Ve
vysokěch zasnاeněch poloh ch, kde vysok
nem…§e vyvinout velkou rychlost, pýijdou ry-
sovi velmi vhod jeho çirok‚ tlapy s malou z -
tاˇ. Pýi hust‚m osˇdlenˇ mohou bět koýistˇ i je-
ý bci. I pýi vysok‚ hustotŘ rysˇ populace
nezp…sobujˇ rysov‚ věrazn‚ snˇ§enˇ stav… lo-
ven‚ zvŘýe. Tak na Slovensku likviduje rys
pouze 2,9 % stavu srnźˇ zvŘýe, 1,3 % jelen…
a 5-6 % kamzˇk…. Na Urale běv çkoda zp…-
soben rysy a§ 12 % srnźˇ zvŘýe. Nenˇ tedy týe-
ba se ob vat dramatick‚ho snˇ§enˇ lovn‚ zvŘ-
ýe v oblastech věskytu rysa. Navˇc je nutno
mˇt na zýeteli, §e çelmy obecnŘ lovˇ mlad‚, ne-
bo naopak star‚ a nemocn‚ kusy! Jedinci v pl-
n‚ sˇle dravci vŘtçinou uniknou.
ocas 10-30 cm (vŘtçinou okolo 20 cmţ, hmot-
nost podle oblasti velmi rozliźn , od 14 do
36,5 kg, u karpatsk‚ rasy v pr…mŘru 25 kg.
Samci jsou asi o 15 % tŘ§çˇ ne§ samice. TŘlo
je posazeno na vysokěch noh ch, tak§e z bo-
ku vypad t‚mŘý źtvercovŘ. V tomto ohledu se
rys nejvˇce odliçuje od z kladnˇ stavby tŘla
ostatnˇch koźek. Dlouh‚ nohy konźˇ mohutně-
mi tlapami. Zvl çtŘ v zimŘ, kdy§ jsou nejhus-
tŘji ochlupeny, rozkl dajˇ tlak nohy na podklad
na pýibli§nŘ 40 g/cmz, co§ je neobvykle nˇzk
hodnota, zvl çtŘ vzhledem k tomu, §e rys pat-
ýˇ k pomŘrnŘ tاkěm zvˇýat…m. Umo§ĺuje mu
to rychlě pohyb na snŘhu (snاnicově prin-
cipţ, v nŘm§ ho pýedźˇ pouze rosom k. Rys ne-
nech v vleźn‚ stopy ani v hlubok‚m, źer-
stv‚m snŘhu na rozdˇl od liçky, vlka, pumy
nebo tygra. Jeho stopa se skl d z dobýe
ohraniźeněch obrys… tlap.

V hust‚m lese ve stýednˇch horskěch věç-
k ch nach zˇ rys nejlepçˇ §ivotnˇ podmˇnky.
M…§e se tu st hnout na mˇsto s dobrěm vě-
hledem, m…§e vyp trat koýist a zmocnit se jˇ
bud skokem nebo rychlěm kr tkěm bŘhem.
Les mu poskytuje Łkryt, co§ nepotýebujˇ honi-
źi v otevýen‚ krajinŘ. Rys nem zvl çtnˇ po§a-
davky na druh lesa, ale zalesnŘněch ploch mu-
sˇ bět dostateźnŘ velk . Rozçˇýenˇ rysa na
okraji zalesnŘn‚ plochy je pak spˇçe ostr…vko-
vit‚. ¬lenitě lesnˇ ter‚n s polomy, nˇzkěm pod-
rostem a §Ô ýeněmi plochami mu zýejmŘ vy-
hovuje, proto§e je bohatě jak na koýist, tak na
Łkryt. Tot‚§ platˇ pro severnˇ oblast jeho vě-
skytu a pýechod k tundýe. Na Balk nŘ §ije
v lesnˇch roklˇch s źlenitěm reli‚fem krajiny.
Zp…sob §ivota: Rys je pýev §nŘ noźnˇ lovec,
ale jsou obdobˇ, kdy lovˇ aktivnŘ i ve dne, ze-
jm‚na kdy§ je hladově a kdy§ nenˇ v okolˇ
mnoho n strah. Pro dennˇ odpoźinek si vybˇr
zcela urźit mˇsta, co§ mohou bět skalnˇ roz-
sedliny, dutiny nebo polojeskynŘ, źi velmi
hustě kýovinatě podrost. Podle oblasti tr vˇ
rys odpoźinek i v jezevźˇch nebo bobýˇch stav-
b ch.
Velikost teritoria z visˇ na bohatstvˇ koýisti
v nŘm a dosahuje 10-50 km2. BŘhem jedin‚
noci m…§e toulavě rys urazit pýes 20 km. ¦ije
vŘtçinou samot ýsky a znaźkuje svoje terito-
rium pachověmi l tkami v moźi. Dobýe ohra-
niźeně revˇr samce m…§e vçak slou§it i pro sa-
mici s ml Ôaty (co§ je zcela obvykl‚ ve
ćv‚dskuţ.

Rys ostrovid

Charakteristika: D‚lka tŘla 80-115 cm.
Věskyt Rys oběv zalesnŘn‚ oblasti Eurasie
od Pyrenejˇ po věchodnˇ Sibiý, Koreu a stýednˇ
i z padnˇ Asii. Chybˇ pouze v otevýeněch ste-
pˇch a v tundýe, stejnŘ jako ve velk‚ ź sti Ev-
ropy, kde byl neŁprosněm pron sledov nˇm
t‚mŘý vyhuben. Z…st v pouze v ohraniźe-
něch okrscˇch Karpat, na Balk nŘ a ve Skan-
din vii. Jsou źinŘny pokusy opŘt jej vysadit
napýˇklad ve ćvěcarsku a v Bavorsk‚m lese.
U n s byl vysazen na ćumavŘ, kam se çˇýˇ
i z nŘmeck‚ strany. V souźasnosti zde existu-
je ji§ snad stabilnˇ populace. M status vz c-
n‚ho druhu a je celoroźnŘ h jen. Na Sloven-
sku se rys zdr§uje t‚mŘý ve vçech hor ch. Je
věbornŘ pýizp…soben §ivotu v lese, pýiźem§
źtvercově profil jeho tŘla lze ch pat jako kom-
promis mezi potýebou rychl‚ho bŘhu (jako
u vŘtçˇch psovitěch çelem) a schopnostˇ sk -
kat.

Takto stra¨ideln˜ obli‡ej m netop˜r ‘ijˇcˇ ve st©ednˇ a ji‘nˇ Americe. ’ivˇ se velk˜m hmyzem, ¨korpiony a cvr‡ky.

NEKTAR CHUTNŹ. Netop˜r dlouhonos˜ pije ¨ź vu z kvˆt– kaktusu Saguaro. Tato rostlina otevˇr sv‚ kvˆty pouze v noci exkluzivnˆ pro netop˜ry.

KRVAVť. Fale¨n˜ upˇr ‡i tak‚ Dracula ko©ist zakousne a vysaje krev. Na¨tˆstˇ se vyskytuje jenom v Indii.

NOSATť. Tento dlouhonos˜ netop˜©ˇ fe¨ k je doma v Mexiku. ’ije spole‡ensky ve velk˜ch houfech a ‘ivˇ se nektarem rostliny agave.

POMA€KANť. Velk˜ "scvrkl˜" netop˜r ‘ije v USA, Evropˆ a Austr lii. P–sobˇ sta©e a churavˆ. ’ivˇ se ¨korpiony, brouky a ‘ bami.

Pravda je, ‘e ‘aludek netop˜ra je velmi mal˜ - jako vajˇ‡ko. P©esto netop˜©i, ‘ivˇcˇ se nektarem, bˆhem jedin‚ noci str vˇ dvaap–lkr t vˆt¨ˇ mno‘stvˇ potravy, ne‘ je jejich tˆlesn v ha.

Pro‡ spˇ netop˜©i hlavou dol–?

Tuto zvl ¨tnost dosud nikdo zcela nevysvˆtlil. Vˆdci se vˆt¨inou do mnˇvajˇ, ‘e se jedn o geni lnˇ koncept p©e‘itˇ, proto‘e pr vˆ ve sp nku je netop˜r pro vet©elce zraniteln˜. Technika "hlavou dol–" zaru‡uje netop˜rovi vˇce bezpe‡ˇ. Takto m–‘e sv˜mi ultrazvukov˜mi sign ly zajistit okolˇ mˇsta, kde spˇ, podobnˆ jako senzory u bytov˜ch bezpe‡nostnˇch syst‚m–. Jakmile se vet©elec p©iblˇ‘ˇ ke spˇcˇmu netop˜rovi, ozvou se sign ly, kter‚ sp ‡e probudˇ.

Existujˇ tak‚ ¨patnˇ netop˜©i?

Jsou to upˇ©i sajˇcˇ krev. Tito Draculov‚ zvˇ©ecˇho svˆta jsou naz˜v ni fale¨n˜mi upˇry a pr vˆ dˇky nim majˇ netop˜©i ¨patnou povˆst. Se zuby ostr˜mi jako no‘e se zakousnou do ko©isti a z r ny sv˜m dlouh˜m svalov˜m jazykem sajˇ krev. €lovˆka napadajˇ jen z©ˇdka. €astˆji si smlsnou na dobytku.

Jak pozn me netop˜ra ve vzduchu?

Nejen na venkovˆ, ale i ve mˆstech je m–‘ete vidˆt za podzimnˇch ve‡er–, kdy‘ se za‡ˇn ¨e©it. Pozn te je podle tzv. cik-cak letu a podle tich‚ho ¨umu k©ˇdel. Letem a velikostˇ se podobajˇ vla¨tovk m.

R j netop˜r– je v €esk‚m krasu

I kdy‘ v €ech ch ‘ije jedenadvacet druh– netop˜r–, laik–m se zdajˇ b˜t v¨ichni stejnˇ. Odbornˇci je v¨ak p©esnˆ rozezn vajˇ podle takov˜ch mali‡kostˇ, jak˜mi jsou tvar ucha, po‡et chloupk– na blan ch ‡i podle zp–sobu ‘ivota. "V jeskynˇch €esk‚ho krasu jich zimuje nˆkolik tisˇc. Vˇce ne‘ 30 let je tam jezdˇme pozorovat. S‡ˇt me je a jsme r di, ‘e se po letech zastavil jejich Łbytek. Zimu prospˇ a velice jim vadˇ, kdy‘ jsou vyru¨ov ni ze sp nku . €ast˜m probouzenˇm jim toti‘ ub˜v tuk pot©ebn˜ k p©e‘itˇ zimy," dozvˆdˆli jsme se od RNDr. Milo¨e Andˆry ze zoologick‚ho oddˆlenˇ N rodnˇho muzea v Praze. U n s jsou v¨echny druhy netop˜r– chr nˆn‚. Tak‚ se krou‘kujˇ a dˇky tomu se poda©ilo zjistit, ‘e se do‘ˇvajˇ neuvˆ©iteln˜ch 25-27 let. "Kdyby nˆkdo na¨el netop˜ra a nevˆdˆl si s nˇm rady, aź zavol do N rodnˇho muzea, na pra‘sk‚ telefonnˇ ‡ˇslo 24 497 294. R di poradˇme a navˇc je ka‘d informace o v˜skytu tˆchto zvˇ©at pro n s cenn ," ©ˇk RNDr. Andˆra. PS: ’ dn˜ strach, pokud v m netop˜r vletˇ do bytu. Povˆsˇ se - t©eba na z clonu - a usne. V ‘ dn‚m p©ˇpadˆ ho nezabˇjejte! Kdo vˇ, kolika kom ©ˇch bodnutˇ v s v l‚tˆ u¨et©il. Jednodu¨e nechte otev©en‚ okno nebo dve©e na balkon. Vˆt¨inou odletˇ s m od sebe. S pou‘itˇm zahrani‡nˇch materi l–

OHNIVť. Rud˜ netop˜r vypad jako ok©ˇdlen veverka. ’ije v USA, pochutn v si na broucˇch, larv ch a no‡nˇch m–r ch.

NO€N‹ AKROBAT. Tento netop˜r saje ¨ź vu z kaktusu p©ˇmo ze vzduchu. Bleskovˆ tr vˇ a ji‘ bˆhem jˇdla vylu‡uje prvnˇ sousta.

PRSTY S HŹ€KY. Opa‡nˆ zato‡en‚ prsty a ostr‚ bodliny slou‘ˇ jako h ky, kdy‘ visˇ hlavou dol–. l L‚tajˇ zcela nesly¨nˆ

HEBOU€Kť. ›ediv˜ netop˜r je nejroztomilej¨ˇ. Vypad tak trochu jako je‘ek s mˆkou‡k˜mi bodlinami. ’ije v Evropˆ a v Americe, v obrovsk˜ch hejnech (a‘ 250 OOO zvˇ©at) lovˇ hmyz.

MASKOVANť.