kojící bahnice

u nedojených bahnic trvá laktace 100 -120 dní, u dojených déle
potřeba energie podle fáze laktace a počtu jehňat
ovčí mléko obsahuje více bílkovin a tuku než kravské – vysoké nároky na živiny hlavně v 1. fázi laktace
V zimě – siláže, okopaniny (zvyšují produkci mléka)
seno – 1 - 2 kg, jadrné krmivo 0,3 – 0,5 kg
přídavek jádra je důležitý hlavně při vícečetných vrzích
Jehňata
Důležitý je včasný příjem mleziva – minimálně 400 g za první den – ve 3 – 4 dávkách
3 období 1) 3 týdny po porodu – jako monogastři
2) přechodná fáze – 3 – 9 týdnů
3) od 9 týdnů – plný rozvoj bachoru
první 2 – 3 týdny – pouze mléko
pijí 10 – 20x denně – na den 1 – 1,5 l mléka
od 2. týdne – přikrmování – jádro (mačkaný oves) a kvalitní seno
odstav ve 100 – 120 dnech (18 – 25 kg) – 0,3 kg jádra + 0,3 – 0,5 kg sena
pastva – možná už od 20 – 30 dnů stáří – příkrm senem a jádrem

březí bahnice

KD – velmi kvalitní krmiva,
dobré seno min. 0,5 kg v 1. polovině březosti, 1 – 1,5 kg v 2. polovině
Siláž – 1 – 3 kg, nedávat v posledních 14 dnech březosti
Mrkev – asi 1 kg - zdroj karotenu
Jádro –200 – 300 g až v 2. polovině březosti
3 – 4 týdny před porodem se dávky zvyšují
Mladé bahnice potřebují ještě + 25% energie na vlastní růst
v posledních 2 měsících se plod intenzivně vyvíjí – nároky na živiny
riziko – ketóza březích bahnic
ketóza březích bahnic
- v posledních týdnech březosti, hlavně starší s více plody
koncem březosti vysoké nároky na živiny, ale schopnost příjmu krmiva je omezená
energetický deficit, byla-li zvířata předtím dobře živená – masivní odbourávání tukových zásob, tvorba velkého množství ketolátek
typické – 2 – 4 týdny před porodem – apatie, leží, ustává motorika bachoru

Sušina

Obsah musí odpovídat objemu tráv. ústrojí
2,7 kg na 100 kg ž.hm.
čím vyšší užitkovost, tím nižší obsah vlákniny, tím vyšší stravitelnost sušiny(živin)

Technika krmení bahnic
2x denně – denní KD rovnoměrně rozdělit + večer jen seno, sláma do jeslí
volný přístup k vodě, lizy
flushing – 3 týdny před připouštěním a v období připouštění
zvýšení energie v krmivu doplněním jádra (0,3 kg) nebo zelené vojtěšky (3 kg)
samci – zvýšení pohlavní aktivity, kvality spermatu
samice – zvýšení počtu folikulů

Onemocnění

v souvislosti s karencí vitamínů a mikroprvků:
deficit vit. B1 – cerebrokortikální nekróza
deficit Co, Cu, Fe – anemie
deficit Ca, P, vit.D – rachitis
deficit Se a vit. E – nutriční svalová dystrofie – mortalita 50-60% deficit Cu – enzootická ataxie (i u kůzlat) - smrtelné,naopak jsou ovce ale velmi citlivé na intoxikaci Cu – nejvíc ze všech HZ

Voda
Podle sušiny 6 – 8 l , v létě méně (2-3 l/kg sušiny KD)
Napájení před vyhnáním na pastvu
Zdroje vody – ne mokřiny a stojaté vody – parazitózy

potřeba PDI

dříve SNL -na záchovu a na produkci vlny 100g SNL/100kg ž. hm.
potřeba PDI se normuje stejně jako u energie

Potřeba min. látek
Ca 3 – 4g, březí 3,5 - 8g – více v 2. fázi, laktující 7 – 12g – více v 1. fázi
P 2 – 3g, březí ve 2. fázi 4- 5g, laktující 6 – 9g
Na 4g na 100 kg
Minerální lizy – 4 – 10 g lizu/den – Na 30-40%, Mg, P, S
Mikroelementy – Fe, Cu, Co – syntéza vit. B12, J

Vitamíny
Nejvyšší potřeba – bahnice, jehňata
D – zdroj seno jehňata – mineralizace kostí, vývoj embryí
A – zdroj pastva, zelené krmení, siláž, senáž, seno, mrkev, nativní mléko
nedostatek – záněty slinic

Normování živin a energie

Podle užitkovosti, hmotnosti, březosti, počtu mláďat, produkce vlny, mléka
Produkce vlny – berani – 4,5 – 6,5 kg za rok (8 – 10 kg merino)
(cigája) bahnice – 2,5 – 3 kg za rok (4 – 5 kg merino)
vlna – obsahuje hodně K a S (ve formě cystinu)
mléko: východofrízská – 600 – 1000 kg/rok
merino – 135 – 200 kg/rok
cigájky – 75 – 130 kg/rok
valašky – 70 – 100 kg/rok
normy potřeby živin pro ovce jsou obsaženy v pohořelických tabulkách

potřeba energie
uhrazena hlavně z objemných sacharidových krmiv
jádro dostávají plemenní berani, bahnice vysokobřezí a v laktaci a jehňata
při intenzivním pohybu na pastvě se potřeba energie zvyšuje o 25%
u bahnic se při normování potřeby energie vychází z fáze březosti nebo laktace a z počtu jehňat (1 nebo 2) – březost – do 75 dnů a nad 75 dnů
laktace – do 60 dnů a od 61 dnů

pšeničné otruby

– hlavně pšeničné -ovlivňují produkci mléka

Krmné směsi
ČOJ 1 – směs pro časný odstav jehňat
od 10 – 12 do 35 – 40 dní – 3-4 kg =spotřeba směsi (0,13 – 0,15 kg/den)
+ seno a voda
ČOJ 2 – od 35 do 100 dní – 28 – 35 kg (asi 0,5 kg /den)
+ seno a voda
VJ = výkm jehňat – 3 – 12 měs. – dává se od 100 dnů věku
BAK = pro laktující bahnice
podávání 3 – 4 týdny před por. (ketóza) - 0,2 – 0,3 kg
BNP = pro plemenné berany

Minerální krmiva
Průmyslově vyráběné minerální krmné přísady
minerální lizy – obsahují sůl a další makroelementy
KD pro ovce je potřeba doplňovat krmnou solí –dávka 10 – 15 g

okopaniny

= krmná řepa, polocukrovka, krmná mrkev
lehce strav. glycidy, málo vlákniny, hodně beta karotenu
dávka 0,5 - 2 kg
brambory –syrové 0,5 - 1 kg, nedávat vysokobřezím bahnicím (riziko potratu)

jádro
zkrmuje se pouze u více zatížených kategorií – rostoucí, 2. polovina březosti, laktace
- plemenným beranům, jehňatům, kojícím a vysokobřezím bahnicím, pokud objem neuspokojuje potřeby živin

extrahované šroty
0,2 kg bahnicím
řepkový šrot se nedává mladým, pro dospělé v KS nejvíc 10-20%
pro jehňata nejlépe lněný

siláž, senáž

ovce citlivé na zkažené siláže
kukuřičná, ozimé směsky, řepné skrojky, travní prosty, jeteloviny
dávka 1 – 4 kg /den
do 6 měs. siláž nedávat

sláma - obilovin, luskovin, dávka 0,5 – 1,5 kg – slouží k dosycení, měla by být v zimním období vždy k dispozici
plevy - ovesné, pšeničné,hrachové, jetelovin, dávka 0,2 – 0,5 kg

V zimě

– základem KD je seno, méně konzervovaná šťavnatá krmiva
krmí se 2x denně, přestávka 10 – 12 hod.

Seno –dobré luční seno může být i jediným krmením pro ovce
- zdroj vit. D a beta karotenu
Mimořádný význam má při výživě jehňat, kde je nezastupitelné
z jetelovin – obsahuje více NL a minerálií, vhodné hl. pro jehňata a bahnice
dávka sena v zimě – nejméně 0,5 – 1,5 kg /den, při adlibitním krmení 3 – 4 kg/den
senné moučky – dávají se do KS pro jehňata, kojící bahnice a plemenné berany

Typy pastvin pro ovce:

Trvalé pastviny – podhorské a horské oblasti
Krátkodobé pastviny – jetelotravní porosty – na 2-5 užitkových roků
Dočasné nebo periodické pastviny – plochy pícnin na orné půdě = ozimé trávy, vojtěška, jetel, obilniny ke krmení na zeleno, směsky
Příležitostné pastviny – strniště po obilí nebo řepce, brambořiště, řepniště, louky, sady, letiště, sport. hřiště,…brambořiště a řepniště jen pro starší ovce

Doplňková krmiva při pastvě – suché krmivo, aby se zabránilo nadmutí
sláma – nejméně 0,5 kg na den, seno
plemenní berani – přídavek jádra – 0,3-0,5kg a sena
jehňata – seno – 150-300g, jádro 200-400g

Krmiva

V létě je přirozeným základem výživy pastva – zdroj vit.B,C,E,K a beta karotenu
vhodné pro všechny skupiny, jehňata se pasou už od 2. týdne po porodu
denní potřeba 10 – 20% hmotnosti = 5 – 10 kg
1 ha pastviny – uživí v letním období 30 – 40 kusů ovcí = 10 – 15 bahnic s odchovem
-pro zlepšení využití pastvin se zavádí honový systém nebo systém oplůtkový
-jetele a vojtěšky spásat vždy jen krátkou dobu – riziko nadmutí
vhodné je střídat s pastvou na travních porostech nebo brambořištích
-nepást za rosy, deště, ne proti větru, na jeteli a vojtěšce nepást v horkých dnech (zavadlé porosty)
-před pastvou nakrmit senem, slámou, napojit
Ovce na pastvě se při volném pohybu 9 hodin pasou a 11 odpočívají a přežvykují

složení mléka:

ovce koza kráva

sušina % 19 13 13
tuk % 7,8 4 4
bílkoviny % 5,5 3,6 3,5
laktosa % 4,9 4,6 4,9

hmotnost dospělých ovcí bahnice – 45 – 75 kg
berani - 75 – 100 kg

délka gravidity

– 150 dní = 5 měs.
sezónní připouštění – srpen, září (zkracující se den)
březost – podzim, zima (5 měsíců)
porody – leden, únor
1 – 4 mláďata, váha 4 – 4,5 kg u vícečetných méně
laktace – jaro, léto (2 – 5 měs. po odstavu)
1. zapouštění – v 18 – 20 měs.
mléčná plemena jsou velmi raná – 8 – 9 měs.

délka laktace: 5 – 6 měs. po odstavu (valaška, cigája)
2 – 3 měs. po odst. (merino)
pokud se dojí, nedojené jen 100 – 120 dní
(odstav – tradiční 100 -120 dní, zkrácený 50 – 80 dní, časný 30 – 40 dní)
množství – 0,7 - 2 l/den (mléčná plemena až 5 l)
za laktaci 80 – 100 l, mléčná plemena 600 – 800 l
složení mléka se mění během laktace- roste tuk a bílkoviny, klesá laktosa, roste obsah energie a sušiny

Výživa ovcí

= zvíře s všestrannou užitkovostí – maso, mléko, vlna, kůže, lanolin
plemena – mléčná – východofrízská
masná – Suffolk, Texel, Charollais
kombinovaná – merino, šumavka, valaška, cigája
podle druhu vlny – jemnovlnná, hrubovlnná, polojemnovlnná
Ve srovnání se skotem má ovce větší relativní kapacitu trávícího traktu, je tedy schopna ve větší míře využít objemnou píci bohatou na vlákninu. Největší délka trávicího traktu v poměru k délce těla ze všech domácích zvířat. Krmiva ale musejí být kvalitní (zdravotně nezávadná).
Anatomická stavba tlamy, pysků a chrupu jí umožňuje spásat i velmi nízké porosty, které skot nevyužije.
Platí obdobné zásady výživy, jako u skotu, metabolická velikost těla je 6 – 7x menší – dávky krmiv asi 6,5x menší.

Hraboš polní

Hraboš polní - Je to malý hlodavec s velmi krátkým ocasem, zabarven na hřbetě bez příměsí černé barvy. Malé boltce vyčnívají ze srsti, na chodidle zadních noh má šest mozolů, průměr oka je většinou větší než 2 mm. Rozmnožuje se zhruba plus mínus 3-7krát ročně. Hojný je převážně na polích, loukách a pastvinách, kde nachází meomezené množství potravy. původně převloádá v nižších, druhově i ve vyšších polohách.

žáby

Skokan zelený - břicho je obvykle žlutavé nebo bělavé, bez tmavých skvrn. Zvukové měchýřky za okem bílé nebo žluté. Žije na březích všech teplejších stojatých i tekoucích vod.

Skokan hnědý - má zavalité tělo, krátkou a širokou hlavu a poměrně krátké končetiny. Žije v okolí vod, v lesích i na lukách, často i ve značné nadmořské výšce (kolem 2000m). Je rozšířen po celém našem území.

Jezevec lesní

- je naše největší lasicovitá šelma, má poměrně zavalité tělo na malých silných nohách s mohutnými drápy. Hlava je malá, úzká, s typickými pruhy.Jezevec je naše nejužitečnější šelma, jelikož vyhrabává larvy škodlivého hmyzu, požírá drobné hlodavce a jiné škůdce lesa. Je nepravý zimní spáč. Vyhrabává si složité soustavy nor, které opouští jen v noci. Žije na vhodný místech v lesích a na okrajích lesa od nížin až do hor po celém našem území.

Bližší popis živočichů:

Zmije obecná - má krátké, silné, shora mírně zploštělé tělo. Na hřbetě je výrazná klikatá čára. Hlava je shora trojúhelníkovitá
Mimo nížiny hojná na celém území až do 1900 m n.m. Živí se drobnými hlodavci, ještěrkami, obojživelníky, drobnými, na zemi hnízdicími ptáky i hmyzem. Některé zmije jsou černé, jiné jsou hnědavě červené.
Ještěrka obecná - je nejrozšířenější a nejhojnější z našich ještěrek. Sameček je zelený a samička hnědavá. Živí se hmyzem a jinými bezobratlými živočichy a vyhledává výslunná místa.

Živočichové

v této lokalitě zajisté žije mnoho různých a zajímavých živočichů. Např. zmije obecná, ještěrka obecná, své nory tu také má jezevec lesní, a pokud v letních měsících mnoho prší, vytvoří se zde velké zakalené louže, ve kterých žije mnoho pulců, ze kterých se pak stávají žáby (skokani) a samozřejmě mnoho dalších organismů, kterým takové prostředí vyhovuje.
A jelikož je všude kolem mnoho polí a luk, vyskytují se zde různí hlodavci, např. hraboš polní a také ptáci např. bažant obecný.

Mláďata

Mláďata různých druhů zvířat si umějí hrát odlišně a po svém:
Kopytníci skáčou, vyhazují zadníma nohama, vzpínají se a naznačují, že se chtějí trkat.
Kůzlata, jehňata a mláďata kamzíků se navíc často navzájem přeskakují.
Krkavci si rádi hrají celý život.
Lišky prý mají přes dvacet různých signálů, jimiž projevují svou touhu hrát si.
K největším milovníkům her, šprýmů a dovádění patří delfíni, lachtani a samozřejmě asi nejznámější hračičkové – opice.