myval

Charakteristika. Hla-
va s tŘlem 50 a§
68 cm, ocas 20 a§
25 cm, v ha 5 a§
15 kg (ve vějimeź-
něch pýˇpadech i tا-
çˇ. Pro měvala je
charakteristick źer-
n maska t hnoucˇ se pýes bˇlě obliźej a hu-
ĺatě, źernŘ pruhovaně ocas. Měval severnˇ
patýˇ k źeledi medvˇdkovitěch, stejnŘ jako na-
pýˇklad nos l. StejnŘ jako velcˇ medvŘdi na-
çlapuje i on na cel chodidla. Dosahuje sice
I velikosti liçky, avçak vypad zcela jinak a ji-
nak se i pohybuje. Velmi r d çplh a pýes svou
v hu se velmi çikovnŘ pohybuje v korun ch
strom…. Na zemi by ho bylo mo§n‚ nejspˇçe
zamŘnit s psˇkem měvalovitěm, kterě m
podobnou masku na obliźeji, avçak stavbou
a dr§enˇm tŘla je zcela odliçně.
Věskyt: Listnat‚ a smˇçen‚ lesy se starěmi
stromy, s podrostem a mo§nostmi Łkrytu; d -
v pýednost §ivotu poblˇ§ vody. Měval poch zˇ
ze Severnˇ Ameriky, kde oběv pýedevçˇm ob-
lasti p su listnatěch les….
Zdom cnŘnv EvropŘ: V oblasti severohesen-
skěch jezer byly v roce 1934 vysazeny dva p -
ry, kter‚ si na nov‚ §ivotnˇ prostýedˇ rychle
zvykly a zaźaly se rozmno§ovat. BŘhem druh‚
svŘtov‚ v lky k nim pýibyla dalçˇ zvˇýata po-
ch zejˇcˇ z farem, ve kterěch byla chov na ko-
§eçinov zvŘý. Měval se brzy rozçˇýil za hrani-
ce oblasti ve kter‚ byl p…vodnŘ vysazen.
V roce 1960 se odhadovalo, §e v Hesensku u§
§ije 5000 měval… ve voln‚ pýˇrodŘ. Odtud se
zaźali rozçiýovat vçemi smŘry. V roce 1980 §i-
li měvalov‚ na vŘtçinŘ Łzemˇ běval‚ho z pad-
nˇho NŘmecka s vějimkou pobýe§ˇ, kter‚ je
chud‚ na lesy, Alp a Łzemˇ ji§nˇho Bavorska.
V l‚tech 1974/75 tam bylo uloveno vˇce ne§
2000 kus… tŘchto zvˇýat. Vysazen i v BŘlorus-
ku a Pobaltˇ, kde se ŁspŘçnŘ çˇýˇ. U n s nŘko-
likr t pozorov n na ćumavŘ.
Zp…sob §ivota: Aktivnˇ pýev §nŘ za soumraku
a v noci, v zimŘ omezuje źinnost, ale neukl -
d se k zimnˇmu sp nku. Pýi hled nˇ potravy
hraje velkou roli hmat. Pýednˇ konźetiny jsou
velmi çikovn‚ a vçechny pýedmŘty jimi velmi
peźlivŘ ohmat v . Pokud to dŘl v mŘlk‚ vo- --- ,
dŘ, kde měvalov‚ s oblibou hledajˇ potravu'
vypad to, jako by si je "myli", co§ ale zýejmŘ
dŘlajˇ jen vějimeźnŘ. Je to velmi inteligentnˇ
a uźenlivě tvor.
Potrava: Hlavnˇ souź st potravy tvoýˇ rostlinn '
strava: §aludy a bukvice, lesnˇ plody a polnˇ
plodiny (kukuýice, brambory) tvoýˇ na sklonku
l‚ta a na podzim pýev §nou ź st toho, z źeho
si měval vytv ýˇ vrstvu tuku na zimu. V l‚tŘ
a pýedevçˇm na jaýe hled larvy hmyzu, deç-
śovky a hlemě§dŘ, v mŘlk‚ vodŘ lovˇ raky, vod-
nˇ çneky nebo § by jeçtŘ ztuhl‚ po pýezimov -
nˇ. Vybˇr i ptaźˇ hnˇzda, pokud v nich jsou
vajˇźka nebo pt źata, rychlejçˇ nebo pohybli-
vŘjçˇ koýist vçak nechytˇ. Nˇzk‚ divok‚ zvŘýi te-
dy nehrozˇ § dn‚ nebezpeźˇ, i kdy§ se z ýad
myslivc… ozěvajˇ opaźn tvrzenˇ. Měval nalezl
ve stýedoevropsk‚ krajinŘ prostor mˇstnˇ fao-
nou neobsazeně a dok zal ho vyu§ˇt. NemŘl
by bět zatracov n jenom proto, §e zde zdo-
m cnŘl teprve pýed relativnŘ kr tkou dobou.
Rozmno§ov nˇ Od ledna do býezna je obdobˇ
p ýenˇ. Po 63 dnech býezosti pýich zejˇ na
svŘt vŘtçinou 4 ml Ôata. 7 tědn… sajˇ mateý-
sk‚ ml‚ko, po 3 tědnech otevˇrajˇ oźi a v 6 mŘ-
sˇcˇch §ivota se osamostatĺujˇ. V ka§d‚m roce
dojde jenom k jednomu vrhu. Měval se do§ˇv
obvykle 6 a§ 8 let.
Dalçˇ zajˇmavosti: Měval byl zvl çtŘ na pýelo-
mu stoletˇ vysoce cenŘn jako ko§eçinov‚ zvˇ-
ýe. To byl tak‚ d…vod pro jeho vysazenˇ ve
stýednˇ EvropŘ. Dnes se vçak měvalˇ ko§eçina
ji§ pýˇliç nevyu§ˇv .