Liçka

pol rnˇ nebo t‚§ pesec ţ,4lopexlagopusJ e

Charakteristika: Jeo nŘco mençˇ a ni§çˇ
' ne§ liçka obecn ,
kter‚ je stavbou tŘla liçka pol rnˇ
velmi podobn . Hla-
uçi kr tk‚,
va s tŘlem 50 a§ o ći†ejoţ
t hla y
65 cm, ocas 28 a§
35 cm, věçka v ko-
houtku pýibli§nŘ 28 cm, hmotnost mezi 4 a§
8 kg. Letnˇ srst pýev §nŘ hnŘd se svŘtlou Zp
spodinou; zimnˇ srst zcela bˇl . Takzvan "liç- os
ka modr " je bareun varianta liçky pol rnˇ do
s modroçedou zimnˇ srstˇ a źernoçedou letnˇ zo
srstˇ. R…zn‚ zbarvenˇ srsti se m…§e vyskytnout m
i u ml d'at z jednoho vrhu. Z toho Ize usuzo- ble
vat, §e zimnˇ bˇl barva srsti (a§ na nŘkolik źer- po
něch chlup… na çpiźce ocasu) vznikla relativ- po
nŘ ned vno, v d…sledku pýizp…sobenˇ se Po
§ivotnˇmu prostýedˇ, a §e p…vodnˇ zbarvenˇ srs- jak
ti tŘchto zvˇýat bylo tmav‚. NynŘjçˇ věskyt zvˇ- jen
ýat s bˇlou srstˇ je d…sledkem pýirozen‚ho vě- no
bŘru, proto§e v dlouh‚ arktick‚ zimŘ byli bˇle jej
zbarvenˇ jedinci daleko l‚pe maskov ni. Liçka kla
pol rnˇ umˇ çtŘkat jako pes. ¬asto se sna§ˇ k‚
ŁmyslnŘ n padněm çtŘk nˇm odl kat blˇ§ˇcˇho pta
se źlovŘka od sv‚ho doupŘte nebo od ml d'at. se
Tak‚ pýi lovu je źasto slyçet jejˇ silně pýeruço- do
vaně çtŘkot. Ro
Věskyt: Liçka pol rnˇ §ije v arktickěch oblas- ne
tech severnˇ Skandin vie, severnˇ Sibiýe, AI- ch
jaçky, severnˇ Kanady, v Gr˘nsku a na Islandu jˇ m
a tak‚ na ostrovech Spicberky a Novaja Zem- vˇr
Ija v Severnˇm moýi. Oběv oblasti tundry na Po
hranici vŘźn‚ho ledu, ale vyhled v i lidsk roz
sˇdla (pýi§ivuje se na odpadcˇch/. Liçku pol rnˇ Ne
Ize vidŘt dokonce i na ledověch kr ch. ¦ivot nep
v tŘchto oblastech jˇ umo§ĺuje hust srst, kte- lov
r m dokonal‚ izolaźnˇ ulastnosti. KromŘ nˇ tra
tu §ije jen jeden dalçˇ maso§ravě savec - led- urs
nˇ medvŘd, kterě se ovçem §ivˇ zcela jinou po- poh
travou. to z
Zp…sob ľivota: StejnŘ jako liçka obecn , vy- dov
hrab v si i liçka pol rnˇ na pýˇhodn‚m mˇstŘ nˇ d
noru. Jejˇ doupata Ize nal‚zt tak‚ ve skalnˇch
çtŘrbin ch a pod velkěmi kameny, źasto jich
je hned nŘkolik vedle sebe. VŘtçinou jsou
obydlen‚ jen nŘkter‚ z nich. Jestli§e je obdobˇ
s dostatkem potravy, jsou źasto obydleny i týi
nory vedle sebe. Tak vznikajˇ mal‚ kol