mroz

Na Łvod je nutno
poznamenat, §e n -
sledujˇcˇ pýedstavite-
l‚ çelem jsou źasto
vyźleĺov ni do sa-
mostatn‚ho ý du
ploutvono§c… (Piäni-
pedi ), jejich§
spoleźněm znakem je pýemŘna ź sti konźeti-
ny v jakousi ploutev. Z stupce ý du (źi podý -
du) ploutvono§c… dŘlˇme do týech źeledˇ: mro-
§ovitˇ, tuleĺovitˇ a lachtanovitˇ. Z lachtano-
vitěch se vçak § dně druh v evropskěch mo-
ýˇch nevyskytuje. ¬eleÔ mro§ovitěch m jedi-
ně druh s dvŘma poddruhy źi rasami.
Charakteristika: D‚lka tŘla 2,5-3 m u samic
a 3-5 m u vzrostlěch samc…, ocas chybˇ.
Hmotnost 800 kg u samic a 1500 kg u sam-
c…, vějimeźnŘ a§ 2500 kg. Pýednˇ "ploutve"
jsou 65 cm dlouh‚ a 37 cm çirok‚, zadnˇ jsou
o nŘco kratçˇ. Mro§ je nejvŘtçˇ ze vçech plout-
vono§c… s vějimkou rypouçe slonˇho. Nelze jej
zamŘnit s § dněm jiněm druhem, pýiźem§
zvl çtŘ charakteristick‚ jsou pro nŘho obrov-
sk‚ hornˇ çpiź ky, kter‚ zaźnou vyźnˇvat z tla-
my ve st ýˇ 4-5 mŘsˇc… a dorostou do mohut-
něch kl…. Nemajˇ koýen a rostou po celě §ivot
a§ do d‚lky 45-50 cm a a§ 75 cm u samc….
Samci (běci/ majˇ silnŘjçˇ zuby o obvodu
16-20 cm, samice /kr vy/ pouze 11-13 cm.
Kly jsou buÔ rovn‚ nebo se mˇrnŘ ohěbajˇ do-
vnitý dol…, aby se s nimi sn ze trhala potrava
z moýsk‚ho dna. Pýi tom se na koncˇch st le
opotýebov vajˇ a neust le dor…stajˇ. Stupeĺ
obrouçenˇ z visˇ na tvrdosti moýsk‚ho dna.
U dospŘlěch mro§… nehraje srst § dnou Łlohu,
ale u ml Ôat pokrěv hust jemn srst stejno-
mŘrnŘ celě povrch tŘla. ¬ˇm je zvˇýe starçˇ, tˇm
m‚nŘ m srsti, a§ je tŘlo prakticky zcela hol‚.
K…§e je neobvykle tlust , u starěch běk… a§
2,6 cm. Tlust vrstva tuku udr§uje tŘlesnou
teplotu i v ledov‚ moýsk‚ vodŘ. K…§e vytv ýˇ
věrazn‚ z hyby. Hmatov‚ fousy na hornˇm pys-
ku jsou neobyźejnŘ siln‚ a dlouh‚ a§ 30 cm.
Věskyt: Ploch pobýe§ˇ severnˇch moýˇ. Lze
rozliçit severoatlantskou a severopacifickou
skupinu. Jejich stavy se věraznŘ zmençily bŘ-
hem minul‚ho stoletˇ, kdy byli loveni jak pro
maso, tak i pro kly - mro§ovinu.
Zp…sob §ivota: Mro§ je vysoce specializova-
něm z stupcem ploutvono§c…. ¦ije vŘtçinou
ve skupin ch nebo st dech, pýiźem§ si staýˇ
běci dr§ˇ har‚m krav, kterě br nˇ proti soupe-
ý…m. Boje běvajˇ urputn‚ a mnohdy si samci
zp…sobˇ v §n poranŘnˇ. Mladˇ běci se źasto
uzavˇrajˇ do samostatněch skupin, kter‚ proni-
kajˇ d le do ledov‚ho moýe ne§ źinˇ skupiny
krav. Za potravou se zvˇýata pot pŘjˇ a§ na
10 min. do hloubky kolem 30-40 m a tam
p trajˇ po çkeblˇch a moýskěch pl§ˇch. UvolnŘ-
n‚ mŘkkěçe nasajˇ jako vysavaźem. pýi źem§
se jim daýˇ oddŘlit mŘkk‚ ź sti potravy od sko-
ý pek a lastur.
Potrava: MŘkkěçi moýsk‚ho dna v plochěch
pobýe§nˇch oblastech arktickěch moýˇ, obźas
i ryby, kdy§ se jim podaýˇ dostat se do hustěch
hejn tresek. Obźas usmrśujˇ a po§ˇrajˇ i ml -
Ôata tuleĺ….
Rozmno§ov nˇ: P ýenˇ probˇh ve vodŘ od
dubna do źervna. Býezost trv 12 mŘsˇc…. Po
narozenˇ peźuje matka o ml dŘ 18 mŘsˇc…,
tak§e m…§e znovu zabýeznout nejdýˇve po
dvou letech. Ml dŘ je pýi narozenˇ asi 1 m
dlouh‚ a dˇky vě§ivn‚mu ml‚ku vyroste bŘ-
hem roku na 1,5 m. Na zaź tku druh‚ho roku
nabude ml dŘ samostatnost, ale z…st v jeç-
tŘ dlouho ve st du.