Pravda je, ‘e ‘aludek netopra je velmi mal - jako vajˇ‡ko. P©esto netop©i, ‘ivˇcˇ se nektarem, bhem jedin‚ noci str vˇ dvaap–lkr t vt¨ˇ mno‘stvˇ potravy, ne‘ je jejich tlesn v ha.
Pro‡ spˇ netop©i hlavou dol–?
Tuto zvl ¨tnost dosud nikdo zcela nevysvtlil. Vdci se vt¨inou do mnˇvajˇ, ‘e se jedn o geni lnˇ koncept p©e‘itˇ, proto‘e pr v ve sp nku je netopr pro vet©elce zraniteln. Technika "hlavou dol–" zaru‡uje netoprovi vˇce bezpe‡ˇ. Takto m–‘e svmi ultrazvukovmi sign ly zajistit okolˇ mˇsta, kde spˇ, podobn jako senzory u bytovch bezpe‡nostnˇch syst‚m–. Jakmile se vet©elec p©iblˇ‘ˇ ke spˇcˇmu netoprovi, ozvou se sign ly, kter‚ sp ‡e probudˇ.
Existujˇ tak‚ ¨patnˇ netop©i?
Jsou to upˇ©i sajˇcˇ krev. Tito Draculov‚ zvˇ©ecˇho svta jsou nazv ni fale¨nmi upˇry a pr v dˇky nim majˇ netop©i ¨patnou povst. Se zuby ostrmi jako no‘e se zakousnou do ko©isti a z r ny svm dlouhm svalovm jazykem sajˇ krev. €lovka napadajˇ jen z©ˇdka. €astji si smlsnou na dobytku.
Jak pozn me netopra ve vzduchu?
Nejen na venkov, ale i ve mstech je m–‘ete vidt za podzimnˇch ve‡er–, kdy‘ se za‡ˇn ¨e©it. Pozn te je podle tzv. cik-cak letu a podle tich‚ho ¨umu k©ˇdel. Letem a velikostˇ se podobajˇ vla¨tovk m.
R j netopr– je v €esk‚m krasu
I kdy‘ v €ech ch ‘ije jedenadvacet druh– netopr–, laik–m se zdajˇ bt v¨ichni stejnˇ. Odbornˇci je v¨ak p©esn rozezn vajˇ podle takovch mali‡kostˇ, jakmi jsou tvar ucha, po‡et chloupk– na blan ch ‡i podle zp–sobu ‘ivota. "V jeskynˇch €esk‚ho krasu jich zimuje nkolik tisˇc. Vˇce ne‘ 30 let je tam jezdˇme pozorovat. S‡ˇt me je a jsme r di, ‘e se po letech zastavil jejich Łbytek. Zimu prospˇ a velice jim vadˇ, kdy‘ jsou vyru¨ov ni ze sp nku . €astm probouzenˇm jim toti‘ ubv tuk pot©ebn k p©e‘itˇ zimy," dozvdli jsme se od RNDr. Milo¨e Andry ze zoologick‚ho oddlenˇ N rodnˇho muzea v Praze. U n s jsou v¨echny druhy netopr– chr nn‚. Tak‚ se krou‘kujˇ a dˇky tomu se poda©ilo zjistit, ‘e se do‘ˇvajˇ neuv©itelnch 25-27 let. "Kdyby nkdo na¨el netopra a nevdl si s nˇm rady, aź zavol do N rodnˇho muzea, na pra‘sk‚ telefonnˇ ‡ˇslo 24 497 294. R di poradˇme a navˇc je ka‘d informace o vskytu tchto zvˇ©at pro n s cenn ," ©ˇk RNDr. Andra. PS: ’ dn strach, pokud v m netopr vletˇ do bytu. Povsˇ se - t©eba na z clonu - a usne. V ‘ dn‚m p©ˇpad ho nezabˇjejte! Kdo vˇ, kolika kom ©ˇch bodnutˇ v s v l‚t u¨et©il. Jednodu¨e nechte otev©en‚ okno nebo dve©e na balkon. Vt¨inou odletˇ s m od sebe. S pou‘itˇm zahrani‡nˇch materi l–
OHNIVť. Rud netopr vypad jako ok©ˇdlen veverka. ’ije v USA, pochutn v si na broucˇch, larv ch a no‡nˇch m–r ch.
NO€N‹ AKROBAT. Tento netopr saje ¨ź vu z kaktusu p©ˇmo ze vzduchu. Bleskov tr vˇ a ji‘ bhem jˇdla vylu‡uje prvnˇ sousta.
PRSTY S HŹ€KY. Opa‡n zato‡en‚ prsty a ostr‚ bodliny slou‘ˇ jako h ky, kdy‘ visˇ hlavou dol–. l L‚tajˇ zcela nesly¨n
HEBOU€Kť. ›ediv netopr je nejroztomilej¨ˇ. Vypad tak trochu jako je‘ek s mkou‡kmi bodlinami. ’ije v Evrop a v Americe, v obrovskch hejnech (a‘ 250 OOO zvˇ©at) lovˇ hmyz.
MASKOVANť.
Pro‡ spˇ netop©i hlavou dol–?
Tuto zvl ¨tnost dosud nikdo zcela nevysvtlil. Vdci se vt¨inou do mnˇvajˇ, ‘e se jedn o geni lnˇ koncept p©e‘itˇ, proto‘e pr v ve sp nku je netopr pro vet©elce zraniteln. Technika "hlavou dol–" zaru‡uje netoprovi vˇce bezpe‡ˇ. Takto m–‘e svmi ultrazvukovmi sign ly zajistit okolˇ mˇsta, kde spˇ, podobn jako senzory u bytovch bezpe‡nostnˇch syst‚m–. Jakmile se vet©elec p©iblˇ‘ˇ ke spˇcˇmu netoprovi, ozvou se sign ly, kter‚ sp ‡e probudˇ.
Existujˇ tak‚ ¨patnˇ netop©i?
Jsou to upˇ©i sajˇcˇ krev. Tito Draculov‚ zvˇ©ecˇho svta jsou nazv ni fale¨nmi upˇry a pr v dˇky nim majˇ netop©i ¨patnou povst. Se zuby ostrmi jako no‘e se zakousnou do ko©isti a z r ny svm dlouhm svalovm jazykem sajˇ krev. €lovka napadajˇ jen z©ˇdka. €astji si smlsnou na dobytku.
Jak pozn me netopra ve vzduchu?
Nejen na venkov, ale i ve mstech je m–‘ete vidt za podzimnˇch ve‡er–, kdy‘ se za‡ˇn ¨e©it. Pozn te je podle tzv. cik-cak letu a podle tich‚ho ¨umu k©ˇdel. Letem a velikostˇ se podobajˇ vla¨tovk m.
R j netopr– je v €esk‚m krasu
I kdy‘ v €ech ch ‘ije jedenadvacet druh– netopr–, laik–m se zdajˇ bt v¨ichni stejnˇ. Odbornˇci je v¨ak p©esn rozezn vajˇ podle takovch mali‡kostˇ, jakmi jsou tvar ucha, po‡et chloupk– na blan ch ‡i podle zp–sobu ‘ivota. "V jeskynˇch €esk‚ho krasu jich zimuje nkolik tisˇc. Vˇce ne‘ 30 let je tam jezdˇme pozorovat. S‡ˇt me je a jsme r di, ‘e se po letech zastavil jejich Łbytek. Zimu prospˇ a velice jim vadˇ, kdy‘ jsou vyru¨ov ni ze sp nku . €astm probouzenˇm jim toti‘ ubv tuk pot©ebn k p©e‘itˇ zimy," dozvdli jsme se od RNDr. Milo¨e Andry ze zoologick‚ho oddlenˇ N rodnˇho muzea v Praze. U n s jsou v¨echny druhy netopr– chr nn‚. Tak‚ se krou‘kujˇ a dˇky tomu se poda©ilo zjistit, ‘e se do‘ˇvajˇ neuv©itelnch 25-27 let. "Kdyby nkdo na¨el netopra a nevdl si s nˇm rady, aź zavol do N rodnˇho muzea, na pra‘sk‚ telefonnˇ ‡ˇslo 24 497 294. R di poradˇme a navˇc je ka‘d informace o vskytu tchto zvˇ©at pro n s cenn ," ©ˇk RNDr. Andra. PS: ’ dn strach, pokud v m netopr vletˇ do bytu. Povsˇ se - t©eba na z clonu - a usne. V ‘ dn‚m p©ˇpad ho nezabˇjejte! Kdo vˇ, kolika kom ©ˇch bodnutˇ v s v l‚t u¨et©il. Jednodu¨e nechte otev©en‚ okno nebo dve©e na balkon. Vt¨inou odletˇ s m od sebe. S pou‘itˇm zahrani‡nˇch materi l–
OHNIVť. Rud netopr vypad jako ok©ˇdlen veverka. ’ije v USA, pochutn v si na broucˇch, larv ch a no‡nˇch m–r ch.
NO€N‹ AKROBAT. Tento netopr saje ¨ź vu z kaktusu p©ˇmo ze vzduchu. Bleskov tr vˇ a ji‘ bhem jˇdla vylu‡uje prvnˇ sousta.
PRSTY S HŹ€KY. Opa‡n zato‡en‚ prsty a ostr‚ bodliny slou‘ˇ jako h ky, kdy‘ visˇ hlavou dol–. l L‚tajˇ zcela nesly¨n
HEBOU€Kť. ›ediv netopr je nejroztomilej¨ˇ. Vypad tak trochu jako je‘ek s mkou‡kmi bodlinami. ’ije v Evrop a v Americe, v obrovskch hejnech (a‘ 250 OOO zvˇ©at) lovˇ hmyz.
MASKOVANť.
<< Home