Thursday, March 02, 2006

Pravda je, ‘e ‘aludek netop˜ra je velmi mal˜ - jako vajˇ‡ko. P©esto netop˜©i, ‘ivˇcˇ se nektarem, bˆhem jedin‚ noci str vˇ dvaap–lkr t vˆt¨ˇ mno‘stvˇ potravy, ne‘ je jejich tˆlesn v ha.

Pro‡ spˇ netop˜©i hlavou dol–?

Tuto zvl ¨tnost dosud nikdo zcela nevysvˆtlil. Vˆdci se vˆt¨inou do mnˇvajˇ, ‘e se jedn o geni lnˇ koncept p©e‘itˇ, proto‘e pr vˆ ve sp nku je netop˜r pro vet©elce zraniteln˜. Technika "hlavou dol–" zaru‡uje netop˜rovi vˇce bezpe‡ˇ. Takto m–‘e sv˜mi ultrazvukov˜mi sign ly zajistit okolˇ mˇsta, kde spˇ, podobnˆ jako senzory u bytov˜ch bezpe‡nostnˇch syst‚m–. Jakmile se vet©elec p©iblˇ‘ˇ ke spˇcˇmu netop˜rovi, ozvou se sign ly, kter‚ sp ‡e probudˇ.

Existujˇ tak‚ ¨patnˇ netop˜©i?

Jsou to upˇ©i sajˇcˇ krev. Tito Draculov‚ zvˇ©ecˇho svˆta jsou naz˜v ni fale¨n˜mi upˇry a pr vˆ dˇky nim majˇ netop˜©i ¨patnou povˆst. Se zuby ostr˜mi jako no‘e se zakousnou do ko©isti a z r ny sv˜m dlouh˜m svalov˜m jazykem sajˇ krev. €lovˆka napadajˇ jen z©ˇdka. €astˆji si smlsnou na dobytku.

Jak pozn me netop˜ra ve vzduchu?

Nejen na venkovˆ, ale i ve mˆstech je m–‘ete vidˆt za podzimnˇch ve‡er–, kdy‘ se za‡ˇn ¨e©it. Pozn te je podle tzv. cik-cak letu a podle tich‚ho ¨umu k©ˇdel. Letem a velikostˇ se podobajˇ vla¨tovk m.

R j netop˜r– je v €esk‚m krasu

I kdy‘ v €ech ch ‘ije jedenadvacet druh– netop˜r–, laik–m se zdajˇ b˜t v¨ichni stejnˇ. Odbornˇci je v¨ak p©esnˆ rozezn vajˇ podle takov˜ch mali‡kostˇ, jak˜mi jsou tvar ucha, po‡et chloupk– na blan ch ‡i podle zp–sobu ‘ivota. "V jeskynˇch €esk‚ho krasu jich zimuje nˆkolik tisˇc. Vˇce ne‘ 30 let je tam jezdˇme pozorovat. S‡ˇt me je a jsme r di, ‘e se po letech zastavil jejich Łbytek. Zimu prospˇ a velice jim vadˇ, kdy‘ jsou vyru¨ov ni ze sp nku . €ast˜m probouzenˇm jim toti‘ ub˜v tuk pot©ebn˜ k p©e‘itˇ zimy," dozvˆdˆli jsme se od RNDr. Milo¨e Andˆry ze zoologick‚ho oddˆlenˇ N rodnˇho muzea v Praze. U n s jsou v¨echny druhy netop˜r– chr nˆn‚. Tak‚ se krou‘kujˇ a dˇky tomu se poda©ilo zjistit, ‘e se do‘ˇvajˇ neuvˆ©iteln˜ch 25-27 let. "Kdyby nˆkdo na¨el netop˜ra a nevˆdˆl si s nˇm rady, aź zavol do N rodnˇho muzea, na pra‘sk‚ telefonnˇ ‡ˇslo 24 497 294. R di poradˇme a navˇc je ka‘d informace o v˜skytu tˆchto zvˇ©at pro n s cenn ," ©ˇk RNDr. Andˆra. PS: ’ dn˜ strach, pokud v m netop˜r vletˇ do bytu. Povˆsˇ se - t©eba na z clonu - a usne. V ‘ dn‚m p©ˇpadˆ ho nezabˇjejte! Kdo vˇ, kolika kom ©ˇch bodnutˇ v s v l‚tˆ u¨et©il. Jednodu¨e nechte otev©en‚ okno nebo dve©e na balkon. Vˆt¨inou odletˇ s m od sebe. S pou‘itˇm zahrani‡nˇch materi l–

OHNIVť. Rud˜ netop˜r vypad jako ok©ˇdlen veverka. ’ije v USA, pochutn v si na broucˇch, larv ch a no‡nˇch m–r ch.

NO€N‹ AKROBAT. Tento netop˜r saje ¨ź vu z kaktusu p©ˇmo ze vzduchu. Bleskovˆ tr vˇ a ji‘ bˆhem jˇdla vylu‡uje prvnˇ sousta.

PRSTY S HŹ€KY. Opa‡nˆ zato‡en‚ prsty a ostr‚ bodliny slou‘ˇ jako h ky, kdy‘ visˇ hlavou dol–. l L‚tajˇ zcela nesly¨nˆ

HEBOU€Kť. ›ediv˜ netop˜r je nejroztomilej¨ˇ. Vypad tak trochu jako je‘ek s mˆkou‡k˜mi bodlinami. ’ije v Evropˆ a v Americe, v obrovsk˜ch hejnech (a‘ 250 OOO zvˇ©at) lovˇ hmyz.

MASKOVANť.