U dospŘlěch mro§… nehraje srst § dnou Łlohu,
ale u ml Ôat pokrěv hust jemn srst stejno-
mŘrnŘ celě povrch tŘla. ¬ˇm je zvˇýe starçˇ, tˇm
m‚nŘ m srsti, a§ je tŘlo prakticky zcela hol‚.
K…§e je neobvykle tlust , u starěch běk… a§
2,6 cm. Tlust vrstva tuku udr§uje tŘlesnou
teplotu i v ledov‚ moýsk‚ vodŘ. K…§e vytv ýˇ
věrazn‚ z hyby. Hmatov‚ fousy na hornˇm pys-
ku jsou neobyźejnŘ siln‚ a dlouh‚ a§ 30 cm.
Věskyt: Ploch pobýe§ˇ severnˇch moýˇ. Lze
rozliçit severoatlantskou a severopacifickou
skupinu. Jejich stavy se věraznŘ zmençily bŘ-
hem minul‚ho stoletˇ, kdy byli loveni jak pro
maso, tak i pro kly - mro§ovinu.
Zp…sob §ivota: Mro§ je vysoce specializova-
něm z stupcem ploutvono§c…. ¦ije vŘtçinou
ve skupin ch nebo st dech, pýiźem§ si staýˇ
běci dr§ˇ har‚m krav, kterě br nˇ proti soupe-
ý…m. Boje běvajˇ urputn‚ a mnohdy si samci
zp…sobˇ v §n poranŘnˇ. Mladˇ běci se źasto
uzavˇrajˇ do samostatněch skupin, kter‚ proni-
kajˇ d le do ledov‚ho moýe ne§ źinˇ skupiny
krav. Za potravou se zvˇýata pot pŘjˇ a§ na
10 min. do hloubky kolem 30-40 m a tam
p trajˇ po çkeblˇch a moýskěch pl§ˇch. UvolnŘ-
n‚ mŘkkěçe nasajˇ jako vysavaźem.