Naprostá většina názvů zvířat v češtině se skládá z dvouslovného pojmenování. První slovo označuje rod a druhé druh. Třetí slovo obvykle, pokud je přítomno, označuje geografický poddruh.

Rod- bývá jednoslovné podstatné jméno, kteréhokoliv ze tří mluvnických rodů. Má od dvou (lo) písmen více. Tři písmena (ara, bér, bez, bob, buk, čáp, ďas, dub, emu, hýl, jak, kos, kůň, kur, kyj, lao, len, lín, lír, mák, moa, mol, muk, mul, myš, páv, pes, pýr, rak, rez, rýt, síh, sob, sup, sýc, tis, tok, tui, veš, vlk, výr, zej), čtyři písmena (adas, agus, alka, alky, amur, anoa, axis, bobr, bodo, bulu, cejn, čája, čápi, čego, čuňa, doga, drop, fosa, fosy, fret, gara, gila, gisu, guan, hadi, hádě, hasu, hero, hmyz, hoko, humr, husa, husy, chrt, ibis, inka, kagu, kako, káně, kapr, khur, kiwi, kloš, koro, koza, kozy, krab, křís, kudu, kuna, kuny, kuru, kusu, lama, lidi, lori, losi, maki, mara, mary, mera, mery, meta, mlok, mlži, mník, moho, moko, moli, mrož, mula, můra, můry, nody, ohař, okáč, orel, orka, osel, ovád, ovce, paka, paky, pika, pipa, pipy, pita, plch, plži, poto, potu, psík, pudu, puma, raci, roup, rusi, ryby, saki, siba, sika, slei, slon, sobi, sovy, supi, šama, štír, šváb, tahr, tana, tany, teju, titi, toko, tuři, tygr, úhoř, upír, úšeň, vari, vasa, viry, vlha, vlhy, vosa, vosy, vyza, zako, zebu, zéva, zévy, zlak, zora, zubr, žáby).