osmák degu

Osmák degu je vzhledem i chováním něco mezi syslem a veverkou, byť se to v jeho případě vešlo do zhruba 25 centimetrového tělíčka i s ocáskem, který má na konci velmi efektní štětinky. Barvu srsti má hnědočernou, nicméně existují i šedé mutace, které přišly z Nizozemí. V zajetí se dožije v průměru pěti let, ale v přírodě kvůli dravcům maximálně dvou let.Když už se rozhodnete pořídit si osmáčka, pamatujte, že toto zvířátko má rádo společnost a proto, pokud mu nemůžete vy, nebo vaše děti, věnovat dvě hodinky denně, pořiďte si rovnou dva. V případě páru vás ale čekají často mláďátka, která se rodí samičce po 90 dnech březosti. Jsou osrstěná, vidí a mají zuby. Osmáci se poměrně pečlivě starají o své potomky, nicméně přibude vám problém, co s malými, protože jako hlodavci nemají problém s plodností a v jednom vrhu může přijít na svět klidně i deset mláďat. V případě výběru dvou samečků mohou nastat mezi nimi, když dospějí, občasné bojůvky, inu jako u všech samců v přírodě, ačkoliv nebude na obzoru žádná samička. Rozhodně ale není zas takový problém pořídit osmákovi alespoň pro jednou „nevěstu“. Nejlépe tedy spolu asi vychází dvě samičky. Ale samozřejmě jakákoliv jiná kombinace možná je, osmáci nepatří v jádru k agresorům a záměrně se nenapadají. A nebudou napadat ani vás, ani děti. K tomu, kdo jim dává potravu a drbe je za ušima, přilnou a budou za ním, když jej pustí proběhnout, slídit jako pejsci. Někdo se může obávat kousnutí. Malí osmáčci, než si zvyknou, že lidský prst není nic k jídlu, mohou trošku kousnout, ale nebolí to nijak drasticky. Osmáci ale mají také drápky, které si okusují a proto je zásobujte větvemi a předměty, o nichž si budou drápky i své oranžové zoubky obrušovat.